Veřejná podpora v rámci OPPA

NÍŽE UVEDENÉ POSTUPY MOHOU BÝT JEŠTĚ UPRAVENY. JEJICH KONEČNÁ VERZE BUDE K DISPOZICI V PROJEKTOVÉ PŘÍRUČCE OPPA, JEŽ BUDE ZVEŘEJNĚNA NEJPOZDĚJI KE DNI VYHLÁŠENÍ PRVNÍ VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTOVÝCH ŽÁDOSTÍ.

Výjimka de minimis
Blokové výjimky ze zákazu veřejné podpory

Pravidla veřejné podpory představují omezení pro projekty, jejichž podpora z prostředků OPPA by měla za následek narušení hospodářské soutěže v rámci jednotného trhu v EU. Podporovat ekonomické činnosti určitého subjektu z veřejných zdrojů je obecně v návaznosti na čl. 87 Smlouvy o založení ES zakázáno.

Veřejnou podporou se rozumí každá podpora poskytnutá v jakékoli formě státem (případně územně samosprávným celkem) nebo z  jiných veřejných prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a  která ovlivňuje obchod mezi členskými státy. Jde o hospodářskou výhodu pro jeden nebo více podniků, kterou by v normálním průběhu podnikání nezískaly. Podstatné pro určení, zda se jedná o podporu, která zvýhodňuje určitý subjekt, a lze ji proto charakterizovat jako veřejnou, je skutečnost, komu podporovaný projekt přinese výhodu v hospodářské soutěži. Rozhodujícím prvkem není typ organizace příjemce nebo jeho partnerů, ale okruh osob nebo organizací, které díky projektu získají nové znalosti nebo možnosti.

Z obecného zákazu podporovat ekonomické činnosti z veřejných zdrojů jsou nicméně stanoveny výjimky, a to pro podporu, která je malá a nemá potenciál poškodit volnou soutěž, a také pro vymezené oblasti, kde poškození soutěže bude vyváženo pozitivním efektem, např. lepší zaměstnaností apod.

V návaznosti na tyto výjimky se rozlišují režimy veřejné podpory de miminis a pak skupina tzv. blokových výjimek. Režim de minimis nevyžaduje, aby se příjemce veřejné podpory finančně podílel na financování projektu, nicméně platí pro něj pevně stanovená horní hranice (viz níže). U blokových výjimek není stanovena maximální výše veřejné podpory, nicméně je vždy určeno, na co lze prostředky použít a zejména je vždy vyžadováno spolufinancování z vlastních zdrojů příjemce veřejné podpory. Výše spolufinancování se liší podle typu blokové výjimky a dalších specifik.

 

Výjimka de minimis

Toto pravidlo je stanoveno v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o založení ES na podporu de minimis.
Celková výše podpory de minimis poskytnutá jednomu podniku nesmí v kterémkoli období tří ročních účetních období přesáhnout částku 200 000 EUR. Celková částka podpory de minimis udělená každému jednotlivému podniku činnému v odvětví silniční dopravy nesmí přesáhnout 100 000 EUR v kterémkoliv období tří ročních účetních období.
Další podrobnosti a omezení jsou uvedeny v v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006.

 

Kombinace de minimis a blokové výjimky

Podpora de minimis z OPPA může být poskytnuta jen v míře, aby nedošlo k překročení limitu 200 000 EUR, resp. 100 000 EUR uvedenému výše. V případě, že by zvažovaná podpora z OPPA limit překročila, je možné v režimu de minimis poskytnout pouze tu část podpory z OPPA, jež bude do stanoveného limitu. Zbytek prostředků je možné poskytnout v rámci blokových výjimek ze zákazu veřejné podpory, avšak musí být splněna pravidla pro danou blokovou výjimku týkající se zejména typu výdajů, k nimž se vztahuje. Pokud není možné využít některou z blokových výjimek, musí si organizace, které je podpora poskytována, zajistit prostředky nad limitem pro podporu de minimis z vlastních zdrojů.

