Praha se už přestala nadýmat do šířky - rozhovor s radním Hl. m. Prahy Martinem Langmajerem
Právo | 5.8.2008 | rubrika: Nemovitosti | strana: 19 | autor: (KIL)
Právo | 5.8.2008 | rubrika: Nemovitosti | strana: 19 | autor: (KIL)
S radním pražského magistrátu Martinem Langmajerem hovoříme o přípravě nového územního plánu
* Územní plán je základním dokumentem rozvoje každé obce. Jen u Prahy bude asi poněkud obsáhlejší. V jakém stadiu je pražský územní plán v současnosti?
V tuto chvíli se zpracovává koncept, což je vlastně konečný návrh územního plánu, který vznikl na základě požadavků městských částí a města na oblast infrastruktury, bydlení a všech oblastí života v Praze. My jsme tentokrát celý systém otočili. Minulý územní plán vznikal tak, že město vypracovalo návrh, který pak projednalo s jednotlivými městskými částmi. Řekli jsme si však, že městské části vědí nejlépe, co jejich území potřebuje, a proto jsme je požádali o vypracování jejich návrhů jako první. Tato fáze byla uzavřena koncem dubna, i když některé městské části měly kvůli termínům zasedání zastupitelstev a rad určité zpoždění, ale toto zpoždění by se nemělo projevit v konečném návrhu konceptu. Ten by měl být hotov koncem září a následně bude projednán jak s veřejností v rámci veřejného projednávání, tak s ministerstvy. Tím, že jsme si nejprve vyžádali podklady od městských částí, jsme získali určitý čas, protože jen projednání s nimi trvalo v minulosti rok a půl. Za situace, kdy už své představy mohly vyjádřit dopředu, očekáváme, že k určitým korekcím stačí dva měsíce. U veřejného projednávání jsou velkou neznámou připomínky občanských sdružení a jednotlivých občanů, které by mohly schvalovací proces protáhnout i na několik let. Jsme ale optimisté, proto odhadujeme tuto fázi na půl roku. Pak přijde na řadu legislativní proces, který máme naplánovaný na rok a půl. Pokud se nám podaří dodržet všechny uvedené termíny, budeme schopni předložit nový územní plán Prahy v roce 2010.
* Na jaké období by měl nový územní plán platit?
Zkušenosti s předchozím plánem potvrdily, že časový horizont je maximálně deset let. Za tu dobu se změní jak potřeby města, tak i potřeby občanů. Lze očekávat, že po této době bude i daleko méně ploch pro bydlení. Jen v letošním roce byla vydána rozhodnutí pro stavbu 50 tisíc bytů, takže myslím, že byty do budoucna už nebudou pro developery tak atraktivní a že se urbanizace města bude rozvíjet zcela jiným směrem. Naším zájmem je, aby vznikala nová městská centra, aby lidé nemuseli dojíždět z okrajů Prahy do centra za prací. Tím pádem by se omezily i požadavky na městskou hromadnou dopravu a celou dopravní infrastrukturu, která je v Praze silně přetížená.
* Největší bolestí územních plánů po jejich přijetí jsou požadované změny. Jak to zařídit, aby těch změn bylo co nejméně?
Je to o průhlednosti a o počtu rozlišení jednotlivých funkčních ploch. Pokud máte, jako je tomu dnes, v územním plánu několik kategorií pro zeleň, několik kategorií pro školství, několik pro bydlení a pro městská centra, pak jsou ty funkční plochy tak úzce vymezeny, že na jednu stranu se podle nich nedá stavět, protože to není regulační plán, a na druhou stranu příliš vymezují pozemek pouze k jednomu účelu. My chceme, aby určení pozemků bylo mnohem volnější, aby byla možná změna, řekněme ze školského zařízení typu mateřské školky na základní školu nebo naopak. Tyto nuance jsou dnes v územním plánu rozlišeny; jenom sportovišť je tam asi osm typů. Podle mě je na odpovědnosti městské části, aby si zvolila typ sportoviště, který chce, a svobodně o tom rozhodla v radě nebo v zastupitelstvu, aniž by musela procházet tříletým martyriem změny územního plánu.
* Bude Praha do budoucna zelená, bude mít dostatek, jak se nadneseně říká, plic?
V tuto chvíli jsme zvolili jedinou možnou a podle mě i správnou strategii, a tou je zelený pás kolem Prahy. Chceme vytyčit trasu tohoto pásu a počítáme s tím, že ačkoli územní plán bude platit deset let, tak se nám podaří vytvořit podmínky pro to, aby zelený pás mohl vznikat podobně jako les, to je třicet nebo padesát let. Záleží to pochopitelně i na financích. Je jasné, že město nebude moci vykoupit všechny pozemky najednou, ale bude to muset dělat postupně. Zároveň nechceme v Praze zastavovat žádné plochy určené pro zeleň a chceme využít vcelku unikátní situace bytové výstavby v Praze a přimět investory, aby zastavěli všechny tzv. brownfields, tedy už kdysi stavebně použité pozemky průmyslových areálů a starých nádraží. Na druhou stranu jsme si vědomi toho, že revitalizace starých průmyslových ploch a odstraňování ekologických zátěží způsobí developerům vyšší náklady, takže lze očekávat, že výstavba v těchto lokalitách bude mnohem dražší než ta, která dosud probíhala na zelené louce.
* Praha se v minulých letech nadýmala do šířky. Skončil už tento proces, anebo poroste Praha do podoby megacity?
Já si myslím, že to nadýmání ustalo nebo postupně ustává, protože spousta lidí, kteří se v minulosti stěhovali za okraj Prahy, pochopila, že každodenní dojíždění ve stávající dopravní situaci není nic příjemného. Podle našich průzkumů se lidé opět stěhují do vnitřní Prahy.