Pražská sídliště potřebují důkladnou regeneraci

Rada hlavního města Prahy vzala dnes na vědomí výsledky analýzy pražských panelových sídlišť a revokovala usnesení Rady HMP ze dne 28.11.2000 posunem termínu zpracování celoměstské koncepce regenerace panelových sídlišť z 31.1.2002 na 30.6.2002.Útvar rozvoje hlavního města Prahy byl pověřen Radou hlavního města Prahy v listopadu roku 2000 zpracováním analýzy pražských panelových sídlišť. Jde o první krok k celoměstské koncepci jejich regenerace. Usnesení rady tak reagovalo na nezbytnost řešit postupně se zhoršující nebo stagnující neutěšený stav pražských panelových sídlišť, což patří k hlavním strategickým prioritám základních koncepčních rozvojových dokumentů – Strategického a Územního plánu hlavního města Prahy. Regenerací se rozumí zlepšení životních podmínek a úrovně bydlení na sídlištích a jejich přetvoření v plnohodnotné součásti města. Předmětem analýzy bylo 54 pražských panelových sídlišť s kapacitou nad 300 bytů. Zpracovaná analýza vybraných sídlišť klade důraz na komplexní přístup a zahrnuje vedle rozboru stavebně technického stavu bytových i nebytových objektů především rozbor demografické struktury a rozbor sociologický, rozbor urbanistických hodnot sídlišť, celoměstských vazeb, komplexní vybavenosti, stavu technické infrastruktury včetně dopravy, životního prostředí a zeleně a rozbor ekonomických aspektů. Analýza se nezabývala šetřením stavu uvnitř objektů, neboť regenerace vnitřních prostor by měla být součástí projektů jednotlivých domů jako následný krok po stanovení postupu komplexní regenerace. Ze stejného důvodu se nezabývala správou domů, jejich strukturou a finančními zdroji.Výchozími podklady pro analýzu byly vedle údajů z Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a údaje z bilancí obyvatelstva 1991 – 2000. Hlavním podkladem analýzy byl pak průzkum v terénu, zkoumající tato hlediska: technický stav bytových i nebytových objektů a všech objektů veřejné a komerční vybavenosti, stupeň případné již provedené regenerace, stav funkčního využití všech objektů, stav a kvalitu veřejných prostorů, úroveň vazeb na ostatní části města a jeho funkční systémy, stav zeleně. Součástí průzkumu v terénu byla i analýza nevyužívaných nebo devastovaných ploch a posouzené možnosti budoucího rozvoje sídlišť. Důležitými podklady byly údaje o konstrukčních soustavách a výškové hladině objektů na sídlištích, převzaté z dostupných materiálů a ověřené průzkumy v terénu. Dále byla zkoumána úroveň vybavení jednotlivých sídlišť ve složkách veřejná správa, školství, zdravotnictví a sociální péče, sport, rekreace a ostatní nebytové funkce, kterými se rozumějí obchod, služby, kultura, komerčně využívané kancelářské plochy a výrobní plochy. Ze zjištěných kapacitních údajů byly odborně odhadnuty údaje o počtech obyvatel a bytů a počty pracovních příležitostí. Dále byly shromážděny údaje o dopravě a o dopravě v klidu s počty parkovacích stání, o životním prostředí – klimatických poměrech, podmínkách provětrávání, ochraně ovzduší, hlukových poměrech, o stavu systému ekologické stability a krajiny ve vazbě na jednotlivá sídliště. Údaje o systémech technického vybavení byly získány od jednotlivých správců a provozovatelů těchto systémů. Analýza obsahuje i základní orientaci v majetkoprávních poměrech jednotlivých sídlišť, šetřeny byly rovněž údaje o cenách nemovitostí a úroveň nájmů. Byly tak definovány hlavní problémy sídlišť, i vliv rozvojových území uvnitř i vně sídlišť na budoucí regeneraci.Příloha: Výsledky analýzy 54 nejvýznamnějších pražských sídlišť.

Přílohy:
Příloha-analýza-sídliště.rtf (Pražská sídliště)