Za Opencard měli Pražané platit už dávno

Eva Vorlíčková (TOP 09), radní pro oblast IT

Stále otevřeněji zní, že cenu projektu Opencard nenavýšila neznalost či přehmaty. Policie nově mluví o zničení klíčových důkazů. A v této „kriminální“ atmosféře pražští politici a magistrátní úředníci vymýšlejí, jak kartě Pražana připravit ještě nějakou budoucnost. Prvním – a nepopulárním – krokem bylo její nedávné zpoplatnění. „S tím projekt počítal od začátku,“ hájí stokorunu za novou kartu radní pro oblast IT Eva Vorlíčková.

* HN: Proč jste Opencard zpoplatnili až pět let po jejím zavedení?

Chtěli jsme, aby lidé šli cestou prodlužování platnosti karty, které je zdarma. Kdyby bylo zdarma i vydání nové, třeba by si řekli, proč bych měl mít starou kartičku. Prodloužení by málokdo použil. Jsou to zbytečné náklady, které bychom museli platit.

* HN: Placením za kartu tedy motivujete lidi k prodloužení, aby se ušetřilo?

Ano. A je to i náprava věcí z minula, kdy karta už dávno měla být zpoplatněná. Nevím, proč je kolem toho takový poprask, sto korun, to je v centru Prahy několik piv.

* HN: Načasováním zpoplatnění stihnete v září získat peníze od nových vysokoškoláků, studentů středních škol, kteří začnou dojíždět. Hrálo to roli?

To ne. Je pravda, že počet karet se kolem září mírně zvýší, ale opravdu mírně. My jsme zoufalí spíš z pracovní migrace, lidé Opencard strašně moc vyměňují. Karta stojí město minimálně 120 korun, takže na ni i tak doplácíme.

* HN: Na budoucnosti projektu nyní intenzivně pracujete. Co můžeme očekávat?

Máme pracovní komisi, která by do poloviny září měla přijít s konceptem rozvoje, co dál s Opencard. Myslím, že šance na posun tady je. Aby byla karta pro lidi zajímavější a pro Prahu lacinější. Víc ale nyní říct nemůžu.

* HN: Přibudou nové funkce?

V současnosti na to není ideální doba. Cílem není stavět vzdušné zámky, ale postavit kartu na otevřeném řešení. Tak nyní nastavená není.

* HN: Co znamená otevřené řešení?

To znamená, že karta může fungovat nejen v předem vykolíkovaných oblastech. A nejde jen o karty, ale i jiná média, přívěšek nebo mobilní telefon. Měly bychom také snížit náklady na provoz, které jsou dnes vysoké.

* HN: To souvisí s nastavením smluv s firmou Haguess, která k Opencard dodala software. Jak chcete dělat změny v projektu, když bez jejího svolení nemůžete do systému zasáhnout?

Rozvoj nemusí znamenat, že budeme nadále pokračovat se stejnou sadou softwaru. Mohou do toho vstoupit i jiné technologické možnosti a v ten moment se samozřejmě musí přenastavit smlouvy.

* HN: Je tedy možné kartu „naplnit“ jiným softwarem než tím, na který máte smlouvy s Haguessem?

To, že tam je nahraný software Haguessu, je věc, která se nedá obejít, nicméně karta sama o sobě není nic jiného než médium. My si samozřejmě nemůžeme dovolit udělat nějaký kotrmelec, který by narušil bezpečnost kartového systému.

* HN: Lze se tedy postupně zbavit placení desítek milionů Haguessu za servis?

Samozřejmě, budoucí řešení směřuje k tomu, aby byl provoz karty co nejlacinější. Pořizovací cena byla obrovská, my nyní přecházíme ze systému, který měl víceméně pod kontrolou Haguess. Blížíme se k normálnímu vztahu s poskytovatelem softwaru, ještě to není úplně dokonalé, ale umím si představit, že můžeme jít ještě mnohem dál.

* HN: Je možné se oprostit od závislosti na Haguessu?

Pokud půjdeme cestou výběrového řízení, tak zcela určitě. Tam rozhoduje soutěž, když vyhraje Haguess, vyhraje Haguess, když někdo jiný, tak někdo jiný.

* HN: Dá se uvažovat o tom, že byste si museli pořídit úplně nový systém?

