Slovanská epopej - poradní sbor doporučuje stavět

Na základě žádostí a protestů celé řady odborníků – kunsthistoriků, architektů, restaurátorů, památkářů a galeristů, ale i právních zástupců dědiců autorských práv po Alfonsovi Muchovi, proti zamýšlenému umístění Slovanské epopeje v Průmyslovém paláci na Výstavišti, projednal věc 21. 1. 2002 na svém XVIII. zasedání Poradní sbor primátora hlavního města Prahy pro architekturu, urbanismus a památkovou péči.
Problematika umístění Slovanské epopeje v Průmyslovém paláci se týká dvou okruhů námitek.
První směřují k projektu přestavby Průmyslového paláce za účelem umístění Slovanské epopeje. Vychází ze zde z přesvědčení, že touto přestavbou budou znehodnoceny architektonické kvality stavby, aniž by účel – umístění Slovanské epopeje v Praze – byl jednoznačně a bez problémů naplněn tak, aby toto znehodnocení mělo vůbec smysl.
K tomuto se úzce vážou i námitky směřující přímo k umístění jedinečného díla rozsahu Slovanské epopeje v tomto potenciálně nákladně přestavěném prostoru. Odborníci, ale i dědicové autorských práv argumentují tím, že projekt vychází ze zcela mylných předpokladů. Dva zásadní argumenty jsou tyto: Slovanská epopej byla autorem zamýšlena jako dílo stylového a všeplatného přesahu, jakkoli je Alfons Mucha spojován především se secesí. Muchovy nákresy samostatného stánku pro umístění díla i listinné dokumenty, které nabídla rodina Muchova, toto dokazují. Předpoklad, že Slovanská epopej má být umístěna v secesní budově a že toto řešení je nejvhodnější, tedy neodpovídá smyslu umisťovaného díla. Další odborné argumenty směřují k nutnosti dodržení standardních podmínek pro prezentaci obrazů, kdy projekt vycházel z mylného předpokladu, že se jedná o olejomalby, zatímco technika tempery na plátně je nesmírně křehká a pro prezentaci vyžaduje stálé prostředí s minimálními výkyvy a řadou specifických technických podmínek, což by značně omezovalo jak provoz návštěvnosti, tak i další zamýšlené využití Průmyslového paláce.
Poradní sbor primátora (PS), jehož se vedle odborníků a ředitele Galerie hlavního města Prahy Jaroslava Fatky zúčastnili jako hosté i radní RNDr. Igor Němec, zastánce projektu Průmyslového paláce a právní zástupce dědiců Mgr. Pecha, Dr., byl přítomnými obsáhle informován. PS konstatoval, že byla objasněna řada nesrovnalostí (jako je kupř. kladný postoj dědiců k prezentování obrazů ve Francii i jejich snaha jednat a pomáhat věci) a že je třeba argumenty vedené proti umístění Slovanské epopeje v Průmyslovém paláci brát vážně.
PS zaujal toto stanovisko:
PS oceňuje, že HMP se hlásí ke smluvnímu závazku, který převzalo Muchovým darem. Pro řešení problému umístění Slovanské epopeje v Praze je třeba volit přímočaré, jednoduché a levné řešení, které by umožnilo realizovat slib při převzetí daru. Proto PS doporučuje postupovat v intenci Muchovy představy – stavby jednoduchého pavilonu pro umístění díla. (Tato stavba by měla obsahovat rovněž prostor pro další významově blízké expozice cca instalované v půlročních cyklech.) Mělo by jít o projekt jasně termínovaný a krátkodobý. Čas, který je třeba k překlenutí mezi návrhem a realizací, přibližně 2 roky, PS doporučuje řešit instalací Slovanské epopeje (v případě zdárného jednání se Senátem ČR) ve Valdštejnské jízdárně. Dílo by zde však nemělo být déle než 2-3 roky, a to vzhledem k ojedinělosti atmosféry této výstavní síně, jež je důležitá i pro další význačné výstavní projekty. PS rovněž doporučuje, aby byla znovu zvážena možnost zapůjčení Slovanské epopeje do Francie a aby bylo v této věci jednáno ve vstřícné spolupráci s dědici autorských práv.

Alena Bechtoldová
tajemník poradního sboru