Před rokem přišly povodně - Televize ČT1 Relace: Události, komentáře - 7.8.2003

7. srpna 2002 začalo na jihu Čech silně pršet. Rozvodnily se řeky Stropnice, Malše, Vltava, ze břehů se vylily některé rybníky. V tu dobu jsme ještě nevěděli, že za několik dnů nás překvapí záplavy, jaké Česká republika nepamatuje.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Většina z vás si na to jistě vzpomene. 7. srpna 2002 začalo na jihu Čech silně pršet. Rozvodnily se řeky Stropnice, Malše, Vltava, ze břehů se vylily některé rybníky. V tu dobu jsme ještě nevěděli, že za několik dnů nás překvapí záplavy, jaké Česká republika nepamatuje.

První povodňová vlna zasahuje obce na Vimpersku a Prachaticku. Zaplavuje také České Budějovice. 7. srpen - voda ohrožuje turistické a dětské tábory, o den později už své domovy opouští přes 2000 lidí v okolí. Pátek 9. srpna - počasí se uklidňuje a první povodňová vlna, která si na jihu Čech vzala 4 lidské životy, se v Praze stává turistickou atrakcí. Průtok ve Vltavě dosahuje osminásobku běžných hodnot, ale nezpůsobuje žádné větší škody. V sobotu se zdá, že povodeň skončila, v neděli večer je vše jinak.

Alena Zárybnická, meteoroložka:

Čekejme opět vzestupy hladině, na tocích, které už byly tou povodňovou vlnou zasaženy.

Vodohospodáři odpouštějí přehrady, na jihu Čech znovu prší. V pondělí přichází katastrofa. Voda pustoší jižní Čechy, České Budějovice, Český Krumlov, Písek a Vodňany jsou odříznuty od světa. Domovy opouští více než 10 tisíc Jihočechů. Staví se hráze z pytlů, většinou marně. Úterý - voda z protržené hráze srovnává se zemí Metly a Předmíř. Katastrofa se šíří. V Praze hladina vysoce překračuje hranici stoleté vody. Voda zaplavuje Libeň, Chuchli a Malou Stranu. Policie zaznamenala první rabování.

Autor, 13.8.2002:

Je Praha ohrožena?

Igor Němec, primátor hl. m. Prahy, 13.8.2002::

Já bych řekl, že Praha není ohrožena, situace je nadmíru výtečná.

Voda stupá dál. Ještě v noci na středu zaplavuje Karlín, Holešovice, zoologickou zahradu.

Nastává dopravní kolaps. Pod vodou mizí jedna stanice metra za druhou.

Milan Houfek, generální ředitel DP hl. m. Prahy, 14.8.2002:

Bohužel vidíte situaci, kterou máme, v podzemí jsou uzavřeny tlakové uzávěry, takže my ani dneska přesně nevíme, co máme zatopeno, co nemáme zatopeno.

Pohroma se přesouvá na sever. Voda zaplavuje neratovickou Spolanu. Čtvrtek 15. srpna - ze Spolany uniká chlór. Voda boří Zálezlice, Kly a Libiš. Na Labi se utrhl 9 nákladních lodí, které ohrožují mosty. Pátek 16. srpna - Labe v Ústí nad Labem kulminuje na 12 metrech. Pod vodou je poslední česká obec na Labi - Hřensko. Povodeň opouští republiku. Zanechává za sebou 18 mrtvých a škody za 73 miliard korun. Voda zasáhla 753 obcí a měst celkem v 10 krajích. Jihočeské Metly a středočeské Zálezlice téměř vymazala z mapy.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Teď s odstupem roku dalo se některým škodám zabránit?

Miroslav Štěpán, gen. ředitel Hasičského záchranného sboru:

Tak to určitě ano, ale je otázka, za jakou cenu a v kterých okamžicích. Mám-li hovořit za integrovaný záchranný systém, tak ten obstál, zvláště ve srovnání s rokem 97 a ve srovnání s podobnými povodněmi, které byly v té době v Rakousku a v Německu.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Žádné mezery jste v něm nenašli?

Miroslav Štěpán, gen. ředitel Hasičského záchranného sboru:

Ty mezery, který jsou, vycházely z tehdejšího uspořádání veřejné správy a v letošním roce máme jinou. Tehdy to bylo ještě za existence okresních úřadů, dneska je nemáme, máme obce s rozšířenou působností a my jsme dneska v situaci, že musíme tyto starosty obcí nově zasvěcovat do těch úkolů, které předtím měly dělat a dělaly okresní úřady.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Řekl jste na vině nebyl záchranný integrovaný systém. Kde tedy byly ty největší mezery?

