V zátopovém území se má po změnách plánů stavět

Právo - 16.4.2003
Autor: (trj)
PRAHA - Pražští radní se v úterý shodli na návrhu zadat ke zpracování změnu vyhlášky o územním plánu metropole. Funkce pozemků, které jsou nyní podle plánu průtočné a stojí za povodňovými liniemi, které vznikly z počítačových simulací po loňské katastrofě, se má předefinovat, aby se zde mohly stavět byty, případně kanceláře, uvedl náměstek primátora Jan Bürgermeister (ODS). Například Rohanský ostrov, o který se začínají prát investoři, by měly protipovodňové zábrany, respektive valy změnit tak, že se uvolní asi 100 hektarů pozemků pro nové stavby. Pozemky by mohly po složitém plánování a schvalování získat třeba bytovou funkci místo dosavadní průtočné. V plánech radních figuruje i to, co Bürgermeister pojmenoval centrální městský park. Nabízejí se k tomu pozemky mezi ostrovem Štvanice a Trójou (Štvanici spojí s břehem kromě magistrály lávka pro pěší). "Záleží ale na představách architektů," konstatoval náměstek. Stavět stále lze i na pozemcích mezi povodňovými liniemi, zábranami a řekou. "Nové stavby v zátopovém území musejí ale splňovat přesné technické podmínky," upozornil Bürgermeister a dodal: "Jsou i přesně dané typy staveb, jako je loděnice na muřích nožkách." Změnu vyhlášky o územním plánu musejí na konci dubna schválit zastupitelé. Pokud budou pro, může celá procedura trvat třeba rok. Podle náměstka nejsou podložené argumenty o tom, že stavba zábran, hrází a valů způsobí při povodni katastrofu, protože zúží koryto řeky a voda se povalí rychleji a nechráněná místa více poničí. "Kdyby bylo v srpnu 2002 zaplaveno Staré Město, projevilo by se to v Karlíně poklesem hladiny asi o 30 centimetrů," ilustroval věc Bürgermeister. Chování velké vody je podle něj omezeno od přírody - úzkými místy koryta a pak spádem jezů.