Z TK náměstka primátora Jiřího Paroubka k finančním otázkám v souvislosti s povodní

Náměstek primátora Jiří Paroubek hovořil dnes na tiskové konferenci finačních problémech spojených s povodňovými škodami a jejich likvidací v hlavním městě Praze, o vztazích města a státu a také, o důsledcích, které se promítnou do dalšího rozvoje města i o dalších ekonomických i politických aspektech.
Připomněl, že na operativní schůzi členů Rady hl. m. Prahy minulý týden v pátek, se podrobně jednalo o situaci: „Snažili jsme se podle jednotlivých rozpočtů odhadovat jednak škody a jednak nároky na rozpočet, což vždy není totéž,“ zdůraznil náměstek Paroubek s tim, že jsou některé nároky, které nebyly škodami, ale zcela nepochybně budou nároky, a uvedl příklady: „Bude třeba budovat protipovodňové bariéry v těch oblastech města, které byly nejvíce zasaženy – to znamená v oblasti Malé Strany, Kampy, Karlína, Holešovic, ale i jinde. To si vyžádá částky v řádech stovek miliónů korun – jen ta první etapa – tedy Malá Strana a alespoň část Karlína – asi 400 miliónů korun. Ty musíme v rozpočtu nebo nějakým způsobem mimo něj najít,“ konstatoval Paroubek s tím, že je třeba se dívat realisticky a neočekávat, že další stoletá voda přijde až za stol let, ale může to být dříve. „Doufejme, že ne moc brzy,“ dodal.
Za další vyvolaný výdaj označil náměstek Paroubek ten, který souvisí s výstavbou víceúčelové haly ve Vysočanech. „My jsme počítali s takovým tíživým břemenem, kdy jsme se smířili s tím, že dáme zhruba 500 mil. Kč z městského rozpočtu na dobudování příjezdové komunikace. Na to prostě město nebude mít. Je potřeba toto říci otevřeně státu a státní rozpočet tyto částky musí najít. Nedovedu si představit, že bychom dali přednost budování komunikace před budováním protipovodňových opatření.“
Náměstek Paroubek dále vysvětlil, že vyvolanými náklady jsou také výdaje v oblasti bydlení. „Zcela nepochybně budeme potřebovat dokončit rychleji více bytů, zhruba asi 320 bytových jednotek se rýsuje snad ještě v tomto roce nebo na začátku příštího za přepokladu, že masivně investujeme zhruba 360 miliónů korun. To je komunální výstavba.“ Město zatím ale ještě nezná konečné počty, ale jak Jiří Paroubek řekl, ukazuje se, že to nejnižší pravděpodobné číslo se bude pohybovat mezi 500 – 600.
Pokud jde o škody v dalších oblastech, náměstek Paroubek uvedl především infrastrukturu města, zejména dopravní. „V případě metra může jít i o částku daleko vyšší než 2 miliardy korun, o které se nyní podle prvotního, zdůrazňuji prvotního, odhadu hovoří. Škody a náklady na opravy a také obnovu – v řadě případů bude třeba nové zařízení, nové technologie - to si pak vyžádá částky podstatně vyšší než prvotní odhad,“ zdůraznil náměstek Paroubek.
Také v ostatních oblastech infrastruktury města lze zatím uvádět škody v řádech miliónů. Především je to čistírna odpadních vod, dále kanalizační síť, která bude muset být v některých místech kompletně rekonstruována. K velkým škodám došlo i v kolektorech, jejich první odhady se vyšplhaly přes 70 miliónů korun. „Stejně tak pobřežní komunikace – ani tady nemůžeme říci, kolik to bude, ale jistě v řádech stovek miliónů,“ řekl náměstek Paroubek.
Dále jsou to škody na budovách škol, divadel a dalším majetku města, městských částí a organizací zřízených městem.
„Částka 6 miliard korun, o které nyní hovořím, je za předpokladu, že škody v metru dosáhnou jen 2 miliard korun,“ konstatoval Jiří Paroubek.
Pokud jde o zdroje financí, náměstek Paroubek otevřeně řekl, že pokud se město nechce pustit do dalšího vysokého zadlužení na řešení škod, musí mu pomoci stát. „Stejně jako v případě jiných měst a jiných krajů. Jinak by pochopitelně obnova trvala mnohem delší dobu. Samozřejmě, že v městské radě hledáme zdroje vnitřní. V první řadě v rozpočtových škrtech na tento rok. Tam jsme našli 1,6 miliardy korun.“
Pokud jde o možný prodej některých akciových podílů města - například Pragonetu, připomněl Jiří Paroubek, že tento prodej v červnu neprošel zastupitelstvem, je tedy otázkou, zda by ho zájemce koupil za stejných podmínek. Další možností je prodej minoritního podílu v Pražských vodovodech a kanalizacích. „Celkem by tento prodej za optimálních podmínek mohl přinést až 1,5 miliardy korun, ale samozřejmě je to věc dalšího jednání. Můžeme prověřit i možnost prodeje dalších majetkových podílů města – například v ČSA, je třeba posoudit i účelnost držení akcií města v distribučních společnostech – Pražská energetika, Pražská teplárenská, Pražská plynárenská,“ řekl Jiří Paroubek s tím, že zdůraznil, že toto je jeho názor. „Osobně si myslím, že pokud nebude pomoc státu dostačující, budeme muset sáhnout i na takové druhy majetku.“
Určité prostředky přinese i pojistné. „Například pojistka Dopravního podniku představuje 1 miliardu korun, v dalších případech to budou milióny možná stamilióny, těžko to vyčíslit v tuto chvíli,“ řekl Paroubek
Pokud jde o další zdroje, mělo město podle náměstka Paroubka v prvních sedmi měsících letošního roku velmi dobrý daňový příjem, ale nyní je otázka, jak se katastrofální situace promítne do ekonomiky státu v srpnu. „Když počítám, jak počítám, i kdybychom prodali ty uvedené majetkové podíly, tak jsme zhruba na polovině, možná na dvou třetinách toho, co bychom potřebovali. A to ještě zdaleka nemáme vyčísleny všechny škody,“ konstatoval Jiří Paroubek a zdůraznil: „Čísla budou určitě jiná za 14 dní, jiná budou za měsíc a jiná před Vánocemi.“