 

Miroslav Štěpán, gen. ředitel Hasičského záchranného sboru:

Možná paradoxně trošku v podcenění obyvatelstvem obecně, protože řada opatření nikdy nebyla vnímána jako vážná, nikdo si nechtěl připustit, že by takové povodně mohly být a to je důvod, proč povodňové plány nebyly možná z hlediska organizačního i materiálního tak dobře zpracovány a podloženy.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Blatnou prošla přesně před rokem první povodňová vlna. Jaké zkušenosti se záchranným integrovaným systémem jste měli během záplav vy, mohli jste se na záchranáře spolehnout?

Josef Hospergr, místostarosta Blatné:

Takže naprosto, naprosto perfektně, byla to první složka integrovaný systém, který do toho zasahoval. Je jen třeba říci, že Blatensko bylo trošičku netypické v tomto, protože se nejednalo o povodeň přírodní, kdy postupně ten stav narůstal, ale jednalo se o havárii celkem 11 rybníků, takže v okamžiku, kdy já jsem v půl jedné v noci 13. podával předsedovi okresní komise hlášení, že jsme nějakou x-letou vodu zvládli prakticky bez velké škody, tak v půl druhé v noci jsme dostali zprávu o protržení rybníku Velký Bělčický. Takže to je trošičku rozdíl.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Teď s odstupem roku i pro vás ta otázka. Udělali byste něco jinak než tehdy?

Josef Hospergr, místostarosta Blatné:

No, to bysme udělali rádi, ale jedná se o povodí dvou potoků, který dodneška nebyly analyzovaný a zasahují do 3 krajů. V tom je ta problematika, takže máme v tuto chvíli jenom studii, které dělalo VUT v Brně, která končí tím, že pokud se neudělají právě nějaká opatření a znova zdůrazňuji, že to zasahuje do 3 krajů, tak se ta situace může opakovat kdykoliv.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

To znamená, že pokud by povodeň přišla letos, tak na ni nejste připraveni lépe než loni?

Josef Hospergr, místostarosta Blatné:

No to teda ne.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Znamená to, že je to tím, že máte málo peněz nebo vám stát málo pomáhá?

Josef Hospergr, místostarosta Blatné:

Ne, my nevíme, jaká bychom měli a netýká se to jenom Blatný, ale celého povodí, jaká opatření je třeba dělat, protože to by chtělo nejdřív provést tu analytiku, protože ta příčina nebyla jen v těch rybnících, ale v jímací schopnosti povodí obou potoků.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Tedy požadujete analýzu?

Josef Hospergr, místostarosta Blatné:

Ano.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Jak to teď vlastně vypadá? Už bydlí všichni lidé, kterým voda poškodila nebo vzala dům?

Josef Hospergr, místostarosta Blatné:

My jsme byli asi první takovou obcí, která se postarala o všechny postižené rodiny. Bylo to díky pomoci, které vyhlásilo ministerstvo zemědělství a ministerstvo pro místní rozvoj těch povodňových domků, kterých jsme postavili 30. Celkem evakuovaných rodin jsme měli 38, takže všichni postižení občané, které v Blatné tato povodeň postihla, tak 15. prosince bydleli kvalitně.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Děkuji za rozhovor.

Josef Hospergr, místostarosta Blatné:

A jestli dovolíte, ještě neuplynul rok tedy, protože my máme výročí až 13. a Blatná se potýká s jiným extrémem a to je naprostým nedostatkem vody právě v obou potocích. Proto z toho vyplývá důležitost analýzy obou povodí.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

My jsme slyšeli, s jakými problémy se potýká jedna z obcí. Kdyby se letos záplavy opakovaly, vy byste něco dělali jinak?

Miroslav Štěpán, gen. ředitel Hasičského záchranného sboru:

V zásadě asi ne. Myslím si, že tak, jak jednotlivé subjekty záchranného systému, ale i orgánů veřejné správy pracovaly, tak že se systém osvědčil, to znamená tady bychom asi zásadně taktiku neměnili.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Máte dost peněz na to, aby záchranný integrovaný systém fungoval tak, jak má?

Miroslav Štěpán, gen. ředitel Hasičského záchranného sboru:

To je otázka samozřejmě jiná, jaké je materiálně technické vybavení složek, ať už je to složka hasičů nebo zdravotní záchranná služba nebo státní subjekty, je jich mnoho. Ten nedostatek materiálně technického vybavení je samozřejmě citelný, je obecně známý.

Moderátor (Veronika Sedláčková):

Takže byste potřebovali víc.

Miroslav Štěpán, gen. ředitel Hasičského záchranného sboru:

To bychom potřebovali víc, ale víte, že povodně napáchaly obrovské škody a ještě nejsou odstraněny, takže to je pak otázka priorit, kam to dát, jestli obnovit bydlení nebo jestli pořídit nové vybavení. Já samozřejmě bych si přál nové vybavení. Zatím byly povodně vždycky v létě. Já se děsím toho, aby nepřišly jednou v zimě, protože zatím je umíme dělat tak, že se v té vodě brodíme, v zimě by to nešlo.

Autor: Jaroslav Mareš

8. srpna 2003
8. srpna 2003