Záznam z tiskové konference dne 6.1.2004 – 16.00

Mgr. Zuzana Maléřová, tisková mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy

„Dobré odpoledne, já vás vítám na tiskové konferenci, na první tiskové konferenci letošního roku již po první radě, vítám tady pana primátora Béma, pana radního Němce, pana pověřeného ředitele Trnku, pana docenta Ledvinku a v tuto chvíli pana náměstka Bürgermeistera. Další hosty představíme v průběhu. Předávám v úvodu slovo panu primátorovi.“

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy

„Dámy a pánové, já bych si dovolil vám popřát velmi upřímně hezký, zdravý, šťastný a úspěšný nový rok, těším se na spolupráci. Doufám, že bude podnětná a že bude obohacovat jak náš život, tak těch, kteří jsou cílovou populací vašich zpráv, vašich sdělení a našeho snažení, tedy v tomto případě Pražanů. Rada dnes na svém prvním zasedání v novém roce projednala řadu běžných bodů, se vstupem do nového roku jsme učinili několik personálních změn, některé personální změny byly vynucené okolnostmi. Na sklonku loňského roku jsme vás informovali o tom, že dočasně byl pověřen vedením Pražského domu v Bruselu bývalý ředitel odboru zahraničních vztahů pan doktor Dub, stále působí v této funkci, do 15. ledna je uzávěrka výběrového řízení na nového ředitele pražského zastoupení v Bruselu, nicméně s uzávěrkou k 31.12. proběhlo výběrové řízení na nového ředitele odboru zahraničních věcí. Je pro mne ctí vám ho představit, v této chvíli pouze jenom verbálně, z pracovních důvodů se nemohl dnešního setkání s vámi zúčastnit, ale doufám, že se tak stane v některých z dalších tiskových konferencí. Novým jmenovaným ředitelem odboru zahraničních věcí se s účinností a nástupem 1.2. letošního roku stal pan Jakub Kadlec, narozen v roce 1971, absolvent univerzity College Corc v Irsku a absolvent České zemědělské univerzity v Praze. Muž, který zastával v roce 2002 – 2003 poměrně prestižní pozici marketingového ředitele Pepsi Coly pro střední a východní Evropu, byl ředitelem zastoupení Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko, předtím pracoval v řadě funkcí, v roce 1999 právě v zastoupení Pepsi Coly a mezi lety 1994 – 1999 fungoval na celé řadě pozic  manažerských

a marketingových ve společnostech Kraft Jacobs. Mohu říci snad tolik, že volbou pana ing. Kadlece předpokládáme, že odbor zahraničních vztahů dostane nový impuls, nové nápady, samozřejmě pan Kadlec je jazykově velmi zdatně vybaven. Zároveň je i vybaven zkušeností při zahraničním marketingu, předpokládáme, že vstupem pana Kadlece do hry přece jenom bude dán větší apel na oblast zahraniční prezentace hlavního města Prahy. To s ohledem samozřejmě na sílu, kterou jsem opakovaně se snažil vám tlumočit. Praha - 60 % HDP generováno ze služeb, které v menší či větší míře se vážou na cestovní ruch. Zároveň Praha je ekonomickým motorem České republiky a generuje 25 % hrubého domácího produktu země. Z tohoto pohledu si myslíme, že volba pana Kadlece bude volbou správnou a že bude tím správným impulsem, který samozřejmě v té přidané hodnotě přinese prospěch nejenom zahraniční prezentací hlavního města Prahy, ale také že to bude k té přidané hodnotě ekonomický přínos pro Prahu a Českou republiku, tedy mohu-li hovořit v těchto termínech. Druhou personální změnou, ke které dnes došlo, je jmenování Mgr. Gabriely Bártíkové ředitelkou odboru public relations. Bývalá ředitelka na tuto funkci rezignovala k 31.12. loňského roku, v této chvíli je na pozici mediální asistentky primátora. Mgr. Gabriela Bártíková je zde přítomna, já bych si ji dovolil vám v této chvíli představit. Získala dnes na jednání rady plnou podporu, k jejímu curriculum vitae mohu říci, že má mediální zkušenosti, práci v elektronických mediích, v tištěných mediích, pracovala pro řadu soukromých

