Pražané se dusí zplodinami z automobilů
Haló noviny - 6.5.2003
Podtitulek: Rozhovor s pražským zastupitelem za KSČM Miroslavem Prokešem
Autor: Jiří OVČÁČEK
Které nejzávažnější ekologické problémy trápí v současné době hlavní město?
Poměrně soustředěným úsilím se v hlavním městě podařilo řadu negativních ukazatelů zlepšit. Jde především o péči o zeleň, čistotu Vltavy, či přechod z pevných paliv na dálkové vytápění nebo plyn. Tato opatření v důsledku vedla k tomu, že se již nedusíme v zimě kouřem. Čím se ovšem dusíme víc než před lety, to jsou zplodiny z automobilové dopravy. Počet automobilů ve městě se obrovským způsobem zvýšil za posledních deset let na dvojnásobek, počet ujetých kilometrů přitom stoupl třikrát. Auta produkují obrovské množství zplodin, především oxidy dusíku a karcinogenní látky. S automobilismem pak souvisí i zvýšení hluku.
Pomůže vylepšit neutěšený stav dopravy v metropoli pouze výstavba kapacitních komunikací, parkovišť a garáží? Nebylo by vhodné vytvářet i prostor pro alternativní dopravní prostředky?
Vědci prokázali platnost zákona indukce dopravy. Říká, že čím více se pro daný druh dopravy nabídne, tak tím se podíl tohoto druhu dopravy zvýší. Když se postaví víc dálnic, tak se zvýší počet automobilů, které po nich jezdí. Když se postaví více cyklostezek jako alternativa k MHD a automobilismu, tak bude více lidí jezdit po Praze na kole. A těch lidí, kteří by rádi kolo k dopravě po městě využili, není málo.
Právě cyklistická doprava však není oproti mnohým městům v Evropě v Praze příliš rozvinutá.
V Evropě existují normy, že současně se silničními komunikacemi se musí stavět i cyklostezky. V Praze si po počátečním polistopadovém automobilovém nadšení začala politická reprezentace uvědomovat, že nejde extenzivně dopravu nadále rozvíjet stávajícím způsobem. Proto existují opatření, která se činí pro preferenci MHD, i když já je nepovažuji osobně za dostatečná. Přece jenom je však vidět, že se daří držet výši jízdného na 12 korunách a že se daří vracet lidi k používání MHD.
(Pokračování na str. 3)
Co se týče cyklistické dopravy, tak tento problém se obvykle bagatelizuje, že cyklistů je v Praze málo. Přitom dnes podle průzkumu jezdí pravidelně na kole 2 procenta Pražanů a dalších až 15 procent jezdí rekreačně. Potenciál rozvoje pravidelné cyklistické dopravy tady je, v dlouhodobém horizontu by ji mohlo využívat pravidelně kolem deseti procent obyvatel města. To ovšem vyžaduje příslušná opatření a investice. Nejde vůbec o to, aby byly zvýhodněny dvě procenta proti ostatním, ale o to, abychom umožnili těm, kteří by rádi kolo využili, bezpečnou cestu do práce, či do školy.
Pokud se podaří výstavbu stezek zrychlit, mohli by se Pražané dočkat bezpečného cestování na kole i do centra města?
To je samozřejmě priorita. My nepožadujeme, aby cyklostezka vedla v každé ulici, ale aby se městem dalo na kole projet. Návrhy počítají se stezkami i historickým centrem města, například z Florence přes Ovocný trh k Národnímu divadlu.
Jak se vy osobně podílíte na prosazování rozvoje tohoto nesporně ekologického způsobu dopravy?
Snažím se být takovým pojítkem mezi občanskými iniciativami, které rostou v této oblasti jako houby po dešti, a osobami, které zodpovídají za rozvoj dopravy v Praze. Většina občanských sdružení chce s městem spolupracovat, občas se včas dopustí výroku, který vyvolává nepřiměřenou reakci úředníků - právě proto zprostředkovávám kontakty s cílem, aby uměli občanům lépe naslouchat. Snažím se hledat způsoby, jak pomoci jak rozvoj cyklistické dopravy uskutečnit, překonat neustálé výmluvy, proč stezky budovat nelze.
