Petra Kolínská: Čtyři kroky k dostupnému bydlení v Praze

Jedním z aktuálně nejvíce diskutovaných pražských témat je situace na trhu s byty. Příčinou vzrůstající ceny bytů v Praze je vysoká poptávka hnaná velmi dobrou ekonomickou situací, stále nízkými úrokovými sazbami hypoték a možností použít byt jako investici pro nabídku krátkodobého ubytování.

Model budoucí podoby čtvrti Smíchov City na místě dnešního brownfieldu u Smíchovského nádraží

Ceny bytů na volném trhu jsou ovšem jen jedním z faktorů, které ovlivňují dostupnost bydlení.

Klíčem pro důstojné a dostupné bydlení pro mladé lidi, rodiny s více dětmi, neúplné rodiny, seniory či domácnosti s nižšími příjmy není cena bytu na volném trhu. Klíčem pro dostupné důstojné bydlení v Praze je aktivní bytová politika města. Politika, která účinně ovlivňuje nejen počet nově postavených bytů, ale také počet bytů ve vlastnictví obce a celkový počet bytů, které jsou k dispozici pro dlouhodobé nájemní bydlení. Zcela jistě se blíží doba, kdy dojde k renesanci nájemního bydlení. A je to právě město a městské části, které mají udávat v oblasti nájemního bydlení tón. Přitom není třeba vymýšlet již vymyšlené. Zkušenosti z vyspělých západních metropolí jasně ukazují, jaké nástroje funguji lépe a jaké hůře. Pojďme si podrobněji popsat čtyři z těch, na které by se Praha měla vpříštích letech soustředit.

1. Dostatek obecních bytů

V poslední letech se výstavba městských bytů úplně zastavila.

To je zcela nepřijatelná situace a současná koalice pracuje na nápravě. Založili jsme speciální fond pro výstavbu nových bytů a rekonstrukci bytů, které jsou dnes neobyvatelné. Do fondu se posílají všechny peníze, které město získá z prodeje nemovitostí. Finalizujeme také přehled pozemků ve vlastnictví města, které by pro tuto výstavbu byly nejvhodnější. Město se tak stane silným hráčem v oblasti nájemního bydlenía bude pozitivně ovlivňovat i přístup soukromých pronajímatelů. Zkušenosti z hospodaření bytových družstev a společenství vlastníků jednotek přitom jasně dokládají, že dostupnénájemné plně pokryje náklady na opravy a údržbu domu.

2. Vyšší platy a mzdy

Co se týče ukazatele počtu ročních platů potřebných ke koupi bytu v Praze, jsme podle statistik Institutu Plánování a Rozvoje Prahy zhruba na úrovni roku 2009, tedy přibližně 11,8 ročních platů. Zaostáváme v něm však za dalšími evropskými metropolemi, kde je tento ukazatel mnohem příznivější.

Často se zapomíná, že součástí problému je z velké části právě výše mezd a platů. Když se podíváme na platy ve veřejném sektoru, které může Praha sama ovlivnit, je rozhodně co zlepšovat. Většina platů zaměstnanců v pražské veřejné sféře nedosahuje ani průměrné mzdy v Praze (35 187 Kč). Jsem ráda, že tento rozdíl postupně dorovnáváme. V tomto roce přidáme k platům zaměstnanců škol a sociálním pracovníkům 700 milionů korun, vminulém roce to bylo 400 milionů, v dřívějších letech ještě méně..

3. Stanovení pravidel pro sdílené bydlení

AirBnB je fenomén, který zásadně ovlivňuje trh s nemovitostmi v Praze. Spekulativních nákupů bytů, které jsou určeny ke krátkodobým pronájmům - a tím pádem následně chybí na rezidenčním trhu s bydlením - stále narůstá. V roce 2017 se to týkalo již 18 000 bytových jednotek, což představuje pětinásobný nárůst od roku 2014. Na místě je tedy stanovení jasných pravidel pro AirBnB a další podobné platformy. První krok však musí udělat vláda a parlament; beze změny zákonů nemůžeme stanovit např. maximální dobu pronájmu, maximální velikost pronajímaných jednotek nebo férové odvody z příjmů. Vtuto chvíli se město snaží alespoň o dohodu s firmou AirBnB o odvodech místních poplatků. I ty totiž mohou přispět k financování obecní bytové výstavby.

4. Transformace brownfieldů na plnohodnotné městské čtvrti

Těžištěm nové výstavby mají být pozemky, které ačkoli jsou v širším centru města, jsou dnes opuštěné a tvoří obvykle bariéru v prostupnosti města. Příkladem takových brownfieldů, na jejichž transformaci pracujeme, jsou například lokalita bývalého nákladového nádraží Smíchov (tam vzniká nová čtvrť Smíchov City), bývalé nádraží Bubny, Rohanský ostrov nebo prostory po zmizelých továrnách ve Vysočanech. Brownfieldy vPraze tvoří až cca 1400 ha pozemků, jejichž zástavba vyžaduje úzkou spolupráci soukromých vlastníků a veřejné správy. V zahraničí je přitom obvyklé, že část nově postavených obytných domů v těchto lokalitách přechází do vlastnictví města či městských neziskových organizaci. I o tento model spolupráce chci za město usilovat.

Autor: Petra Kolínská