i veřejnoprávních rozhlasových stanic, pracovala pro soukromou i veřejnoprávní televizi, má víc než tříletou zkušenost v oblasti řízení tiskového a public relations odboru ministerstva vnitra, nepochybně úspěšného, za doby jejího působení byl tento odbor oceněn řadou ocenění za práci v oblasti public relations a řadu inovativních projektů. Slečna Gabriela Bártíková se narodila v roce 1974 a to snad jsou všechny intimní detaily, které si mohu v této chvíli dovolit sdělit já, jako primátor, zbytek nechám na slečně kolegyni, aby využila tohoto okamžiku k představení, nebo k dopředstavení, jsem přesvědčen, že naprostá většina z vás slečnu magistru Bártíkovou zná, čili o informace jistě nebude nouze a nebude problém je získat. Třetí zásadní změnou, a to změnou řekl bych významnou, je rozhodnutí rady jmenovat do funkce zástupce ředitele úřadu pana ing. Miroslava Sklenáře. Pan kolega Sklenář pracoval, vzhledem k tomu, že mi teď chybí váš životopis, pane kolego, tak předpokládám od roku 1993 v protokolu Kanceláře prezidenta České republiky. Je absolventem Vysoké školy ekonomické, fakulty mezinárodních vztahů v oboru mezinárodních vztahů a mezinárodní politiky, byl pověřen řízením protokolu Kanceláře prezidenta republiky v letech 1995 -1996, zároveň členem poradní komise prezidenta republiky pro udělování státních vyznamenání v období let 1996 – 2003, členem meziresortní komise vlády České republiky pro přípravu summitu NATO v období 2000 – 2002 a jak již jsem řekl, od roku 1996 ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky. Volbou nebo jmenováním pana kolegy Sklenáře do funkce zastupujícího ředitele úřadu s budoucí odpovědností, kompetence především v oblasti vnějších vztahů, odpovědnosti za protokolární záležitosti, odbor zahraničních vztahů, odboru evropských fondů, odboru public relations a částečně v oblasti správních agend předpokládáme, že přijde nová krev, nová zkušenost, dynamická osobnost a zároveň muž, který má poměrně značné zkušenosti v oblasti diplomacie. Opět předpokládám, že to pomůže k prestiži hlavního města Prahy, že to pomůže řízení úřadu a organizaci fungování úřadu v oblasti vnějších vztahů,  především částečně že to přispěje i k optimalizaci a zvýšení efektivnosti fungování v některých otázkách řízení chodu magistrátního úřadu. Zároveň když už v tom novém roce hovoříme o změnách a přinášíme změny, tak bych si dovolil vás informovat s ohledem na § 72 odst. 3 §b  zákona 131 Sb.,  o hlavním městě Praze, rozhodl jsem se k dnešnímu dni a dal jsem tuto informaci na vědomí radě, obrátit se na ministra vnitra pana Grosse se žádostí o vyjádření souhlasu s mým návrhem jmenovat do funkce ředitele magistrátního úřadu pana kolegu Trnku. Pan kolega Trnka, jak víte, od doby rezignace bývalého ředitele magistrátního úřadu pana Ťahana zastával funkci pověřeného ředitele řízením úřadu hlavního města Prahy

a v té funkci dle našeho názoru uspěl. Mohu říci, že vlastní výběrové řízení, které jsme nechali vypsat, bylo poměrně kompletní asi 15 uchazečů, z nichž 5 nebo 6 splnilo veškeré podmínky, které byly kladeny na tuto funkci a z uchazečů se jako nejlepší i s ohledem na zkušenosti jevil pan kolega Trnka. Nemusím ho představovat, pana pověřeného ředitele, dnes ředitele úřadu, s vyčkáním samozřejmě na naplnění příslušného paragrafu zákona 131 o hlavním městě Praze, a to tedy znamená utvrzení vyjádření předběžného souhlasu ministra vnitra, předpokládám, že k tomu nebudou žádné výhrady. Tak k tomuto datu bude pan ředitel jmenován formálně ředitelem magistrátního úřadu. Nejpodstatnější změny, se kterými vstupujeme do nového roku, snad doplním ještě, že hledáme prostor pro zvýšení dynamiky fungování Evropských fondů, což je další odbor, který patří do kategorie budoucí sekce vnější vztahy a to hlavně s ohledem na fakt, že před námi stojí poměrně závažný úkol, a to pokusit se urychleně dopracovat poziční dokumenty, které tedy jsou zpracovány, byly schváleny,  ale  především a hlavně nové projekty pro příjem části prostředků ze strukturálních fondů, opět téma, které jsem již mnohokrát vyčerpal, takže se nebudu zdržovat. Já v této chvíli bych si dovolil otevřít prostor, pokud proti tomu tiskové nic mít nebude, že jsem se chopil řízení tiskové konference, prostor pro dotazy na zde přítomné nově jmenované, počínaje Mgr. Bártíkovou přes pana ing. Sklenáře a pana ing. Trnku.“

