Tištěný a zvukový záznam tiskové konference ze dne 24.11. 2004 před zasedáním Zastupitelstva hl. m. Prahy  Zvukový záznam tiskové konference Ing. Miroslav Sklenář, zástupce ředitele Magistrátu hlavního města Prahy Dámy a pánové, dobrý den. Vítám vás na pravidelné tiskové konferenci před jednáním Zastupitelstva hlavního města Prahy. Dovolte mi, abych úvodní slovo dal panu náměstku Bürgermeisterovi. Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora hlavního města Prahy Ještě jednou dobrý den. Já začnu trošku atypicky, protože bezesporu to bude předmětem třeba dotazů na zastupitelstvo. Ono se to týká dnešního rozhodnutí parlamentu, který prohlasoval zákon o rozpočtovém ručení daní ve verzi návrhu výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Nebudu se zabývat problematikou financování školství, ale budu se zabývat problematikou vztahy Prahy v poměru k ostatním krajům, protože z vládního návrhu nezůstalo na kraje v podstatě 60 %, protože zbytek zůstal pod kontrolou centra na školství a toto nekomentuji, tyto peníze se pak ale rozdělily takovým způsobem, že Praha může očekávat podle tohoto návrhu zákona náhradu za současné mechanismy dosud platné, kdy se přes rezortní ministerstva pohybovaly neúčelové – tedy účelové neinvestiční dotace do jednotlivých příspěvkových organizací na dotování jejich činnosti, tak to se nahrazuje přímým podílem na daních státu. Praha z tohoto podílu dostane 1,3 miliardy podle schváleného návrhu zákona, přičemž ta skutečná potřeba a skutečně nastavené finanční toky mezi státem a hlavním městem Prahou doteďka svědčily zhruba částce o 1 miliardu větší. Podotýkám, že to je částka, která přes rozpočet hlavního města Prahy protékala do všelijakých příspěvkových organizací, domovy důchodců, LDNky atd., atd., tak jak bylo určeno. Stát se tím podílel na zodpovědnosti k opravě komunikací apod. Musím konstatovat, že se Praha dostává do vážných problémů a přes odpor Prahy to bohužel poslanecká sněmovna takto schválila. Já si myslím, že Praha jenom tím, že ve svém součtu rozpočtovém sčítá peníze regionu a obcí do jednoho balíku, tak není jiným krajem než ostatní kraje republiky, které tyto finanční operace nedělají a mají jenom ten snímek, který se týká vlastního kraje, ne přímo obcí. Já to tady říkám na začátku tiskovky, pro mě to je velmi nepříjemná zpráva z parlamentu a pro nás vážný problém deficitu jedné miliardy pro chod příspěvkových organizací, ne pro vlastní sestavení rozpočtu hlavního města Prahy. Tak a nyní k vlastnímu obsahu zítřejšího jednání Zastupitelstva. Já dám slovo nejprve kolegům, protože za sebe chci referovat o čtyřech změnách územního plánu, z nichž tři pokládám za naprosto zásadní pro další rozvoj Prahy, ale k tomu se vrátím ve svém exposé, a poprosil bych v nějakém pořadí, pane Sklenáři, kdybyste nás dál provedl tiskovkou. Ing. Miroslav Sklenář Děkuji, pane náměstku, já bych poprosil nejprve pana radního Gregara. RNDr. Miloš Gregar Děkuji. Já myslím, že pan kolega náměstek Bürgermeister tady bude hovořit celkem rozsáhle o změně územního plánu 652 ve vlně 00 o umístění Ústřední čistírně odpadních vod na Trojském ostrově po roce 2010. Já bych vám chtěl jenom v této souvislosti říct, že toto je změna, která je v zásadě prvního stupně v přestavbě Ústřední čistírny odpadních vod a jejím rozšíření. Rada včerejším svým usnesením schválila novelizovaný záměr projektu profinancování z fondu Evropské unie, který počítá kromě stávajícího půdorysu s rozšířením do území “Zahrádek” tak zvaných, což jest území těsně navazující na stávající Ústřední čistírnu odpadních vod. Toto rozhodnutí je zajímavé ještě v jednom ohledu, a sice v tom, že po poměrně důkladných rozborech a analýzách a expertních posudcích proběhlo oponentní řízení. Bylo možné konstatovat, že stávající kalové hospodářství také asi bylo nejproblematičtějším místem projednávání přípravy nové Ústřední