 

Příjemcem de minimis je příjemce dotace z OPPA, příp. projektový partner

Pokud projekt uspěl v procesu výběru, bude hlavní město Praha před podpisem smlouvy vyžadovat od příjemce písemné prohlášení o všech podporách de minimis, které v období posledních dvou uzavřených ročních účetních období a v aktuálním ročním účetním období, ve kterém je zvažováno poskytnutí další podpory, získal.
Pokud v projektu figuruje partner s finančním příspěvkem a finanční příspěvek pro partnera bude spadat do režimu de minimis, bude hlavní město Praha před podpisem smlouvy vyžadovat písemné prohlášení o podporách de minimis od partnera. V grantové smlouvě se v tomto případě musí příjemce zavázat, že bude vůči partnerovi poskytovatelem podpory de minimis. To v praxi znamená, že zajistí, aby byl partner o podpoře de minimis písemně informován.

 

Podporu de minimis poskytuje v rámci projektu příjemce nebo projektový partner

V případě, že v rámci projektu probíhá např. školení pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci příjemce, ale jiných subjektů, a platí, že díky tomuto školení mohou být tyto jiné subjekty zvýhodněny na trhu, může docházet k poskytování podpory de minimis v rámci projektu. Poskytovatelem de minimis je v tomto případě příjemce nebo partner v závislosti na tom, který z nich danou aktivitu projektu zaštiťuje.
Poskytovatel si před přidělením podpory de minimis (např. před vyškolením zaměstnanců daného podniku zdarma nebo se slevou) musí od daného subjektu vyžádat písemné prohlášení o všech podporách de minimis, které v období posledních dvou uzavřených ročních účetních období a v aktuálním ročním účetním období, ve kterém je zvažováno poskytnutí další podpory, získal. Aby podpora de minimis mohla být přidělena, musí být respektován limit 200 000 EUR, resp. 100 000 EUR (viz výše).
Pokud dojde k poskytnutí podpory de minimis, musí příjemce (nebo partner) zajistit, aby byl daný subjekt o podpoře de minimis písemně informován.

 

Blokové výjimky ze zákazu veřejné podpory

Podpora na vzdělávání
Aplikace blokové výjimky na vzdělávání v kontextu OPPA
Podpora na zaměstnanost
Vytváření pracovních míst
Nábor znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků
Dodatečné náklady na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků
Aplikace blokové výjimky na zaměstnanost v kontextu OPPA
Podpora ve prospěch malého a středního podnikání
Poradenské služby a účast na veletrhu či výstavě
Podpora pro výzkum a vývoj
Aplikace blokové výjimky na podporu malého a středního podnikání v kontextu OPPA
Povinnosti spojené s poskytováním veřejné podpory v režimu blokových výjimek
Přehled předpisů EU týkajících se blokových výjimek

Kromě podpory de minimis lze v rámci projektů OPPA aplikovat tzv. blokové výjimky ze zákazu veřejné podpory. Každé ze specifických nařízení týkajících se blokových výjimek obsahuje definici pojmů, se kterými pracuje. Pravidla pro blokové výjimky zpravidla vyžadují spoluúčast na způsobilých výdajích projektu ze strany subjektu, kterému je veřejná podpora poskytována. Výjimky vždy stanovují, jaký maximální podíl ze způsobilých výdajů může být poskytnut z veřejných zdrojů jakožto podpora. Níže uvedená procenta pro jednotlivé typy veřejných podporu tedy znamenají, jaký je maximální objem podpory z OPPA na takové výdaje.

 

Podpora na vzdělávání

Veřejná podpora na vzdělávání z OPPA se řídí ustanoveními Komise (ES) č. 68/2001 ve znění nařízení Komise (ES) č. 363/2004. Může být poskytnuta do všech sektorů podnikání.