Šprunková, Blesk

„Já bych se chtěla zeptat, pan Dub se vracet nebude z Bruselu a zůstane tam jako úředník, nebo se zúčastní i řízení na ředitele Pražského domu?“

MUDr. Pavel Bém

„Já musím říci, že v této chvíli nejsem zpraven o uzávěrkách výběrového řízení na šéfa pražského zastoupení v Bruselu, je 15. ledna, tedy v této chvíli by bylo předčasné hovořit o tom, kdo se hlásí, kdo se nehlásí, já když jsem se naposledy předběžně informoval, protože toto výběrové řízení sleduji, neboť ho považuji za významné, informoval jsem se těsně před Vánoci, do té doby do výběrového řízení přihlášen nebyl. Nicméně nemohu v této chvíli hovořit za doktora Duba, pan doktor Dub je pověřen skutečně vedením Pražského domu, očekávám od něj, od vedení standardní administrativní práce a řekněme nastavení a nastolení pořádku, systému ve fungování pražského zastoupení, což už v zásadě se dá říci, že se stalo. V této chvíli mohu říci, že plní a částečně i splnil to, co jsem od něj očekával, ale přece jenom s ohledem na jeho zkušenosti, kariéru nepatří do té kategorie skutečně diplomatů. Já jsem opakovaně velmi otevřeně sděloval, že v tomto výběrovém řízení hledáme někoho, kdo bude mít samozřejmě politickou zkušenost, protože koneckonců i bruselská administrativa není jenom o úředničení, ale i o politice, kdo bude mít lobbyistické zkušenosti, tzn. zase převedeno do českého jazyka, bude schopen nebo bude schopna sehnat nějaké peníze a za třetí, kdo bude mít diplomatické zkušenosti. Tedy tyto tři funkce prostě vedle té funkce administrativní, úřední nebo řídící by budoucí šéf pražského domu teoreticky měl mít. Že se takováto osoba hledá špatně, že jaksi to není tak, že by se mohla vydat na úřad práce a nebo že by se mohlo očekávat, že ve výběrovém řízení se prostě netrhnou dveře s fantastickým uchazečem, to už bohužel ta předchozí výběrová řízení ukázala, že není až tak úplně pravda. Přesto mohu říct, že jsme byli v jednání a jsme v jednání s bývalými velvyslanci České republiky a to může být jedno vodítko, jedna oblast, nebo jedna cílová populace, ze které by se mohl budoucí kandidát zrodit, ale stejně tak je možné, že se může zrodit z řad zatím mladých diplomatů, i když spíš hledáme někoho zkušeného. Je možné, že se zrodí i z řad řekněme politicko-lobbyistických,

i to je možné, protože to nejpodstatnější, co očekáváme od šéfa, je tedy reprezentace řízení, diplomacie, ale také slušný lobbying. Zatím vám nejsem schopen říci jméno, kdybych ho věděl, tak vám ho řeknu navzdory výběrovému řízení, já ho nemám.“

Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou další dotazy? Pan Janiš.“

Janiš, Právo

„Mě by jen zajímalo, jestli nově jmenovaní lidé jsou členy nějakých politických stran?“

MUDr.Pavel Bém

„Jestli mohu poprosit, můžu začít slečnou Bártíkovou, přes pana kolegu Sklenáře.“

Mgr. Gabriela Bártíková, ředitelka public relations

„Dobrý den, já jsem před třemi lety, když jsem nastupovala do funkce ředitelky odboru tisku a PR na ministerstvu vnitra, vlastně deklarovala svou nestranickost. Ta samozřejmě byla dodržena i v tom směru, že jsem vždy komunikovala pouze resortní témata, samozřejmě má nestranickost je stále aktuální. Tzn., že nejsem příslušníkem žádné strany a jsem nestraníkem.“

Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hlavního města Prahy (od 15.1.2004)