čistírny odpadních vod. Je po určité rekonstrukci a dostavbě v takovém stavu, který umožňuje jeho využití pro – v podobě v jaké existuje a s technologií, souběžně s budováním té nové části, to znamená nové části nové linky. Myslím si, že celá změna náhledu na problém přestavby čistírny se změnila v okamžiku, kdy byly finálně vyčísleny náklady, které by byly v takové výši, které by hlavní město Praha považovalo za problematické z hlediska nákladů a efektivita se zvýšila. Toto řešení by mělo přinést úsporu v řádu deseti miliard korun, což je bezpochyby významným prvkem. Máte jinak k tomu tiskovou zprávu. Já myslím, že to je krok správným směrem, přestože předpokládá ještě další legislativní kroky, projednání s orgány státní správy, ale myslím si, že argument snížení nákladů o více než polovinu – my samozřejmě předpokládáme, že ten proces nebude úplně bezproblémový, ale věřím, že máme argumenty pro to proč by to takto mělo být. Čili jenom shrnutí: tímto řešením kromě dosažení limitů, které jsou požadovány z hlediska … které jsme vyjednali v rámci přístupových dokumentů do Evropské unie, dosáhneme do roku 2010 řešení, které bude vyhovovat právě těmto předpisům. Takže to je asi vše. Myslím si, že to sdělení je velmi vážné, zcela zásadní věc, protože víte, že čistírna je problém, který trápí hlavní město Prahu desítky let, od roku 1983 stále se zabýváme touhle myšlenkou. Čili otázka zní, jestli – a já věřím, že toto je finální krok k tomu a že se sjednotíme…. Ing. Miroslav Sklenář Děkuji. Jsou nějaké otázky na pana radního Gregara? Michal Burian, ČTK Se spalovnou se nepočítá? Se spalovnou kalů? RNDr. Miloš Gregar Po poměrně obsáhlé diskusi, která se nevedla jenom na politické úrovni, ale ona byla přenesena i do těch odborných kruhů, se kterými jsme se tady spolu několikrát setkali a prostě v problému nemají jasno ani odborníci a pakliže se vyskytovaly a za relativně velmi nízkých nákladů můžeme kalové hospodářství rekonstruovat tak, že v rámci jeho ekologické životnosti je schopno plnit svůj účel, tak si myslím, že to je správná cesta a nechme rozhodnutí do chvíle, kdy ta technologie, respektive diskuse nad tou nejsprávnější technologií … Ing. Jan Bürgermeister Já to řeknu jednoduše. Zatímco koncepce vytvářená řekněme ještě před rokem, při zahájení projednávání změny územního plánu, předřazovala ten problém, takže nejprve je třeba řešit kalovou linku a poté rekonstruovat vodní linky, tak ve všech těch oponentních expertních posudcích převážil a zvítězil názor kalovou koncovku řešit vlastně až naposled, to znamená dodržení limitu v roce 2010 splní stávající rozsah zadaný radou a ta kalová koncovka, tu je možné řešit po roce 2010 jako separátní problém a separátní objekt, což je řekněme z hlediska i finančních možností města a požadavků jak ministerstva, tak správce korezních fondů velmi rozumný krok a v podstatě opravdu pramení z expertního – ze změny expertního pohledu na celou problematiku, RNDr. Miloš Gregar Já ještě s dovolením doplním. Toto rozhodnutí je řekněme i určitým velmi odvážným krokem. Rozhodnutí, které bylo vždy ve studiích a odborných kruzích předjímáno. Nicméně je natolik vážné, protože svým způsobem mění koncepci, že a to je potřeba zde zdůraznit, že na té politické úrovni a úrovni občanské odvahy neseme na trh pod praporem pana primátora, který vlastně -–nebo všichni jsme na sebe vzali břímě toho rozhodnutí, nicméně on se ho zhostil jako osoba mírou nevídanou. Takže věřím, že budeme schopni a věříme tomu, že máme argumenty, kterými budeme čelit všem … Michal Burian, ČTK Ještě jednu otázku. Vy jste mluvil o snížení nákladů o deset miliard. Ta konečná částka je tedy jaká? RNDr. Miloš Gregar Já jsem to zapomněl říct. Ta konečná částka je předpokládána v řádu devět miliard korun, včetně DPH. Novinářka Devět miliard? RNDr. Miloš Gregar To jsou poslední propočty s tím, že takto to bylo