• V případě specifického vzdělávání nesmí podpora přesáhnout 25 % pro velké podniky a 35 % pro malé a střední podniky.
• V případě obecného vzdělávání nesmí podpora přesáhnout 50 % pro velké podniky a 70 % pro malé a střední podniky.
• Maximální míry podpory jak na specifické, tak na obecné vzdělávání se zvýší o 10 %, jestliže se vzdělávání poskytuje znevýhodněným pracovníkům.
• Pokud projekt podpory zahrnuje specifické i obecné složky vzdělávání, které není možné pro výpočet míry podpory oddělit, uplatní se míry vztahující se na specifické vzdělávání.

Přípustné náklady na projekt podpory vzdělávání jsou:

• Osobní výdaje školitele;
• Cestovní výdaje školitelů a školených osob;
• Ostatní běžné výdaje jako jsou výdaje na materiál a vybavení;
• Opotřebení nástrojů a zařízení v rozsahu způsobeném výlučným používáním pro projekt vzdělávání;
• Náklady na poradenské a konzultační služby týkající se projektu vzdělávání;
• Osobní výdaje školených osob až do výše součtu ostatních přípustných nákladů uvedených v písmenech a) až e). V úvahu je možné brát pouze hodiny, během kterých se školené osoby skutečně účastní vzdělávání, po odpočtu všech produktivních hodin nebo jejich ekvivalentu.

 

Aplikace blokové výjimky na vzdělávání v kontextu OPPA

Veřejnou podporu nelze vyloučit pouze odkazem na právní formu příjemce podpory, vždy záleží na vykonávané činnosti a na tom, zda se jedná o soutěž v dané činnosti na trhu. Proto podpora vzdělávání, které je obvykle poskytováno formou zpoplatněných kurzů, musí být primárně nahlížena jako veřejná podpora. Financování „vzdělávacích produktů“, které příjemce podpory nabízí, představuje provozní podporu, kterou lze poskytnout pouze jako podporu de minimis.

Pro vzdělávání v rámci národního vzdělávacího systému platí, že není považováno za službu, a tedy ani za podnikání (týká se základního, středního, vyššího odborného a vysokého školství). Jiným případem ovšem je další profesní vzdělávání, které školy poskytují jak podnikům a jejich zaměstnancům, tak jednotlivcům, a je komerční záležitostí.

 

Podpora na zaměstnanost

Veřejná podpora na zaměstnanost se řídí ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 2204/2002. Může být poskytnuta na vytváření pracovních míst, na nábor znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků nebo na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků. Možnost poskytnout podporu na zaměstnanost se vztahuje na všechny sektory podnikání s výjimkou odvětví uhelného průmyslu, stavby lodí a v oblasti vytváření pracovních míst také dopravy.

Vytváření pracovních míst
Podpora spojená s vytvářením pracovních míst nesmí:

• v případě malých podniků přesáhnout 15 %;
• v případě středních podniků přesáhnout 7,5 %.

Uvedené stropy se vztahují na výši podpor vyjádřenou v procentech mzdových nákladů vynaložených na pracovní místa vytvořená v průběhu dvou let, a to za těchto podmínek:

• vytvořená pracovní místa musí představovat čisté zvýšení počtu zaměstnanců v dotyčném provozu i podniku ve srovnání s průměrem za dobu posledních 12 měsíců;
• vytvořená pracovní místa musí být zachována po dobu 2 let;
• na nově vytvořených pracovních místech mohou být zaměstnáni jen noví pracovníci, kteří buď nikdy nebyli zaměstnáni, nebo své předchozí zaměstnání ztratili nebo je ztrácejí.

 

Nábor znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků

Podpora spojená se zaměstnáváním znevýhodněných nebo zdravotně postižených pracovníků, vyjádřená jako procento mzdových nákladů za dobu jednoho roku po náboru, nesmí přesáhnout u znevýhodněných pracovníků 50 % a u zdravotně postižených pracovníků 60 %.