„Dobrý den, taky jsem nestraník, taky nejsem členem žádné strany.“

Ing. Martin Trnka, pověřen vedením  Magistrátu hlavního města Prahy

„Já jsem dlouholetý člen Občansko-demokratické strany.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou další otázky? Pokud nejsou, já bych ještě chvilinku zůstala u pana primátora a poprosila ho, když začal přáním do nového roku, tak pokračujme těmi novými občánky.“

MUDr. Pavel Bém

„Na sklonku loňského roku jsme informovali, že pro rok 2004  máme připravenu takovou symbolickou pozornost či poděkování nebo spíše blahopřání maminkám a rodinám novorozeňat, která přijdou na svět prvního dne nového kalendářního roku. Tak jsme to dělali v letech uplynulých a navzdory tomu, že je možné vytvářet nejrůznější scénáře, hypotézy, proč to má být na první den a nemá to být na poslední den, tak to máme jako symbolickou podporu a vyjádření města, že si váží těch nově příchozích na svět a tím chci říct, že si vážíme všech nově příchozích na svět do hlavního města Prahy, každý den, nejenom v ten první kalendářní den v roce. Držíme se tradice, tradice znamená, že rodiče čerstvě narozených občánků dostanou  poděkování nebo blahopřání dar 10 000 Kč s tím, že tento dárek bude předán rodinám narozených dětí přibližně za dva měsíce, tedy po ukončení šestinedělí.

1. ledna letošního roku se narodilo 16 novorozeňat, z toho jedna dvojčátka, musím  se pochlubit, to je shodou okolností číslo, které jsem prognózoval, dokonce i s těmi dvojčaty jsem se strefil, tak z toho mám radost, nevím, jestli bych si neměl založit nějakou věšteckou kancelář, ale to je jenom na okraj. Takže 16 obdarovaných, jedna dvojčata, do dvou měsíců pozvání na převzetí toho symbolického blahopřání do primátorské rezidence.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, pane primátore. Jsou k tématům děťátek otázky? Nejsou, takže já poprosím pana radního Němce.“

RNDr. Igor Němec, radní hlavního města Prahy

„Dobré odpoledne, dámy a pánové, já mezi vás přicházím s kulturním tématem, které myslím bylo také vhodno na první zasedání v novém roce. Všichni asi víte, že letošní rok je významným kulturním rokem, který nás čeká, ať už je to díky vstupu do Evropské unie - řada výjimečných, unikátních kulturních akcí, tak za druhé rok 2004 je rokem hudby, s tím je také spojeno řada kulturních výročí, snad nejvýznamnější je výročí Antonína Dvořáka, nicméně se dneska rada zabývala jinou kulturní událostí, a to je uspořádání výjimečné výstavy, určitě asi nejzajímavější výstavy, které se hlavní město Praha bude zúčastňovat v tomto roce, je to výstava Praha – Vídeň. Dvě evropské metropole v průběhu staletí. Ta výstava bude celkem stát 3,5 mil. korun s tím, že téměř polovinu  - 1 mil. 700 tis. Kč zaplatí Česká spořitelna, kterou na dnešním zasedání rada přijala jako dárce svým usnesením. Chtěl bych říci, že tato výstava bude unikátní v tom, že vlastně bude mapovat pětisetletou historii těchto dvou metropolí, které spolu významně spolupracovaly, to je snad každému jasné. První výstava byla uskutečněna jen z dokumentů, které Vídeň má, tím nechci říci, že chyběly nějaké české, protože díky různým historickým událostem spousta českých dokumentů zůstala právě ve Vídni, tak proto mohli výstavu uspořádat, nicméně teď, když bude v Praze, tak česká strana je připravena ji obohatit a rozšířit o 20 – 30 % svými unikátními dokumenty, takže Pražané mohou vidět to, co vlastně máme v Praze a zároveň to, co v Praze ještě nikdy nebylo, co vlastní město Vídeň, jako vzácné rukopisy atd. Já jsem pozval, nebo rada pozvala na tuto tiskovou konferenci pana doc. Ledvinku, kterého snad všichni znáte, je to ředitel Archivu hlavního města Prahy a zároveň kurátor této výstavy a jestli můžu poprosit, aby doplnil některé informace, které obohatí tuto zprávu, tak ať učiní.“