Museli bychom mít úplně jiný systém, se vším všudy.

* HN: Neznamenalo by to další velké náklady?

Určitě ano, ale jak by byly velké, to by se teprve ukázalo. Myslím si, že takové, jako byly dosud, by v žádném případě nebyly.

* HN: Šéf protikorupční policie Tomáš Martinec začal nedávno hovořit o razii na pražském magistrátu v roce 2010. Podle něj úředníci před zásahem policie skartovali dokumenty, mazali e-maily týkající se Opencard. Jak to na vás působí?

Myslím, že pan Martinec má pravdu. Nasvědčují tomu i další podobnosti, o kterých jsem se dozvěděla. Například zaměstnanec informatiky, který viděl, že není něco v pořádku, začal policii vynášet s tím, že

* HN: Spolupracuje policie i s vámi?

Se mnou jako radní vůbec.

* HN: Máte vy sama konkrétní indicie o nepravostech v počátcích projektu?

Narážím na indicie, ale bohužel ne na důkazy. Měli jsme tady firmu, která řekla, že když byla oslovena, aby se zúčastnila projektu Opencard, tak u prvního jednání seděl pan Janoušek. Ale důkaz vám nedám, protože ho nemám, a ani vám nemohu říci, jaká je to firma.

* HN: Pokud soud nepravosti prokáže, je vůbec možné, aby to byla akce jen těch úředníků, bez politického krytí?

Těch pěti úředníků? Myslím, že ti vinni nejsou. Byli nominováni do komise, která rozhodovala o něčem, co někdo zadal, a oni k tomu byli přizváni. Z popisu práce musí v těch komisích zasedat. Neviděla jsem ta obvinění, ale jestli jde jen o tohle, pak mi to přijde zvláštní. Teď úředníci ani do komisí chodit nechtějí.

* HN: Pracuje ještě někdo z obviněných z kauzy opencard v odboru it?

Jeden ano. Ten, co poskytl policii informace, byl vyhozen minulým vedením. Ale pracuje tam skutečně jeden z těch lidí.

* HN: Není to pro vás problém?

Myslím, že dokud není něco prokázáno, tak to ani pracovněprávně nejde řešit. Navíc to obvinění se zcela míjí s tím, co dělá.

* HN: Nemáte ale pochybnost, že ten člověk teoreticky může mít vazby na lidi, kteří projekt připravovali?

Rozhodně ne, do komise přišel jako náhradník. Kdybych pochybnosti měla, řešila bych je.

* HN: Proč myslíte, že ředitel protikorupční policie přišel s tak závažnou informací právě teď?

Možná, jak říká – doba se mění. Možná začínají být lidé statečnější. Nebo je situace tak vážná, že si leckdo uvědomí, že už to tak dál nejde.

* HN: Za počátky projektu opencard nedávno padla pokuta od antimonopolního úřadu. Lze to ještě zvrátit?

Myslím, že šance je malá, pokuta padla celkem oprávněně.

* HN: Vy jste o pokutě ani o odvolání jako radní pro it nevěděla, od úředníku jste to zjistila až po několika měsících. jak je to možné?

Vaše otázka směřuje spíše na ředitele magistrátu. Některé procesy by měly být jasně nastavené, možná úředníci nebyli zvyklí, že by radního zajímaly. Ta pokuta šla asi rovnou k advokátní kanceláři, která je nasmlouvaná přímo ředitelem magistrátu.

* HN: Bylo by pochopitelnější, kdyby někdo zvedl telefon a řekl: Asi vám budou volat novináři, dostali jsme pokutu za problematický projekt.

To máte naprostou pravdu a já jsem požádala pana ředitele, abych byla o těchto věcech informována, a bylo mi přislíbeno, že ano.

* HN: jaké jsou vlastně celkové náklady na opencard? dosud se kroužilo obecně kolem miliardové částky.

Na přesných číslech se ještě pracuje. Je to miliarda, ovšem bez nákladů dopravního podniku. Magistrát už vynaložil 673 479 653 korun, dotace dopravnímu podniku činila 248 684 258 korun, dotace ROPID 44 645 000 korun, dotace Městské knihovně: 1 200 000 korun a provozní náklady 42 212 711 korun. Zatím chybí náklady dopravního podniku, které jdou nad rámec dotace. Můj celkový odhad je 1,25 miliardy korun.