předkládáno na explementační agenturu. Myslím si, že to je opravdu významné. Ono velká část prostředků se ušetří právě na tom kalovém hospodářství, ale největší část se šetří na řekněme změně etapizace stavby a pohled na stávající část. Ing. Jan Bürgermeister Podotýkám, ona to nejsou srovnatelná čísla. Toto řešení za devět miliard obsahuje doplnění kalové koncovky o nějaké nádrže a vyhovění všem limitům, na které nás – tyto limity, ještě to stojí možná – ještě to tady nezaznělo – jsou v rozhodnutí státu v podstatě ty nejpřísnější, které jsme si mohli v rámci přístupových dohod vyjednat. Myslím si, že dokonce velká část té investice je vyvolaná strmostí stanoviska při přístupových dohodách, kde celá Česká republika se zařadila do kategorie nejvyšší ochrany. Já to teď nebudu komentovat, ale stojí to všechny kraje obrovské peníze, všechny obce. Toto řešení vlastně splňuje ten deadline v roce a splnění těchto limitů bez zásadní výstavby nové kalové koncovky. To pak bude řešeno bezesporu v další budoucnosti jako další potřebná investice, ale nás to teď pro tu tíhu úkolů v roce 2010 splnit limity, netrápí. A to je zásadně nový pohled, který vysloveně pramení z expertních posudků a z rozborů, které probíhaly v poslední době. Ing. Miroslav Sklenář Děkuji. Máte další otázky k čistírně? Pokud ne, prosím pana náměstka Bürgermeistera. Michal Burian Zánik zahrádek? Ing. Jan Bürgermeister Já asi bych měl navázat změnou územního plánu – čistírna odpadních vod. Ten je poměrně jednoduchý, protože říká, že čistírna odpadních vod v té ploše, co nyní je, a co je i namalována v územním plánu, může zůstat i po roce 2010. Stávající územní plán totiž toto území pojmenovával s využitím čistírny odpadních vod jenom do tohoto časového horizontu. Pod tím se ale skrývá to zásadní: že to je nutný a nezbytný krok, který zastupitelstvo musí zítra udělat, pokud se chceme vyrovnat s povinnostmi dodržení limitů po roce 2010, protože určitou nečinností v předchozí době nebo zapeklitostí problémů, kdy střední Čechy nemají územní plán, prostě se nepřipravilo území mimo hranici Prahy a v rámci hranic Prahy neexistuje jiné území pro umístění čistírny odpadních vod nežli Císařský ostrov. Druhým krokem, který pramení z rozhodnutí Pražské vodohospodářské společnosti a konec konců i rady, a to je ten popisovaný postup při rekonstrukci čistírny odpadních vod, resp. výstavby nové čistírny odpadních vod, je vypuštění z projednávaného územního plánu – a to já sdělím zítra zastupitelům, později než vám, novinářům, onoho kontroverzního, záložního řešení, kdy k té změně územního plánu se kromě výtlaku do dras, kde by v budoucnu mohlo být umístěno zpravování surového kalu, ta nová kalová koncovka již po roce 2010 se počítalo s jakýmsi záložním řešením v rámci areálu holešovické teplárny. Tam se promítly rezervní možnosti umístění výtlakového potrubí podél průplavu. Po včerejším rozhodnutí rady a po všech těch expertních posudcích toto není zapotřebí. Po připomínkách Prahy 7, Prahy 1, ministerstva pro místní rozvoj, je užitečné všem těmto připomínkám vyhovět a z územního plánu toto výtlačné potrubí vypustit a v podstatě rezervu pro město už dál nesledovat. Druhá změna územního plánu je nesmírně důležitá, i když v té suché popisnosti vypadá nezajímavě, to je změna 719/720, která se zabývá vyhodnocením území, které bylo zaplaveno vodou v roce 2002, v celém rozsahu od jihu na sever. Důsledky této změny jsou někde konzervační, protože část území se jednou provždy nazve “bez možnosti dalšího rozvoje”. Týká se to některých provozů podle řeky a v Holešovicích, v Radotíně nebo na Štvanici. Druhá část toho územního plánu je zásadní, ať se to týká rekreační zóny na soutoku Berounky a Vltavy, kde územní plán, pokud bude zítra schválen, umožní rozvoj velikých vodních ploch jako rekreačního území pro Pražany, mění ta současná obrovská pole mezi Radotínem a Zbraslaví