Doc. PhDr. Václav Ledvinka, ředitel odboru Archivu hlavního města Prahy

„Já si myslím, že tu podstatnou informaci pan radní Němec již řekl, výstava Praha – Vídeň se uskuteční v Praze od 25. října letošního roku do 9. ledna roku 2005 a naváže na stejnojmennou výstavu, které byla v květnu až říjnu loňského roku ve Vídni. Hlavním pořadatelem ve Vídni byla rakouská národní knihovna, protože shodnou okolností rakouská národní knihovna a rakouský státní a dvorní archiv vlastní řadu prvořadých dokumentů prvořadé kulturní hodnoty, nejen rakouské a vídeňské, ale i pražské, protože díky vývoji státu, právnímu a dynastickému, vlastně část našich pražských věcí středověkých prvořadé hodnoty se ocitla ve Vídni a v roce 1918 se nevrátila sem k nám do Československa, do České republiky, takže já za hlavní přínos té výstavy, když si odmyslím tu kulturně politickou stránku věci, že to má být příspěvek k nastolení nějakého dialogu a rovnocenné rozpravy také o jiných tématech - třeba Temelína a jiné podobné věci, prvořadý význam té výstavy vidím v tom, že Pražané a občané naší republiky poprvé budou vlastně mít příležitost vidět vzácné iluminované rukopisy vrcholně gotického krásného slohu z knihovny českého krále Václava IV., které vlastně historie zanesla do Vídně a tam už zůstaly a přitom jsou to prvořadé světové a evropsky uznávané památky českého vrcholně gotického umění, budeme mít příležitost tady ukázat také to, jak Vídeň, rakouští Habsburkové svědomitě ve 14. století kopírovali Karla IV. a jeho kulturní aktivity a jak vlastně Praha vyzařovala směrem k Vídni a jak tam se vlastně stavělo, kreslilo a malovalo podle našeho vzoru, čehož někdy si nejsme docela úplně vědomi. Další těžiště té výstavy bude ležet v období, kdy Praha s Vídní soupeřila o pozici hlavního města středoevroského a habsburského soustátí a tzn. budeme tam vlastně ukazovat stěžejní dokumenty z doby, kdy metropole toho pozdějšího rakouského mocnářství byla někdy ve Vídni, někdy v Praze, tady mám na mysli především Prahu předbělohorskou, rudolfinskou a ukážeme také to, jak vlastně se ta města spolu stýkala kulturně, že umělecká díla s umělci působili tam i onde a že když to řeknu v tom nejpopulárnějším slova smyslu, stejné paláce Černínský, Lichtenštejnský

a další Gallasovský máme v Praze a také ve Vídni a že je dokonce stavěli stejní stavitelé atd. atd. Ta výstava půjde vlastně až do současnosti, tzn. další významnou etapou bude 19. století, rok 1848, pak se pokusíme o novou interpretaci i těch kulturně literárních vztahů, pražská, německo-židovská literatura bude jedním tématem výstavy, kde asi řekneme my své slovo, protože ve Vídni říkají rakousko- německá literatura a ti spisovatelé zdůrazňují, že nějaký rok žili ve Vídni a nejenom v Praze a samozřejmě budeme se snažit akcentovat taková témata, jako rakouská  demokratická protifašistická emigrace v Praze, protože Praha byla významným centrem této emigrace těsně před druhou světovou válkou a na druhé straně Vídeň jako útočiště české a československé politické emigrace po roce 1948. Bude to výstava, která bude průřezem historií a kde naše pražské historiky čeká nejen náročný úkol jaksi rovnocenně důstojně doplnit to, co ukázali Vídeňáci na té výstavě své, ale kde také budeme muset uplatnit své interpretace těch záležitostí a událostí, protože nemá smysl zatajovat, že na řadu věcí, na řadu těch historických otázek starších i novějších se přece jen naše názory liší. Ale cílem té výstavy je vlastně nastolit fundovaný dialog a neztrácet energii a nerozčilovat se malichernými a zbytečnými spory. Takže já mám pevnou naději, že po dnešním rozhodnutí rady se nám otevřela cesta k uspořádání pěkné výstavy, která bude kulturní událostí, bude doprovozena příslušnými publikacemi a věřím, že i my v Praze vydáme stejně důstojný katalog k výstavě, jako k ní vydala rakouská národní knihovna.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji moc panu docentovi. Máte dotazy? Ano.“

