Zápis ze zasedání místopisné komise, ze dne 16.6.2005
1. |
V rozpravě před zahájením schůzky bylo konstatováno, že návrh na pojmenování některé ulice podle obce Zásada je velmi dobře připraven a navrhovateli je namístě poděkovat. K podobě budoucího názvu paní PhDr. Knappová sděluje, že bude znít Zásadská. |
2. |
Paní PhDr. Odarčenková zahájila setkání informací o pojmenování nových ulic (tisk 9123) jako např. Adamova, Vodácká, Andersenova a dalších. |
3. |
Komise bere na vědomí a schvaluje zápis z minulé schůzky. |
4. |
Komise se znovu vrací k návrhu na pojmenování některé pražské ulice podle obce Zásada s tím, že tohoto pojmenování bude možno v blízké budoucnosti použít v lokalitě, kde se nacházejí názvy motivované obcemi z podhůří Jizerských hor. |
5. |
K návrhu městské části Praha 5 učinila komise tyto závěry: Bude nutno prodloužit ulici Wassermannovu. Dále bude prodloužena Werichova. Ulice mezi objekty KII a KIII bude pojmenována po nedávno zesnulé herečce Stelle Zázvorkové. Diskuse o tvaru názvu byla zakončena shodou všech přítomných na tom, že název bude znít Zázvorkové. Nutno zjistit, kam budou směřovat vchody objektu KI. |
6. |
Ing. Peterka upozorňuje, že je nutno v nejkratší době vyřešit pojmenování ulic v lokalitě Malešická – Rektorská, a to z toho důvodu, že první obytné objekty jsou již zcela hotové a občané nutně potřebují trvalé adresy. Městská část Praha 10 zůstala nečinná a názvy musí tedy navrhnout komise. Ing. Peterka navrhuje, aby páteřní ulice celé budoucí zástavby vycházela již z Malešické a aby byla jejím názvem přejmenována jižní část Rektorské. Pro páteřní ulici navrhuje název Univerzitní. Komise návrh schvaluje. Pro další ulici vycházející západním směrem z křižovatky budoucí Univerzitní a Rektorské navrhuje PhDr. Odarčenková název Akademická. Návrh je přijat. |
7. |
Ing. Šíma předložil návrh, aby na území městské části Praha – Kolovraty v lokalitě U Donáta, kde vzniká šest nových ulic, bylo použito názvů, které by připomínaly významné osobnosti z oblasti historie dopravních prostředků. Navrhuje, aby byla připomenuta dvojice Laurin a Klement (rozvoj automobilismu), dále aby byli připomenuti autoři prvního smysluplného návrhu pražského metra z roku 1926 Belada a List. Dále František Kardaus, autor návrhu karoserie automobilu Tatra 603 a Ing. Vojtěch Kryšpín, konstruktér lokomotiv. Komise návrh podporuje a ukládá Ing. Peterkovi, aby s návrhem seznámil městskou část Praha – Kolovraty. Paní PhDr Knappová upozorňuje, že vhodným názvem by byla Škodova. Paní PhDr. Odarčenková doporučuje otevřít nové téma pro výběr názvů veřejných prostranství na území Prahy a to významní tvůrci dopravních staveb. |
8. |
Návrhy pana Tietzeho na přejmenování Rozvadovské spojky na Norimberskou a Liberecké na Drážďanskou bere komise na vědomí a po krátké diskusi se shoduje na nevyslovení podpory těmto návrhům. |
9. |
Ing. Peterka informuje komisi o vzniku nové ulice na území městské části Praha – Nebušice. Komise po krátké diskusi navrhuje řešit novou orientační situaci na křižovatce ulic Pod Hláskem a Spojové prodloužením ulice Spojové. |
10. |
Na základě podnětu Úřadu městké části Praha 13 projednala místopisná komise návrh na pojmenování dosud nepojmenované ulice v k.ú Třebonice. Jedná se o krátkou ulici vycházející z další nepojmenovaní komunikace, která probíhá podél Novořeporyjské. Komise se domnívá, že by měla být pojmenována i tato komunikace vycházející z Třebonic a dále vedoucí podél Novořeporyjské, podchází tuto komunikaci a opouští území Prahy směrem k Jinočanům. Komise pro tuto komunikaci navrhuje název Mirešická a krátkou slepou ulici, která z ní odbočuje k východu a byla předmětem podnětu, navrhuje pojmenovat Dvoudomí. |
11. |
Ing. Peterka informuje o jednání s městskou částí Praha – Kunratice. Tato městská část souhlasí s použitím názvů Herrova, Dolnomlýnská, Šťastného a Sechterova v lokalitě Na Lhotech a bere na vědomí, že východní část Ekonomické bude dle návrhu městské části přejmenována na Chemickou. |
12. |
Pan Bárta podává návrh, aby při pojmenování některého veřejného prostranství na území Prahy byla připomenuta osobnost a dílo architekta Jana Letzlera spojovaného dnes v povědomí veřejnosti s architektonickou tvorbou v lázních Mšeno a s šířením české architektury a kultury vůbec v Japonsku. Je autorem průmyslového paláce v centru Hirošimi, jehož konstrukce odolala atomovému výbuchu a který je symbolem boje za atomové odzbrojení. |