Zdeněk Hřib: Úřednické ghetto v Letňanech nebude. V příštích volbách chceme dvacet procent

Zdroj: forum24.cz | Kategorie: Zprávy / Politika Vydavatel: Forum 24, a.s Autor: Dominika Jeřábková Rubrika: Hlavní Stránka 4. února 2019, 5:00

V uplynulých komunálních volbách sehráli Piráti hru vabank. Jako lídra pražské kandidátky nasadili dosud veřejnosti neznámého Zdeňka Hřiba. A risk se vyplatil. Vystudovaný lékař spolu s hnutím Praha sobě a Spojenými silami pro Prahu sestavil koalici a usedl tak do čela pražského magistrátu. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovořil nejen o jednání s Andrejem Babišem, ale také prozradil, co se děje uvnitř strany nebo jak ho samotného politika změnila.

řed začátkem volební kampaně v loňském roce jste vymyslel pro volební štáb přezdívku boarding party, což v námořnickém slangu popisuje situaci, kdy skupina námořníků vnikne na nepřátelskou loď a převezme velení. To se vám ve finále povedlo a spolu s koaličními partnery jste ovládli pražský magistrát. Překvapil vás ten úspěch?

Že by mě náš sedmnáctiprocentní výsledek nějak překvapil, to říci nemohu. Vážíme si, že jsme dostali takovou podporu. Ale překvapila mě spousta jiných věcí, včetně výsledku některých jiných stran jako ODS a to, že se ČSSD nedostala do zastupitelstva.

Ve finále jste složili koalici s Praha sobě a Spojenými silami pro Prahu. Jak prozatím probíhá koaliční spolupráce?

Mám to štěstí, že mám v radě města kompetentní odborníky ve svých gescích, kteří skutečně vědí, co dělají. A nemyslím si, že to bývalo v historii úplně pravidlem. Navíc tu máme poměrně vysokou programovou shodu. A to i co se týče nových příležitostí či hrozeb. Spolupráci tak zatím vidím růžově.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z minulého roku největším problémem Prahy je, že se městem nedá autem projet z jednoho konce na druhý. Pražané považovali za klíčové předvolební téma také dostavbu Pražského okruhu. Jaké kroky jste zatím podnikli?

Můj náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) se dohodl s ministrem dopravy Ťokem, co se týče výkupu pozemků u Pražského okruhu. Ředitelství silnic a dálnic tak společně s Prahou začne vykupovat pozemky pro kompenzační opatření ještě před vyhotovením územního rozhodnutí. V nejpokročilejší fázi pak zůstává stavba 511, zatímco u ostatních úseků je míč na straně ŘSD. Zároveň jsme se setkali i s hejtmankou Středočeského kraje a došli ke společnému zájmu stavět aglomerační okruh. Díky tomu odvedeme část zátěže mimo katastr Prahy, což by řešilo dnes zásadní problém s kamionovou dopravou například pro obyvatele Horních Počernic.

A co se týče samotného financování projektu?

Zatímco Pražský okruh staví stát, otázkou zůstává financování samotného vnitřního, kde usilujeme o státní financování, stejně jako tomu bylo u Velkého městského okruhu v Brně. Náklady mají dosáhnout 60 miliard korun.

Hned na počátku vašeho mandátu se v souvislosti s okruhem objevily komplikace. Andrej Babiš usiluje o projekt výstavby úředního města v Letňanech, kterou vy dlouhodobě odmítáte. Vyskytly se tak názory, že by mohlo být samotné vládní spolufinancování okruhu podmíněno právě přepuštěním pozemků na administrativní čtvrť. Pocítil jste v jednání aspekt výměnného obchodu?

Než se objevily Letňany, neměla Praha nijak přislíbené spolufinancování okruhu, to znamená, že v tomhle ohledu nelze Praze nic vzít. Praha může jenom získat.

Jednání jsou na začátku, zatím každá strana přišla s tím, co ji nejvíce trápí v tom vzájemném vztahu hlavní město a stát. Vláda primárně přišla s majetkovými výměnami. A my zase s tím, co zajímá nás. Ať už šlo o výstavbu severní nemocnice nebo požadavek, aby ministerstva respektovala zákonné lhůty pro rozhodování ve stavebních a územních řízeních, tak aby se nebrzdil rozvoj Prahy. Dále se jednalo o financování zmíněného okruhu a za čtvrté jsme chtěli nějaký z prázdných areálů k přesunu úředníků ze Škodova paláce.

Nemyslíte tedy, že neochota vyhovět zde premiérovi může mít pro Prahu důsledky jak v otázce směny pozemků se státem, tak ve věci spolufinancování dalších dopravních staveb?

