V případě dálnic by se mohlo vyvlastňovat až po výstavbě

Dostavět Pražský okruh i dálniční síť je prioritou lídra ČSSD Petra Dolínka. Zaměřit se chce i na lepší dostupnost bydlení.

Veřejně prospěšné stavby by mohl stát budovat i v místech, kde jejich majitelé žádný souhlas nedali. Soud by až následně určil cenu za pozemek. Alespoň to navrhuje kandidát do Sněmovny za ČSSD a zároveň náměstek primátorky Petr Dolínek. Dnes problémy s výkupy pozemků výrazně komplikují stavbu dálnic.

Pokud v nadcházejících volbách uspějete, čemu se chcete ve Sněmovně věnovat?

Jsou to tři nosná témata a jedním z nich je rozhodně Praha. Chtěl bych, aby bylo v zákonech více bráno na zřetel, že hlavní město má své specifické potřeby. Přitom ho ale nechci zvýhodňovat oproti jiným regionům. Dále je problémem dostupnost bydlení, která se už netýká pouze Prahy, ale i dalších měst. Stát má řadu pozemků po celé České republice, které by mohl dát zdarma pro výstavbu.

A jaké je to třetí téma?

Určitě to je doprava, kde jde především o dostavbu nejen Pražského okruhu a případně vnitřního Městského okruhu, ale celé dálniční sítě. Kromě toho potřebujeme zkapacitnit železnici.

Takže prioritou v dopravě je zejména stavba dálnic?

Na jednu stranu nesmíme být hlavní tranzitní zemí pro Evropu, protože nám to příliš pozitiv nepřinese a naopak budeme mít více zničené silnice, ale na druhou stranu musíme urychleně dokončit naši dálniční síť. Potřebujeme zejména dálniční propojení na Polsko přes východní Čechy, na rakouský Linec a v budoucnu i dálnici na Vídeň.

Jakou roli vedle toho má mít železnice?

Potřebujeme vystavět vysokorychlostní tratě. Ale nikoliv za desítky let, jak to nyní plánuje Správa železniční dopravní cesty, musíme to zvládnout daleko rychleji. Zkapacitňovat je potřeba i lokální železniční sítě, protože v Praze a středních Čechách, ale i třeba na jihu Moravy už není možné více posilovat spoje v ranních špičkách.

Problémem je také roky nedokončený Pražský okruh, kde je investorem stát. Co s tím?

Bohužel nemůžeme přijmout specifický zákon o Pražském okruhu, který by to řešil. Protože evropské právo, které je nadřazeno, to neumožňuje. Ale co lze v tomto ohledu udělat a ministerstvo dopravy v tom fatálně selhalo, je možnost přijmout zákon o liniových stavbách, lidově řečeno o výstavbě silnic. Ten by mohl výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu silnic stejně jako systém, že vyvlastnění pozemků v případě veřejně prospěšné stavby by probíhalo až po výstavbě. Soud by až následně určil cenu, za kterou má stát vyplatit pozemek.

Neuvažoval byste o založení skupiny „pražských“ poslanců napříč politickým spektrem, která by ve věcech metropole spolupracovala?

Musí vzniknout. Myslím si, že bez ohledu na to, kdo je v jaké politické straně, bychom měli spolupracovat, protože Praha je skutečně specifická záležitost. Například jsem nedávno rozeslal výzvu všem lídrům kandidujících stran v Praze, aby se jasně přihlásili k dostavbě Pražského okruhu. V tomto musíme být jednotní.

V Praze sevposledních letech začíná více mluvit o elektromobilitě. Jak by se měl na jejím rozvoji podílet stát?

Jednak to mohou být pobídky pro pořízení elektromobilů nebo pro vznik dobíjecích elektrostanic. Ale také se může jednat o drobnou podporu v každodenním životě. Jako je třeba možnost stát s takovým vozem na parkovacích zónách za sto korun ročně, což už v Praze více než rok funguje.

Měl by ale infrastrukturu pro elektromobily budovat sám stát?

V tuto chvíli se obávám, že bez státních peněz nevznikne kvalitní síť na dobíjení elektromobilů po republice. Je však potřeba ji dělat v minimální výši, to znamená podívat se, co je trh sám schopen udělat a kde to nezvládne, tam musí stát vypomoci.

V úvodu jste zmínil, že byste se chtěl ve Sněmovně věnovat i tématům bezprostředně se týkajících Prahy. Čemu konkrétně?

V první řadě by se už neměla opakovat situace, která se v minulosti stala, kdy ze zákona o silniční dopravě vypadlo zpřísnění kontroly taxislužby, které magistrát prosazoval. To bychom si měli umět ve Sněmovně pohlídat.

Dobře, co byste ale aktivně prosazoval?

Mohou to být i drobnosti, které ale výrazně pomohou Pražanům i městu. Například zasílání řidičských průkazů poštou. Máme zbytečně mnoho úředníků, kteří je vydávají na přepážkách. Pro Prahu je také velmi stěžejní, aby zaniklo 22 stavebních úřadů a vznikl pro hlavní město pouze jeden, který by měl pobočky na úřadech městských částí. To je velký rozdíl, protože potřebujeme mít jednotnou výkladovou praxi, která by se nelišila v jednotlivých městských částech. Zjednodušíme tím život nikoliv developerům, ale běžným lidem, kteří chtějí přestavět garáž a nebo přistavět patro.

Mluvíte o různých změnách v legislativě, přitom Praha má také právo předkládat vlastní návrhy zákona. Proč toho rada města, které jste členem, dosud nevyužila?

V praxi jakýkoliv kraj nebo hlavní město nikdy neuspěje. Protože Poslanecká sněmovna to vnímá jako řešení potřeby jednoho regionu. Proto jsme některé návrhy řešili společně v asociaci krajů, ale využití zákonodárné iniciativy znamená vydat se na strastiplnou cestu, která vždy končí neúspěchem.

Pokud by se ČSSD po volbách podílela na sestavování vlády, ucházel byste se jako současný náměstek primátorky pro dopravu o křeslo ministra dopravy?

To je zatím velmi předčasné. My v tuto chvíli nebojujeme o ministerské posty, my chceme mít premiéra a sestavovat vládu. Kdo tam pak bude sedět není až tak důležité, na rozdíl od toho, abychom jako v končícím volebním období prosadili 99 procent svého volebního programu do programového prohlášení vlády.

Jak byste řešil souběh dvou významných funkcí v případě vašeho zvolení poslancem?

Nevím, jestli mi vůbec dají voliči důvěru a budu zvolen do Poslanecké sněmovny, pak se teprve budu rozhodovat. Budu se radit s kolegy zastupiteli, naší členskou základnou, ale i se zastupujícím předsedou strany Milanem Chovancem. Ale nejsem člověk, který by chtěl mít množství funkcí, to mě nebaví.