na zelenou plochu plus jezera. Druhá část území je velmi významná, já jsem vám rozdal obrázky na toto téma, protože se do územního plánu promítá zcela nový pohled území Rohanského ostrova, Libeňských ostrovů a konec konců i Holešovického přístavu – toho se ty barevné ilustrace velmi dotýkají. Kdybyste se zahleděli pořádněji do toho výkresu, který je půdorysem, tak v podstatě budoucnost Karlína – tady na tom obrázku jsou to ty šedé plochy – to je v podstatě nový Karlín, který je zásobován páteřní komunikací – prodloužení Pobřežní ulice. Můžete si v tom půdorysu všimnout, že mizí bloky domů, blok továrny Rustonky, tak jak všichni známe, kde teď jezdíme autem na Sokolovskou, z Libeňského mostu se stává už vedlejší komunikací a ta základní komunikační osa z prodloužení Pobřežní zahýbá do zcela nové stopy, urbanizuje se město v této lokalitě zcela nově a Sokolovská se v podstatě vnitřní městskou ulicí s tramvají, dokonce v jedné části vlastně vedle Invalidovny pojíždí přes zelenou plochu jakéhosi průlomu parkové úpravy od stávajícího parku před Invalidovnou až k řece. Území mezi povodňovými liniemi a řekou se mění v podstatě centrální městský park, který bude zázemím pro jak nově vznikající rezidenční čtvrť na Rohanském ostrově, tak přes území okolo Holešovického přístavu, které jsou také součástí té změny 719/720. Takže v tomto smyslu je změna 719/720 naprosto klíčová a otevírá prostor pro rozvoj území okolo řeky mezi povodňovými liniemi a řekou i využívání území za nově budovanou povodňovou ochranou. Třetí změna je také zásadní důležitosti, ale jinak bezkonfliktní. Zařazení výstavby dálničního okruhu ve stopě JVD mezi D-jedničkou a Běchovicemi, kde se napojuje pak dál už na hotový okruh a hradeckou dálnici. Ta změna vlastně znamená totéž co pro čistírnu odpadních vod ve smyslu že se převádí ze směrné části ve výhledu po roce 2010 do části závazné a umožní investorovi, kterým je stát, ředitelství Výstavby dálnic zahájit intenzívní přípravu, včetně výkupu pozemků ve stopě JVD. To znamená v podstatě mezi Říčany a Uhříněvsí do Jesenice, bude pokračovat dálniční okruh a vstupuje do prostoru mezi Uhříněvsí a Kolovraty na území Prahy, a tam těmi volnými prostory přechází okolo Běchovic na dálniční okruh, který už hotový je. Takže to jsou tři velmi významné rozvojové změny. Čtvrtá už je méně významná, respektive pro toho, kdo bydlí v Radlicích nebo řekněme pro žadatele o tuto změnu, kterým je Skanska, respektive Česká obchodní banka. Je tím změna velkého rozvojového území v prostoru Radlic. Je to zadání změny ve schválení změny a cílem je promyslet znova tramvajovou koncovku u stanice metra, otázkou park and ride a dalších návazností širších na radlickou radiálu apod. Takže to je změna, jaké projednáváme nově v tom, že se prodává individuálně. Jinak není tolik zásadní a koncepční jako ty tři předchozí. Ing. Miroslav Sklenář Děkuji panu náměstku. Jsou nějaké dotazy ke změnám územního plánu? Novinář Zánik zahrádek – Jestli nebude kvůli tomu demonstrace? Ing. Jan Bürgermeister No svým způsobem jste odpověděl. V době,kdy bude stavební povolení, kdy budou peníze a začneme celé to zelené území opravdu cílevědomě budovat, včetně těch nových vodních cest, tak je to přímý výsledek stavební činnosti, tak tam skončíme všechny aktivity. Autobazary, golf, jsme domluveni s vlastníkem toho prvního prostoru, což jsou přístavy – tento projekt také akceptuje a také bude vymísťovat všechny ty sklady a podobné nesmysly z tohoto území. Takže ano, ale až budou projekty, až bude stavební povolení, až budou peníze Co je podstatné – ten nový uliční rošt, prodloužení Pobrežní k Libeňskému mostu, okolí Rustonky atd., to jsou naprosto vážně připravované projekty, koneckonců během příštího roku chceme stihnout i v rámci bruselské pomoci, v rámci toho nástroje2 získat zdroje financování i pro tuto novou páteřní osu komunikační v prostoru