03152004-rozhovor-Pavel Klega, radní hl. m. Prahy-Listy hl. m. Prahy-Historie a současnost osvětlení v Praze

Listy hlavního města Prahy | 15.3.2004 | strana: 7 | autor: Ivana Strnadová

Funguje-li v Praze veřejné osvětlení, v drtivé většině případů to berou Pražané jako samozřejmost. A když náhodou světlo někdy nesvítí, všimne si toho každý. Velkoměsto žije i v noci. Zeptali jsme se radního Pavla Klegy, do jehož odpovědnosti veřejné osvětlení patří, na historii, současnost i budoucnost tohoto fenoménu.

Světlo je jedna z významných fyzikálních kategorií, která nepochybně ovlivňuje lidstvo již odnepaměti. Ve starých slovanských hrobech, které pocházejí ze 6. století našeho letopočtu, byly objeveny předměty svědčící o tom, že již tehdy bylo umění roznítit oheň značně rozšířeno. Ve středověku lidem svítily v mohutných hradech, tvrzích a dlouhých temných chodbách louče i svícny. Osvětlování příbytků bylo náročné. Také krby dávaly kromě tepla i světlo. Potom přišly ke slovu petrolejové lampy. Péče o přísun světla dodávala těmto lampám nádech romantičnosti, tak tomu bylo i u olejových a později plynových luceren staropražských, jak je malovali známí malíři a psali o nich literáti. K lampám patřili lampáři, kteří chodili po Praze a lampy rozsvěcovali. Teprve později, po vynálezu elektřiny, se rozšířilo elektrické osvětlení, aby osvítilo ulice, náměstí, nábřeží a další místa Prahy. Jakmile se osvětlení stávalo běžným, romantika mizela.
Jak vypadalo první pražské osvětlení? Nejstarší "řízené" využití osvětlení v hlavním městě je možné označit jako "období přenosných světel". Vyvrcholilo v roce 1329 písemným nařízením o povinnosti chodců nebo jezdců mít s sebou při pohybu po městě vlastní světlo. Pevné místo měly ohně umístěné v železných koších nebo pánvích pouze u mostních a vstupních bran. Tento způsob přetrval až do zavedení olejových lamp. Z roku 1667 pochází také nejstarší známá zmínka o slavnostní iluminaci měst pražských.

* Kdy se objevily v Praze olejové a plynové lampy?

Prvních 121 olejových luceren začalo v Praze svítit roku 1723 a stalo se tak u příležitosti korunovace císaře Karla VI. Počet těchto lamp postupně vzrůstal po celé 18. století až do poloviny století devatenáctého, přičemž se také zdokonalovala jejich konstrukce. Významným mezníkem ve vývoji osvětlení bylo v roce 1847 uvedení do provozu 268 plynových luceren, které osvětlovaly kromě nejstarší osvětlované trasy - Královské cesty - také tzv. Zlatý kříž. Využití plynových lamp vyvrcholilo v roce 1940, kdy jich v Praze svítilo více než 10 000.

* Do kdy bylo plynové osvětlení provozováno?

Plynové osvětlení bylo v Praze bez přerušení provozováno až do roku 1985, kdy byly na Malé Straně a Hradčanech elektrifikovány poslední plynové lucerny. Plyn pro osvětlování se tedy používal v Praze 138 let, což je stále ještě déle než doba provozu elektrického osvětlení. Toto období nám odkázalo řadu výtvarně zdařilých luceren a kandelábrů, jejichž repliky, byť již s moderní elektrickou výzbrojí, dodnes zdobí některé části historického jádra města. V uvedené době byly formulovány základní zásady osvětlování veřejných prostranství, na které později navázaly další normy. Za zmínku stojí i to, že po 17 letech, v roce 2002, bylo z iniciativy pražské radnice v Michalské ulici znovu instalováno prvních 9 replik plynových luceren s moderní plynovou výzbrojí. Budou následovat další místa.

* Takže comeback. Ve kterých místech to bude?

Zdá se, že se tato instalace zdařila a přispěla tak ke zvýraznění a zatraktivnění koloritu pražského Starého Města. V rámci instalace replik plynového osvětlení se počítá i s možným využitím kolektorů, ve kterých jsou uloženy. Kromě jiných sítí, rozvody plynu, což umožní instalaci bez velkých investic a stavebních zásahů do povrchu komunikací nebo chodníků v historickém jádru města. Projekt je možné realizovat například na Staroměstském náměstí, spodní části Václavského náměstí, v ulici Rytířská, dále v okolí Stavovského divadla a Ovocného trhu, v ulici Celetná nebo na Malém náměstí.

* Jak se vývoj pražského osvětlení ubíral dál?

Další rozvoj elektrického veřejného i slavnostního osvětlení byl ve znamení trvalého zdokonalování světelných zdrojů. Ubíral se od obloukových lamp přes žárovky k zářivkám a výbojkám různých typů s nejrůznějšími vlastnostmi. Pro slavnostní a scénické osvětlení byla mnoha různými výrobci vyvinuta celá řada speciálních světelných zdrojů. Stejně tak se vyvíjely i stále dokonalejší typy svítidel.

* Kolik míst veřejného osvětlení má nyní Praha?

Nyní je v Praze v provozu 127 249 svítících míst veřejného osvětlení o instalovaném příkonu 14 MW. Jsou napájena z 1 361 rozvaděčů. Dále je to 2 316 světelných míst slavnostního osvětlení na 80 historických a významných objektech o instalovaném příkonu 0,4 MW. Ta jsou napájena z 67 rozvaděčů. K osvětlování Prahy slouží celkem 110 000 stožárů a více než 6 500 km různých kabelů. Na rozvody veřejného osvětlení je také napojeno 499 veřejných a věžních hodin.

* Kam tento vývoj směřuje?

K dosažení co největší světelné účinnosti a zlepšování kvalitativních světelně technických parametrů. Pro slavnostní osvětlení má pak značný význam co nejširší výběr barevného spektra, teplota světla. V nejbližších letech určitě najdou širší uplatnění kompaktní zářivky a velmi perspektivní bíle svítící diody. Ve slavnostním osvětlení se stále více prosazují dynamicky se měnící parametry, barevné variace, v čase proměnná intenzita světla, systémy světlovodů. To umožňuje stále širší využití elektroniky při konkrétní realizaci světelných projektů. Významné místo zde má modernizace ovládání systémů veřejného, slavnostního osvětlení a regulace jejich provozu.

Děkuji za rozhovor.