Protipovodňová ochrana

BBC - 1.4.2003 Relace: Dobré ráno s BBC
Autor: Adam Drda
Moderátor (Jan Bumba):
Za dva a půl roku by měla mít Praha protipovodňovou ochranu, která dokáže zvládnout záplavy, jaké se do české metropole přivalily loni v srpnu. Ještě letos bude dokončena ochrana historického centra, pak přijdou na řadu další čtvrtě, plán výstavby bariér a zátarasů včera představilo vedení Pražského magistrátu v čele s primátorem Pavlem Bémem a zároveň jeho tým oznámil, že loňské povodňové škody na majetku hlavního města dosahují patnácti miliard korun. Aby byla prezentace vskutku názorná, odehrávala se na parníku Lužnice, na kterém se plavil i Adam Drda. Předejme mu slovo.
Redaktor (Adam Drda):
Víte, co je to za podivný zvuk? Příď lodi rozráží vodu a do toho fouká vítr. Za mého dětství parníky na Vltavě pořádně houkaly, avšak Lužnice, to je jméno lodi, během cesty vydala jen jednou, dvakrát jakési upísknutí. Škoda, mohlo to být zvukově názornější. V centru Prahy si člověk pomalu neuvědomuje, že tu nějaká velká povodeň vůbec byla. Na Kampě se rychle buduje a opravuje, břehy jsou vyčištěny. Stačí však odplout ke Karlínu a Libni a máte dojem, že voda opadla včera. Všude padlé stromy, na větvích jim vlají igelitové pytle jako fábory, smetí a humus vytvářejí odpudivá záhadná zátiší. Kolik poslední povodeň Prahu vlastně stála? Na palubě výletního parníku mi odpovídal náměstek primátora Jiří Paroubek.
Host (Jiří Paroubek):
Ten účet není ještě uzavřen. Ty škody na majetku města činí zhruba patnáct miliard korun. Zhruba další nejméně miliarda korun jsou vyvolané výdaje. Mám na mysli například výdaje související s výstavbou protipovodňových opatření, s výstavbou náhradních bytů. To je samozřejmě obrovská částka těch patnáct miliard korun, které jsme museli najít nebo mobilizovat v městském rozpočtu i mimo něj během prakticky sedmi týdnů, ale můžeme říci, že se to povedlo.
Redaktor (Adam Drda):
Jiří Paroubek, který doplňuje, že městu samozřejmě zůstal dluh, bude splácet například přes dvě miliardy Evropské investiční bance. Za protipovodňová opatření, tedy klasické zemní hráze, betonové zdi a mobilní hliníkové zátarasy, pak zaplatí asi jedna celá čtyři miliardy korun. Zeptal jsem se Jiřího Valdhanze, který je manažerem protipovodňových opatření, jak velká část řeky bude vlastně chráněna.
Host (Jiří Valdhanz):
Celá ta stavba zahrnuje prakticky průchod Vltavy celým městem, to znamená od jihu z oblasti Zbraslav Radotín, přes celé centrum města až na sever po konec Tróji až k zhruba zoologické zahradě.
Redaktor (Adam Drda):
Jde tady celkově asi o dvacetikilometrový úsek řeky. Protizáplavové bariéry však nejsou budovány zcela nově. Vycházejí z koncepce, která se začala zpracovávat už v polovině devadesátých let. Ještě jednou Jiří Valdhanz.
Host (Jiří Vladhanz):
Ta opatření, která se začala budovat v devadesátých letech, tak to je součást vlastně této stavby. V této době po zkušenostech ze srpna 2002 došlo k urychlení toho záměru ze strany města, protože si asi málokdo dovedl představit, jaké důsledky bude ta povodeň na město mít. Takže už první etapa, kterou už měl kdekdo možnost vidět na tom starém městě, ta byla stavěna v letech 99, dokončena v roce 2000 a zaplaťpánbůh vydržela. V současné době probíhá výstavba v oblasti Malé Strany, Kampy a Hergetovy cihelny a ostatně se připravují k zahájení převážně v letošním roce, nejpozději v roce příštím.
Redaktor (Adam Drda):
Říká manažer přípravy a realizace protipovodňových staveb na Vltavě Jiří Valdhanz. Podle pražského primátora Pavla Béma však město kvůli povodním dozná výraznějších změn. Dokonce se podle něj v tomto směru velká voda projevila pozitivně.
Host (Pavel Bém):
Ať je sebevíc každá povodeň přírodní katastrofou a ať se sebevíce dotýká veřejného nebo privátního majetku, tak já tvrdím, že je také pro nás obrovskou příležitostí. A tak jako ty historické povodně v roce 1845 a 1819, protože vedly k urychlení výstavby pražských nábřeží tedy vlastně chytrého a urbanisticky cenného systému, tak já jsem přesvědčen, že i během dvou, tří let budeme mít přinejmenším v tom říčním koridoru Prahu hezčí, zelenější, uklizenější, zaměřenou na rekreaci, na budování lidových zón, nepochybně vyčištěnou od nejrůznějších v uvozovkách naplavenin staveb postavených načerno a nebo legálně povolených, leč takových, které prostě do toho daného území nepatří.
Redaktor (Adam Drda):
Prohlašuje pražský primátor Pavel Bém s tím, že generální úklid Prahy a hlavně zničených břehů Vltavy začne během několika týdnů. Když jsem rozhovor s Pavlem Bémem natáčel, pluli jsme zrovna poblíž jednoho z pražských ostrovů a tak jsem měl možnost si uvědomit, že i když je velký úklid jistě potřebná věc, nenávratně kvůli němu zanikne část staré Prahy. K poezii tohoto města totiž patřily i staré lodě, nejrůznější boudy a ohrady na březích, zahrádkářské kolonie, prostě v uvozovkách periferie u vody. S tímhle světem je teď konec. Velká voda ho rozbila, zůstaly z něj trosky, které nikdo nebude a asi ani nemůže rekonstruovat. Škoda. V jistém slova smyslu to byly památky.