* HN: Nedávno jste připravili novou rámcovou smlouvu k softwarovým službám za 200 milionů ke kritizovanému systému Proxio. Měl propojit agendy městských částí, stál už stovky milionů, ale ještě není plně funkční. Co nová smlouva obnáší?

Když jsem v prosinci nastoupila do funkce, byly tady vypsané zakázky za jeden a půl miliardy. My jsme na nich intenzivně pracovali a ty, u nichž jsme si nebyli jistí a šlo je zrušit, jsme zrušili a začali znovu. Tohle byla zakázka vypsaná minulým vedením. Přihlásili se do ní čtyři zájemci a nešlo ji zrušit. Jednání s autorem systému, firmou Marbes, probíhají. My systém Proxio nerušíme, protože potřebuje další rozvoj, musím do něj investovat, pokud nechceme utracené peníze vyhodit. Pokud se ukáže, že nová smlouva je pro město výhodná, nebudeme se bránit dalšímu rozvoji projektu. Onu částku 200 milionů zdaleka nebudeme muset vyčerpat. Za čas se ale taky může ukázat, že perspektiva není velká.

* HN: jak vlastně dopadla analýza it projektů, kterou pro Prahu dělá společnost kPMG?

Jsou téměř na konci, ale dělají to opravdu velmi pečlivě, chodí po jednotlivých magistrátních odborech. Termín dokončení strategie se posunul, ale měla by být skoro hotová. Zatím z ní vyplývá, že systémů máme mnoho, ale nejsou provázané tak, aby byly přínosem pro město. Řada IT systémů, které provozujeme, je zavedena tak, že jsme jako objednatel uzamčeni, drženi v šachu dodavatelem. To, že to takto dopadlo, není ale jen vina dodavatele.

* HN: takže za to mohlo předchozí politické vedení?

Je to otázka zadání. Když chci otevřený systém, tak ho musím zadat jako otevřený. Možná je v tom neznalost, možná šlendrián, možná něco jiného.

* HN: jaký je zájem pražských radnic připojit se k Proxiu?

Tím, že se vztahy napravují a uzavírají smlouvy, dostala dodavatelská firma Marbes signál, že když předvede funkční a udržitelný systém za relativně dobré peníze, tak i městské části mohou k Proxiu klidně přistupovat.

* HN: Co má systém Proxio přinést přímo Pražanovi? odbaví jej třeba úřednice u přepážky rychleji?

Ano, nebude chtít zbytečné údaje, pokud nám to tedy zákon umožní. Na konci by měly být i nějaké možnosti elektronické komunikace, občan se díky nim například dozví informace o stavu svého požadavku.

* HN: Na zavádění Proxia se před časem ptala i policie. jaký je vývoj v této věci?

Policie si upřesnila nějaké informace a zdálo se mi, že je možná předají antimonopolnímu úřadu. Nevidím tam zatím vývoj podobný jako v kauze Opencard.

* HN: Před několika měsíci skončil projekt Bezdrátová Praha. Žádná veřejná wi-fiale nevznikla, nebylo téměř možné se na ni připojit. Podařilo se vám z projektu dostat aspoň něco užitečného?

Ne. Ta namontovaná zařízení jsou velmi zastaralá. Vysílače nikdo nepoužíval, tak jejich další využití nedává příliš smysl. My je teď musíme demontovat a pak nějaký znalec řekne, co s tím. Ale jejich využití tam zřejmě žádné nebude.

* HN: kolik tedy pražská wi-fi stála?

390 milionů korun.

* HN: A mohlo jít vůbec jen o šlendrián?

Myšlenka byla dobrá, ale nastal okamžik, kdy bylo jasné, že se v projektu nedá pokračovat. Ale někdo řekl: Pokračujme. To už byl podle mě záměr. To, že se udělá investice šejdrem, se může stát, ale to, že to pak spustí do provozu, který nic nepřinese, to bychom byli naivní, kdybychom řekli, že to byl šlendrián. Byly tam audity, které jasně řekly: Nepokračujte, nebude to mít přínos. A pokračovalo se. Takže jsme vyhodili desítky milionů, a to bych řekla, že nemohl být šlendrián.