Praha zahajuje přípravu procesu plánování rozvoje lokality hlavního nádraží

„Město musí hrát v plánovacím procesu v lokalitě pražského hlavního nádraží klíčovou roli, kdy samo aktivně určuje charakter výsledné zástavby. Praha proto spouští proces, který navrhne zadání pro proměnu lokality hlavního nádraží s ambicí vytvořit městskou čtvrť, která je zároveň největším dopravním uzlem Prahy i Česka. Kromě zkapacitnění dopravy zde budeme usilovat o umístění veřejných institucí a veřejné vybavenosti. Nová podoba by měla reflektovat nejen potřeby návštěvníků a dojíždějících, ale bude sloužit všem obyvatelům města, zejména těm místním,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro územní a strategický rozvoj Petr Hlaváček.

Na jeho podnět byla také zřízena přípravná pracovní skupina, jejímž úkolem je popsání zájmů města, které je třeba při rozvoji lokality zohlednit, identifikovat hlavní aktéry rozvoje a společně s nimi nastavit efektivní plánovací proces, který zohlední strategické priority města a současně bude adekvátně reflektovat infrastrukturní cíle Správy železnic i spolupráci se soukromými subjekty.

Plánovací proces bude hledat integrované dopravně-urbanistické řešení pro celou lokalitu hlavního nádraží, ve které se potkává mnoho významných investičních akcí, jako jsou tunely a nové podzemní stanice Nového spojení 2, trasa a stanice severní části metra D, rozšíření a dostavba nástupišť, ale i v tomto roce představený projekt dostavby a rekonstrukce nové odbavovací haly nádraží nebo stavba tramvajové trati v úseku Muzeum – Bolzanova. Úkolem Prahy bude ve spolupráci se Správou železnic a dalšími aktéry území nastavit efektivní plánovací proces tak, aby se jednotlivé projekty připravovaly provázaně i přesto, že budou realizovány v různých etapách.

Hlavní město proto plánuje postupně zapojit i mezinárodní odborníky a stavět na postupech z projektů, jako byla urbanistická soutěž Florenc 21. „Zapojení místních i zahraničních odborníků a robustní plánovací proces nám umožní poučit se z chyb, které v minulosti provázely podobné projekty v jiných metropolích. Urbanizace takto strategického území je dlouhodobým procesem, například revitalizace stanice King‘s Cross v Londýně nebo hlavního nádraží ve Vídni trvaly až tři desetiletí, a právě pečlivá příprava je důležitým předpokladem úspěchu,“ uvádí Kateřina Čechová, která v rámci výzkumu na ČVUT zkoumala procesy urbanizace nádražních lokalit v evropských metropolích.

Plánovací proces pro lokalitu hlavního nádraží je rozdělen do tří navazujících fází. Pokračující přípravná fáze 0 je věnována pečlivé přípravě plánovacího procesu, rešerším, definici klíčových cílů a institucionálnímu nastavení celého procesu. Bude se tedy rozhodovat, jaké metody budou pro území vhodné, například urbanisticko-architektonická soutěž, soutěžní dialog nebo testovací plánování.

V první fázi plánování se všechny zúčastněné strany zaměří na dosažení shody ohledně hlavních parametrů rozvoje území, čímž vznikne zadání pro navazující druhou fázi. Cílem fáze 2 je poté nalezení integrovaného dopravního a urbanistického řešení rozvoje lokality.

Na přípravě projektu se budou podílet nejen veřejné instituce, ale také odborníci a zástupci z řad veřejnosti. „Tento projekt je velká příležitost začlenit do řešení některé deficity pražského urbanismu, mimo jiné v oblastech dostupného bydlení nebo veřejné vybavenosti. Město musí takových příležitostí využívat a důsledně je koordinovat. Naším úkolem, jako zástupců města, je vytvořit mezioborovou spolupráci s pestrou skupinou odborníků. Jak pro konzultaci procesu, tak zjišťování potřeb širokého spektra občanských zájemníků, a jejich zapojení do procesu. Obzvlášť těch, kteří nejsou obvykle přímo zastoupeni silnými aktéry v plánovacích procesech, a to včetně začlenění dlouhodobě udržitelné péče o krajinu,“ doplňuje předseda přípravné skupiny Petr Zeman.

Hlavní město si zároveň uvědomuje regionální i nadnárodní význam lokality hlavního nádraží. Po dokončení vysokorychlostních tratí se totiž hlavní nádraží stane rychle dostupným místem z velké části území Čech, Moravy, i širšího Evropského regionu, což přináší potenciál v krajském rozvoji.

„Absence vysoce kvalifikovaných, a tedy dobře placených pracovních míst, je to, co trápí mnohé české regiony. Rozvoj lokalit na železničním uzlu umožňuje, aby se lidé z menších měst nemuseli stěhovat do Prahy, ale mohli žít v regionech a přispívat tak svými nadprůměrnými výdělky i místní ekonomice. Dojezd vlakem za prací zároveň nebude dále navyšovat poptávku po bydlení v Praze. Tento přístup označovaný jako transit-oriented development by se tak neměl uplatňovat jen v lokalitě hlavního nádraží, ale i na dalších důležitých železničních stanicích v českých metropolích. Z celonárodního pohledu tak může být rozvoj lokality hlavního nádraží v Praze důležitým pilotním projektem,“ dodává urbanista a ekonom Petr Návrat z plánovací kanceláře ONplan, která se na přípravě plánovacího procesu podílí.

Výstup fáze 0, tedy informace, jak se celý proces uskuteční, bude představen veřejnosti v roce 2025.