Burda, radio Hortus

„Za prvé jsem se tady pozastavil nad tím, že vím, že archiválie jsou pod zvláštním režimem, pochopitelně, ale přesto přese všechno výstava bude stát 3,5 mil. a vlastně Pražané a turisté by ji měli vidět ani ne 50 dnů, jak jsem si spočítal. Jestli to není málo a jestli třeba není možné event. výstavu prodloužit, to za prvé a za druhé ta vídeňská byla zajímavá tím, že  měla dost zajímavý doprovodný program. Jde o to, jestli těch 3,5 mil. je jenom na tu výstavu a na doprovodný program si budeme v uvozovkách někde půjčit, nebo jestli je to už zakalkulováno v tom. Děkuji.“

Doc. Ledvinka

„Mohu odpovědět? Tak k té první otázce, bohužel, ta výstava nemůže být delší a nemůže být prodloužena právě vzhledem k těm exponátům, které tam budou v originálech a jsou předpisy, které vlastně dovolují vystavovat archiválie jenom 8 – 10 týdnů, takže my dostaneme výjimku a prodloužíme to, ale víc nemůžeme. Některé rakouské exponáty se k nám dokonce dostávají tím způsobem, že např. slavná bible krále Václava IV. má několik svazků a do Prahy přijdou jiné svazky než byly vystaveny ve Vídni, protože jinak to nejde, prostě je to ale výstava s originály, takže ta doba je striktně omezena. Pokud jde o druhou otázku, ta schválená částka je na výstavu i na doprovodný program, ten doprovodný program se bude sestávat z příslušné vědecké konference, nebo kolokvia, z vydání sborníku, z uspořádaní cyklu veřejných přednášek našich vídeňských historiků k tématům, které ta výstava přinese a také z hudebního programu v Clam-Gallasově paláci, protože podstatnou součástí té výstavy budou také hudební vztahy mezi Prahou a Vídni, které patří k nejvýznamnějším.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkujeme. Další otázky? Pokud nemáte už k žádnému z tématů... Pan Janiš.“

Janiš, Právo

„Měli jste na programu vypořádání smlouvy s firmou Musical, čeho se to týkalo a jak to dopadlo?“

MUDr. Pavel Bém

„Částečně mohu odpovědět já, částečně poprosím o doplnění pana radního Němce. Týkalo se to starého historického smluvního vztahu mezi hlavním městem Prahou a firmou Musical o firmu zastupovanou panem Aubrechtem. Vzpomínáte jistě na jedno z prvních velkolepých muzikálovch představení na české scéně Jesus Christ Superstar. Tato smlouva, která čítala výši nájemného 102 100 Kč za kalendářní rok, dnes má pohledávku za firmu Musical s.r.o. ve výši 160 000 Kč, na základě toho se hlavní město Praha rozhodlo o odstoupení od této smlouvy. Jenom připomenu, že ty smluvní vztahy byly vždycky složité,  Výstaviště má v pronájmu i firma Incheba, toto je třetí subjekt a vstupuje do hry a netýkalo se to vlastního divadla Spirála, ale týká se pouze pozemků pod tímto divadlem. Čili jedná se o historické vyčištění majetkoprávních vztahů, neb toto divadlo již neexistuje na Výstavišti na straně jedné, na straně druhé z naší strany je to pokus kromě té snahy vyčistit majetkoprávní vztahy také dostat se případně k té pohledávce ve výši nájemného neuhrazeného.“

RNDr. Igor Němec

„Všechno již bylo řečeno.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou další otázky? Paní Žaludová.“

Žaludová, Haló noviny

„Já bych se chtěla zeptat na tu situaci bezdomovců, co proběhlo v médiích. Paní radní Halová vyslovila takový zoufalý výkřik, je to myslím už to poslední, co by mělo být, že se tato situace řeší tímto způsobem. Já si představuji a myslím si, že ve vedení radnice je hodně schopných lidí a jak je možné, že to došlo tak daleko, že vlastně se na poslední chvíli, když už jsou mrazy, hledá přístřeší pro bezdomovce? Proč se to nevyřešilo dříve?“