Jak jsem chápal na prvním jednání, jde o ohrožení dalších majetkových převodů. Například hlavní město spolu se státem vlastní budovy v ulice Hybernské. Bylo nám tak naznačeno, že by bylo výrazně ku prospěchu obou stran, aby došlo ke sjednocení majitele. Závěrem jednání pak padlo, že se nejdříve musíme dohodnout na Letňanech, a pak se budeme bavit o zbytku. Ale nezaznamenal jsem, že by to bylo vázané na další věci mimo majetkových výměn.

A kde vidíte největší úskalí projektu?

V Praze je výstavba monotematických čtvrtí urbanistky špatně. Místo úřednického ghetta chceme stavět multicentrické město krátkých vzdáleností. Já sám na místě vidím jako prioritní výstavbu severní nemocnice s residenční čtvrtí. Nemocnice Na Bulovce by se tak přestěhovala ze stávajícího zastaralého prostoru se spletitými majetkovými poměry do nového moderního monobloku. Existují studie, že se úroveň nemocnice zároveň přímo odráží i na léčbě pacienta. Šetříte cenné sekundy v urgentních stavech, jakými jsou infarkt či mrtvice, a tak mají lidé i menší dlouhodobé následky. Zároveň tam lidé leží až o dvacet procent méně času, neboť léčbu můžete provádět efektivněji. Ale rovněž tam můžou být i nějaké administrativní budovy. Jednalo by se o mix funkcí, tak aby se nemusela půlka města každé ráno zvednout a jez na druhou půlku a večer zase zpátky.

Mezi dopravní stavby následně spadá i tolik omílaná dostavba metra D. Radní pro dopravu Adam Scheinherr v rozhovoru pro server E15 zmínil, že by dostavba měla začít letos. Vidíte tuto možnost jako reálnou?

Určitě! V průběhu jara začne výstavba geologickým průzkumem. Samotná dostavba se ovšem neuskuteční v tomto volebním období, neboť projekt nebyl minulým vedením dostatečně připraven. Zbylé evropské dotace tak použijeme na výstavbu tramvajové trati. Například na horním konci Václavského náměstí.

Na druhém místě zmíněného průzkumu následovaly rozkopané ulice a chátrající mosty. V jakém stavu byla infrastruktura po čtyřletém působení Adriany Krnáčové?

Nedobrém, ale děláme všechno pro to, aby se nám mosty podařilo opravit. Tento rok startuje například výstavba spadlé Trojské lávky. Uplynulý týden jsem také podepsal odškodnění dvou ze čtyř poškozených ve výši pěti milionů korun. Nejde o žádný dárek, ale předsunutí pojistného plnění. Pokud by se prokázala vina třetí osoby, bude to Praha následně vymáhat. Budeme také opravovat Hlávkův most a během tohoto volebního období by také mělo dojít k realizaci nového Dvorského mostu.

Ve funkci jste sice pouze pár měsíců, ale co jste prozatím stihli udělat pro zlepšení stavu dopravních kolon?

Plánujeme vytvoření softwaru, který by měl evidovat uzavírky a zároveň zlepšovat komunikaci mezi společnostmi. Tak abychom se vyvarovali dvojím opravám v jedné ulici. Dále připravujeme záležitost ohledně řízení dopravy. Jedná se o inteligentní řízení semaforů či zavedení digitálních ukazatelů na okruhu. Projekt integrovaných teritoriálních investic by měl prospět celému metropolitními regionu.

Dále trápí obyvatele Prahy především řešení situace s bezdomovci a životní prostředí.

Máme v plánu výsadbu jednoho milionu stromů. A v otázce nepřizpůsobivých občanů chceme se zaměřit na přesun rodin z ubytoven tak, aby tu nebyla vychována další ztracená generace se zhoršeným přístupem ke vzdělání.

Zaměřil jste se také na smlouvou mezi Prahou a Pekingem, a přišel s návrhem vyjmutí pasáže o politice jedné Číny.

Před dvěma týdny mi rada schválila mandát od hlavního města k vyjednávání s Pekingem. Z našeho pohledu jde o nápravu chyby předchozího vedení. Podle mě to byla zřejmě součást pandí diplomacie, která se tu prováděla. Po uzavření smlouvy ovšem prezident nepodnikl klíčový krok zaslání žádosti Číně.

Proč myslíte, že Hrad neustále setrvává ve svém pro-čínském postoji, i když prokazatelně nedošlo k naplnění nejenom slibovaných investic?

Zaslechl jsem něco o sponzorské smlouvě mezi Huawei a kanceláří Hradu, ale to je záležitost, které se věnují kolegové v Poslanecké sněmovně.

Zabýval jste se tím, jestli i magistrát používá technologie společnosti Huawei?

Ano, zkoumali jsme to v návaznosti na varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zatím byly nalezeny pouze záležitosti nesouvisející s kritickou infrastrukturou. Jednalo se u pilotní projekt wi-fi v metru, který nebude nadále pokračovat.

Hojně diskutovaným tématem je také sdílená ekonomika, především firem Airbnb či taxíků Uber. Jaký je váš postoj k této problematice?