od Libeňského mostu ke Karlínu. Ing. Miroslav Sklenář Děkuji a prosím pana náměstka Hulinského. JUDr. Petr Hulinský, náměstek primátora hlavního města Prahy Dobré odpoledne. K tiskům, které se projednávají zítra v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, tak já předkládám tři tisky, z nichž dva jsou poměrně velmi standardní. Rozpočtové úpravy, které běžně řeší Rada hlavního města Prahy, ale kde se týkají městských částí, tak musí být projednány v Zastupitelstvu hlavního města Prahy. Jde o vyřešení požadavku městské části Praha 7 a městské části Praha – Uhříněves a Praha – Štěrboholy. Třetí tisk, tisk Z341, na který upírám vaši pozornost, je tiskem poměrně zajímavějším, a to proto, že je to tisk, který je v podstatě novinkou. Je to vlastně součást městského rozpočtu a každoročně vlastně součástí městského rozpočtu je dotační vztah k městským částem a tento dotační vztah je projednáván vždy se starosty 57 městských částí, které v Praze máme. A v souladu se statutem hlavního města Prahy oni mají také právo se k němu vyjádřit, vyjádřit stanovisko a napsat připomínky. V minulosti vše vlastně řešila rada a novinkou je, že tyto připomínky musí být podrobně projednávány nejen v Radě hlavního města Prahy, ale musí se přijmout buďto stanovisko souhlasné nebo nesouhlasné. V případě když rada přijme stanovisko nesouhlasné, tak musí být projednány v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, což v minulosti nebylo, a to o těchto připomínkách rozhodne. Co se týká připomínek, se kterými se Rada hlavního města Prahy ztotožnila, tak v radě, když jsme se – vlastně řada takových připomínek byla, že jsme vyhověli navýšení, navýšení minimálního příspěvku na občana, a to z 1.900 Kč na 2.000 Kč, což vlastně ty malé městské části měly nejčastěji ve svých připomínkách. Zároveň vlastně se zvýšil příspěvek na zeleň na 20 tisíc Kč na hektar. Ty ostatní zase připomínky jsou vlastně předloženy Zastupitelstvu Prahy, které nebyly nějakým způsobem řešeny.To je ode mne k tiskům k jednání na zítřejším zastupitelstvu vše. V případě jsem k dispozici na vaše další dotazy. Ing. Miroslav Sklenář Jsou prosím dotazy na pana náměstka Hulinského? Pokud ne, tak bych prosil pana radního Štrofa. Jan Štrof, radní hlavního města Prahy Dobrý den. Já tam zásadní tisk nemám. Mám tam 4 tisky celkem, z toho jsou tři tisky … listiny a jeden tisk – rozpočtové řízení základních škol na městských částech, kde v podstatě je aktualizace limitů počtu žáků a přepočet tím pádem rozpočtového řízení. To jsou spíš takové běžné rutinní tisky z oblasti školství. Ing. Miroslav Sklenář Děkuji. Jsou nějaké otázky? Mgr. Jan Choděra Dobré odpoledne, dámy a pánové! Já předkládám na zítřejším zasedání zastupitelstva jeden tisk, a je to návrh na rozdělení grantů v oblasti prevence kriminality, a to jeho třetí kolo. Celkem komise a následně rada navrhuje rozdělení 5.908.500 Kč a jedná se celkem o 30 projektů, jsou to projekty městských částí, neziskových organizací, jeden projekt Policie České republiky a tuším 4 projekty Městské policie. Ing. Miroslav Sklenář Prosím, máte-li nějaké dotazy? Ing. Jan Bürgermeister Já nechci předjímat rozhodnutí zastupitelstva, ale myslím si, že je na tom úplná shoda, alespoň jak mohu soudit z jednání politického grémia před zastupitelstvem, mimořádně zařazeným bodem na jednání zastupitelstva. Prvním bodem věřím bude projednání daru městu Vysokým Tatrám ve výši pěti miliónů, tak aby toto město, které vlastně představuje celý souhrn těch podtatranských městeček a vesniček, jak je všichni známe, abychom jim pomohli v současné chvíli a právě teď. Bude to účelový dar tomuto městu ve výši pět milionů.Já si myslím, že zastupitelstvo toto velmi konsensuálně a spontánně zvládne. Aspoň takhle vnímám náladu samosprávy města. Ing. Miroslav Sklenář Děkuji. Ještě nějaké dotazy? Pokud ne, děkuji vám. Na shledanou.
|
Portál Pražana