MUDr. Pavel Bém

„Já si na to, paní tisková mluvčí, dovolím zareagovat. Já musím odmítnout ze sta procent tiskové prohlášení paní radní Halové, je to její svévolné prohlášení, nebyla to ani vůle Rady hlavního města Prahy, neměla ani nic společného s rozhodnutím rady. Pro vaši informaci, hlavní město Praha saturuje potřeby 600 lůžek na území hlavního města Prahy. Ve srovnání s tím, co bylo před deseti lety, je to počet přibližně o řád vyšší. My nevíme přesně, kolik bezdomovců je na území hlavního města Prahy, dokonce se to ani nikdy nedozvíme, protože to je samozřejmě fluktuující populace, která roste či se ztenčuje v závislosti s ročním obdobím, v závislosti na řadě dalších vlivů. Víme, že řada bezdomovců v Praze nejsou pražští bezdomovci, ale jsou to v zásadě ti, kteří do Prahy přijíždějí z jiných, ať už blízkých či vzdálených měst nebo případně i vesnic. Praha ročně vydává ze svého rozpočtu, a opět je to částka ve srovnání s tím, co bylo před deseti lety o řád vyšší, přibližně asi 8,5 mil. korun. Zahrnuje to v sobě náklady na sociální prevence a péče, jejichž klíčovým posláním je péče o osoby v krizové situaci, zahrnuje v sobě ta částka 8,5 mil. rozpočet dotační tituly, granty v oblasti grantového řízení pomoci osobám v krizi, v krizových situacích a obsahuje to v sobě třetí aspekt a to jsou čtyřleté integrační granty v oblasti tedy krizových problémů nebo pomoci řešení osobám v krizové situaci. Tedy myslet si, nebo předpokládat nebo vycházet z toho, že hlavní město Praha dělá pro tuto cílovou populaci málo je prostě absolutní vyjádření neznalosti toho, co se reálně dělá a srovnání toho, co se reálně dělalo před rokem, před dvěma, před třemi nebo před pěti. K tomu, abychom si mohli říci, zdali chceme dělat více, zdali tedy 600 lůžek v Nadějích, Armádách spásy podporovaných samozřejmě prostřednictvím finančních zdrojů hlavního města Prahy, případně bezúplatných nebo symbolických nájemních smluv v majetku hlavního města Prahy s těmito organizacemi Diakonie, Emauzy, celá řada dalších církevních organizací, charitativních a jiných občanských sdružení, které jsou podporovány z rozpočtu hlavního města Prahy, k tomu, abychom si mohli říci, že toto je málo, že potřebujeme více, nebo že potřebujeme více jsou dva aspekty. Za prvé kvalifikovaný popis reálné scény nebo reálné situace, jak víte a jak jste se mohli pravděpodobně dočíst z nejrůznějších sdělovacích prostředků, spekulace a úvahy o počtu bezdomovců v Praze se pohybují od 2,5 tis. přibližně do 10 tis. Dokonce jsem měl možnost být konfrontován s číslem 15 tis., což naprostá většina odborníků popírá, spíše by se klonila k té hranici mezi 4 – 5 tis. Takže odpovědět - za prvé město dělá pro bezdomovce to, co si myslí, že dělat má,  s ohledem na zdroje, které má. Za druhé k tomu, abychom mohli dělat více, je nejdříve potřeba zpracovat kvalifikovanou analýzu, která přinese detailní informace o rozsahu, počtu této cílové populace a jejich potřebách, a za třetí je k tomu třeba politické rozhodnutí. Politické rozhodnutí, jestli to má být 100 lůžek navíc, nebo 200 nebo 1000 a nebo 10 000. Nemůže být učiněno před touto analýzou, ale musí být také učiněno po této analýze v návaznosti na zvážení, jestli toto je priorita nebo bude priorita pro nás investovat finanční prostředky místo výstavby nových nocleháren pro bezdomovce, např. do denních azylových stacionářů pro vozíčkáře, sociálních reintegračních programů pro mentálně handicapované, vyšší podpory pražské zoologické zahradě, větší péče o chodníky nebo větší podpoře investičních programů hlavního města Prahy na obnovu městské infrastruktury a velkých dopravních staveb. Tedy vracím se zpátky na začátek, já musím přiznat, že jsem se zhrozil toho jaksi mediálního třesku, který nastal po tom velmi nešťastném vyjádření paní Mgr. Halové a mohu za radu říct, že dnes byla radou vyzvána k vysvětlení a že v řadě těch vyjádření nás přesvědčila, že některé interpretace jejího tiskového prohlášení šly daleko za původní úmysl nebo původní sdělení, které v tom tiskovém prohlášení bylo.“

Mgr. Zuzana Maléřová

„Děkuji, jsou další otázky? Pokud tomu tak není, já vám všem poděkuji a budu se těšit příští týden v pravidelném čase.“