Záležitost musí opět řešit poslanci. Podle mě je zásadní oddělení reálné sdílené ekonomiky, kdy sdílíte soukromí například skrz pronájem jednoho pokoje ve svém bytě, od podnikání. V tom případě se jedná o nákupu majetku s účelem krátkodobých pronájmů, kdy nesdílíte svoje soukromí, nýbrž soukromí obyvatel zbytku bytového komplexu. Osobně preferuji oddělení prostřednictvím finančního limitu. Pokud podnikáte musíte se holt smířit s určitou mírou regulace, jako je tomu dnes například v případě protikuřáckého zákona.

Co vy a kouření?

Z mého pohledu liberála je protikuřácký zákon zbytečný. Jediný smysluplný aspekt je ochrana zaměstnanců. Není důvod zakazovat hospodskému, který obsluhuje v hospodě sám, jeho kouření. Ale chápu původní myšlenku zákazu. Byla to úmluva uzavřená ČR na úrovni WHO (Světové zdravotnické organizace) právě o ochraně zaměstnanců před škodlivými účinky pasivního kouření. Nešlo tak o žádný výmysl EU, jak bylo nepravdivě interpretováno některými médii. Už tomu tak je, ale pouze to generuje podněty zákon obcházet. I my na Jižním Městě máme hospodu jejíž majitel vytrvale vzdoruje a zakázal vstup dětem (smích).

Poslední lednový víkend se nesl ve znamení celorepublikového sjezdu Pirátů v Táboře. Jaká tam panovala atmosféra?

Přátelská! Každý rok se scházíme osobně a mezitím probíhají diskuze a hlasování na našem online Pirátském foru.

V mediích se také objevily informace, že skutečné politikaření probíhá na paralelních facebookových skupinách. Jste taky součástí některé z nich?

Jasně! (smích) Jsem součástí skupiny s názvem Supertajná pirátská skupina. Myslím, že problém byl bizarně nafouknutý. Jde o přátelské konverzace, kde se řeší asi tak, jestli může pár členů zajít na pivo.

Z pohledu mnohých kritiků se jedná pouze o protestní stranu…

Tyhle teze potvrzují krizi politického modelu některých jiných stran. Výsledek Pirátské strany ukazuje, že dnes lidi zajímá věcné řešení problémů. Já si vzpomínám, jak se v roce 1990 říkalo, že za třicet let doženeme západ. Doba uplynula a platy stále nejsou na západní úrovni. A to lidi skutečně zajímá. Je nutné opravit systém.

Jaké cíle jste si tedy na sjezdu stanovili?

První cíl je dvacet procent v květnových volbách do Evropského parlamentu. A před samotnými parlamentními volbami máme ještě ambici dosáhnout solidního výsledku v krajských volbách.

Jsou pro vás dosavadní úspěchy potvrzením, že se Pirátská strana již etablovala na politické scéně?

K úspěchu přistupujeme s pokorou. Jsme moderní středová liberální strana. Našimi voliči jsou lidé, jejichž prioritou je moderní vzdělaná a digitálně propojená společnost, protože pouze skrz reformu vzdělání můžeme dosáhnout té hospodářské. Používáme více rozum než politický marketing. A kde jsme v opozici, plníme naší roli konstruktivně a zodpovědně.

Už jste měl nějakou schůzku na téma situace v Praze s Jankem Rubešem? (red.pozn. on-line reportér, specialista na odhalování pražských podvodníků. Ve svém pořadu Honest Guide před jejich praktikami varuje veřejnost a zároveň nabízí tipy, co navštívit.)

A ne jednou! Má spoustu nápadů. Já tu mám člověka vyhrazeného výhradně pro komunikaci s Jankem Rubešem. (smích) Zaměřuje se na problematiku nepoctivých směnáren a taxikářů jako takových. Chceme vymýtit turistické pasti nejenom z městských pronájmů, ale centra města celkově.

A kam byste naopak vzal turistu vy?

Určitě bych ho vzal do Žižkovského vysílače, protože odtamtud je podle mě nejlepší výhled na Prahu. A pochopitelně bych našel nějaké hospody, ale nechci dělat reklamu.

Veřejným tajemstvím zůstává, že byste rád zorganizoval přesun úředníků z pronajatého Škodova paláce do prázdných prostor Invalidovny nebo Karlínských kasáren. Ale kde se vidíte za čtyři roky vy? Nezasteskne se vám po profesi lékaře?

Upřímně, občas ano, byly časy, kdy byl život klidnější. Buď budeme v Praze úspěšní, pak je logické pokračovat, a v odlišném případě není co řešit.

Jak se tedy změnil Zdeněk Hřib před a po vstupu do politiky?

K změnám samozřejmě došlo. Například jsem přestal obědvat jako civilizovaný člověk. (smích) Piju více kafe a v neposlední řadě chodím později domů, čehož si všimla hlavně moje žena.

 

4. února 2019
4. února 2019