Současně platí následující podmínky:

• jestliže nábor nepředstavuje čisté zvýšení počtu zaměstnanců dotyčného podniku, pak dotyčné pracovní místo nebo dotyčná pracovní místa musela být uprázdněna z důvodu dobrovolného odchodu, odchodu do důchodu z důvodu věku, dobrovolného zkrácení pracovní doby nebo propuštění pro porušení pracovních povinností, nikoli však z důvodu snižování počtu pracovníků;
• s výjimkou propuštění pro porušení pracovních povinností musí mít pracovník nebo pracovníci nárok na nepřetržité zaměstnání po dobu alespoň 12 měsíců.

 

Dodatečné náklady na zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků

Kromě výše uvedených podmínek lze podporu využít také na:

•    přizpůsobení provozovny;
•    zaměstnání asistentů; způsobilé jsou jen náklady za dobu odpracovanou výhradně pomocí zdravotně postiženým pracovníkům;
•    přizpůsobení nebo na pořízení zařízení, které mají tito pracovníci používat.

Tyto výdaje musejí být doplňkové k těm, které by vznikly při zaměstnávání pracovníků bez zdravotního postižení. Jestliže je poskytováno chráněné zaměstnání, může podpora zahrnovat náklady na výstavbu, vestavbu nebo rozšíření dotyčného provozu a všechny správní a dopravní náklady, které vyplývají ze zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků.
Podpora na vytváření pracovních míst může být poskytnuta jen v případě, že žádost byla podána před vytvořením daného pracovního místa.

 

Aplikace blokové výjimky na zaměstnanost v kontextu OPPA

V případě stáží a podporovaného zaměstnávání pro znevýhodněné pracovníky nebo zdravotně postižené je nezbytné zohlednit přínos pro podnik, v němž je stáž nebo podporované zaměstnávání realizováno. Pokud je docházka spojená pouze s dočasným krátkodobým „zácvikem“, pracovník není zaměstnancem dané organizace a podniku jsou maximálně kompenzovány výdaje spojené s jeho pobytem na pracovišti, nejsou naplněny znaky veřejné podpory. Jakmile je ale v rámci podporovaného zaměstnávání podniku poskytnuta podpora na náklady spojené s odměňováním jeho zaměstnanců (včetně pracovníků, s nimiž uzavřel dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), pak nelze vyloučit zvýhodnění podniku (a tudíž veřejnou podporu), neboť podnik danou činnost díky podpoře vykonává při nižších nákladech.

 

Podpora ve prospěch malého a středního podnikání

Veřejná podpora na podporu malého a středního podnikání se řídí nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění nařízení Komise č. 364/2004. Může být poskytnuta do všech odvětví s výjimkou uhelného průmyslu a činností souvisejících s výrobou, zpracováním nebo uváděním na trh výrobků uvedených v příloze I Smlouvy o založení ES, tj. zejména potravinářských výrobků.

Poradenské služby a účast na veletrhu či výstavě

Podniky mohou získat podporu na poradenství a další činnosti za těchto podmínek:

• Podpora na služby poskytnuté externími poradci nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů na tyto služby;
• Služby nesmí mít charakter stálé nebo pravidelné činnosti ani nesmí souviset s obvyklými provozními náklady podniku na služby jako například běžné daňové poradenství, pravidelné právní služby nebo reklama;
• Podpora na účast na veletrzích a výstavách nesmí překročit 50 % nákladů vynaložených na pronájem, zřízení a provoz stánku. Podporu lze poskytnout jen při první účasti podniku na daném veletrhu nebo výstavě.

 

Podpora pro výzkum a vývoj

Podporu lze poskytnout jen na základní, aplikovaný nebo předvýrobní výzkum. Míra podpory[1] vůči způsobilým nákladům nesmí překročit:

• 100 % v případě základního výzkumu;
• 60 % v případě aplikovaného výzkumu;
• 35 % v případě předvýrobního vývoje.