Podtitulek: Rozhovor s pražským zastupitelem za KSČM Miroslavem Prokešem
Autor: Jiří OVČÁČEK
Které nejzávažnější ekologické problémy trápí v současné době hlavní město?
Poměrně soustředěným úsilím se v hlavním městě podařilo řadu negativních ukazatelů zlepšit. Jde především o péči o zeleň, čistotu Vltavy, či přechod z pevných paliv na dálkové vytápění nebo plyn. Tato opatření v důsledku vedla k tomu, že se již nedusíme v zimě kouřem. Čím se ovšem dusíme víc než před lety, to jsou zplodiny z automobilové dopravy. Počet automobilů ve městě se obrovským způsobem zvýšil za posledních deset let na dvojnásobek, počet ujetých kilometrů přitom stoupl třikrát. Auta produkují obrovské množství zplodin, především oxidy dusíku a karcinogenní látky. S automobilismem pak souvisí i zvýšení hluku.
Pomůže vylepšit neutěšený stav dopravy v metropoli pouze výstavba kapacitních komunikací, parkovišť a garáží? Nebylo by vhodné vytvářet i prostor pro alternativní dopravní prostředky?
Vědci prokázali platnost zákona indukce dopravy. Říká, že čím více se pro daný druh dopravy nabídne, tak tím se podíl tohoto druhu dopravy zvýší. Když se postaví víc dálnic, tak se zvýší počet automobilů, které po nich jezdí. Když se postaví více cyklostezek jako alternativa k MHD a automobilismu, tak bude více lidí jezdit po Praze na kole. A těch lidí, kteří by rádi kolo k dopravě po městě využili, není málo.
Právě cyklistická doprava však není oproti mnohým městům v Evropě v Praze příliš rozvinutá.
V Evropě existují normy, že současně se silničními komunikacemi se musí stavět i cyklostezky. V Praze si po počátečním polistopadovém automobilovém nadšení začala politická reprezentace uvědomovat, že nejde extenzivně dopravu nadále rozvíjet stávajícím způsobem. Proto existují opatření, která se činí pro preferenci MHD, i když já je nepovažuji osobně za dostatečná. Přece jenom je však vidět, že se daří držet výši jízdného na 12 korunách a že se daří vracet lidi k používání MHD.
(Pokračování na str. 3)
Co se týče cyklistické dopravy, tak tento problém se obvykle bagatelizuje, že cyklistů je v Praze málo. Přitom dnes podle průzkumu jezdí pravidelně na kole 2 procenta Pražanů a dalších až 15 procent jezdí rekreačně. Potenciál rozvoje pravidelné cyklistické dopravy tady je, v dlouhodobém horizontu by ji mohlo využívat pravidelně kolem deseti procent obyvatel města. To ovšem vyžaduje příslušná opatření a investice. Nejde vůbec o to, aby byly zvýhodněny dvě procenta proti ostatním, ale o to, abychom umožnili těm, kteří by rádi kolo využili, bezpečnou cestu do práce, či do školy.
Pokud se podaří výstavbu stezek zrychlit, mohli by se Pražané dočkat bezpečného cestování na kole i do centra města?
To je samozřejmě priorita. My nepožadujeme, aby cyklostezka vedla v každé ulici, ale aby se městem dalo na kole projet. Návrhy počítají se stezkami i historickým centrem města, například z Florence přes Ovocný trh k Národnímu divadlu.
Jak se vy osobně podílíte na prosazování rozvoje tohoto nesporně ekologického způsobu dopravy?
Snažím se být takovým pojítkem mezi občanskými iniciativami, které rostou v této oblasti jako houby po dešti, a osobami, které zodpovídají za rozvoj dopravy v Praze. Většina občanských sdružení chce s městem spolupracovat, občas se včas dopustí výroku, který vyvolává nepřiměřenou reakci úředníků - právě proto zprostředkovávám kontakty s cílem, aby uměli občanům lépe naslouchat. Snažím se hledat způsoby, jak pomoci jak rozvoj cyklistické dopravy uskutečnit, překonat neustálé výmluvy, proč stezky budovat nelze.
6. května 2003
6. května 2003