Další pravidla a možnosti této blokové výjimky nejsou vzhledem k jejich obsáhlosti uvedeny v tomto článku. Více informací je možné získat v nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění nařízení Komise č. 364/2004.

 

Aplikace blokové výjimky na podporu malého a středního podnikání v kontextu OPPA

Veřejnou podporu nelze vyloučit pouze odkazem na právní formu příjemce podpory, vždy záleží na vykonávané činnosti a tom, zda se jedná o soutěž v dané činnosti na trhu. Proto podpora poradenství, které je obvykle zpoplatněno, musí být primárně nahlížena jako veřejná podpora. Financování „poradenských produktů“, které příjemce podpory (např. poradenská instituce) nabízí, představuje provozní podporu, kterou lze poskytnout pouze jako podporu de minimis.

Veřejná podpora je relevantní také v případě spolupráce veřejných výzkumných institucí či institucí terciárního vzdělávání s podnikatelskými subjekty, kdy ze spolupráce plynou podniku výhody (např. ve formě úspory mzdových nákladů, pokud např. student nahradí pracovníka, který by jinak byl nutný pro práci na projektu, případně mají-li experti podniku díky spolupráci k dispozici zařízení či technologie, na nichž mohou provádět vlastní podnikatelskou činnost, nebo pokud výzkumná instituce provádí pro podnik výzkum za cenu, která neodpovídá ceně tržní).

 

Povinnosti spojené s poskytováním veřejné podpory v režimu blokových výjimek

Poskytovatel (kterým může být příjemce i partner) musí zajistit, aby byl daný subjekt, který veřejnou podporu přijímá, o veřejné podpoře písemně informován.

 

Přehled předpisů EU týkajících se blokových výjimek

Oblast výjimky	Název nařízení	Zveřejnění v Úředním věstníku EU
Podpora vzdělávání	Nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání, ve znění nařízení Komise (ES) č. 363/2004. Nařízení Komise (ES) č. 363/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání	Úřední věstník L 10, 13.1.2001 Úřední věstník L 63, 28.2.2004
Podpora zaměstnanosti	Nařízení Komise (ES) č. 2204/2002 ze dne 5. prosince 2002 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory zaměstnanosti	Úřední věstník L 337, 13.12.2002
Podpora malého a středního podnikání	Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům, ve znění nařízení Komise č. 364/2004 ze dne 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001, pokud jde o rozšíření jeho oblasti působnosti tak, aby zahrnovala podporu pro výzkum a vývoj	Úřední věstník L 10, 13.1.2001 Úřední věstník L 63, 28.2.2004

 

Platnost výše uvedených předpisů EU o blokových výjimkách, které původně měly platit do konce roku 2007, byla nařízením Komise (ES) č. 1976/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se mění doby použitelnosti nařízení (ES) č. 2204/2002, (ES) č. 70/2001 a (ES) č. 68/2001, uveřejněném v Úředním věstníku L 368 dne 23.12.2006, prodloužena do konce června roku 2008.

O poskytnutí veřejné podpory musí být vedeny záznamy a dokumentace musí být uchovávána shodně jako ostatní dokumenty týkající se realizace projektu, tj. minimálně po dobu 10 let od data ukončení projektu, přičemž lhůta se počítá od 1. ledna následujícího kalendářního roku poté, co byla realizace ukončena. O poskytnutých veřejných podporách příjemce také informuje v monitorovacích zprávách o realizaci projektu.

 

 

---

[1] Hrubá míra podpory na výzkumný a vývojový projekt uskutečňovaný v rámci spolupráce mezi veřejnými výzkumnými zařízeními a podniky se vypočítá na základě kombinované podpory odvozené z přímé podpory z OPPA na konkrétní výzkumný projekt a příspěvků, které na projekt poskytly veřejná nezisková zařízení terciárního vzdělávání či veřejná nezisková výzkumná zařízení, jestliže tyto příspěvky představují podporu.