Na programu budou i staré úvěry PMB
Městská rada se zítra bude zabývat návrhem, aby město odkoupilo tak zvané klasifikované úvěry První městské banky a finanční ústav, v němž je majoritním akcionářem, tak před privatizací zbavilo tohoto břemene. Náměstek primátora Jiří Paroubek toto řešení považuje za nejlepší z možných a jak dnes uvedl, „po poradách s koaličním partnerem očekávám, že rada tuto variantu podpoří“. V dalším kroku by potom návrh projednávalo zastupitelstvo Prahy, které by dostalo kompletní podklady.
„Podstata návrhu spočívá v tom, vyčlenit z majetku První městské banky problémové úvěry, které pocházejí většinou z let 1995 až 1997a také problémové cenné papíry. Jde o aktiva za celkem 725 miliónů korun, které by tedy převzalo město. Udělalo by to formou tak zvané úročené pohledávky, takže by za ně neplatilo hotově, ale mělo by povinnost zaplatiti tuto sumu do zhruba pěti let. A po tu dobu by platilo pouze úroky. To poskytuje dost času pro další operace, tedy především pro to „dostat“ z problematických pohledávek, které bychom převzali, zpět co největší sumu. Podle současných expertiz odborníků je možné získat z oněch 725 miliónů korun zpět zhruba 500 až 600 miliónů, takže nakonec by Praze zůstal z celé této transakce dluh do maximálně 230 miliónů korun. A protože částka, kterou získáme prodejem městského podílu v První městské bance, bude téměř jistě vyšší, nemělo by řešení starých úvěrů stát Prahu už na žádné hotové peníze a po ukončení privatizace by zůstalo aktivní saldo.“ I když samozřejmě se městu už nikdy nevrátí peníze, které do navyšování jmění banky a řešení jejích problémů dalo v minulosti.
Všechny ostatní alternativy řešení jsou potom podle Paroubka výrazně horší. První městská banka totiž letos , právě vzhledem k nutností „přikrýt“ klasifikované úvěry opravnými položkami, skončí v minusových číslech a Praha jako hlavní akcionář by tedy musel navýšit její základní jmění minimálně o tuto ztrátu „To by znamenalo vložit do banky ještě letos z městského rozpočtu hotově nejméně 300 až 330 miliónů korun“, uvádí Paroubek, které ale tuto možnost považuje za politicky naprosto neschůdnou. „Řešení, které navrhujeme, hotové peníze nevyžaduje a to je jedna z jeho základních předností.“
„Podstata návrhu spočívá v tom, vyčlenit z majetku První městské banky problémové úvěry, které pocházejí většinou z let 1995 až 1997a také problémové cenné papíry. Jde o aktiva za celkem 725 miliónů korun, které by tedy převzalo město. Udělalo by to formou tak zvané úročené pohledávky, takže by za ně neplatilo hotově, ale mělo by povinnost zaplatiti tuto sumu do zhruba pěti let. A po tu dobu by platilo pouze úroky. To poskytuje dost času pro další operace, tedy především pro to „dostat“ z problematických pohledávek, které bychom převzali, zpět co největší sumu. Podle současných expertiz odborníků je možné získat z oněch 725 miliónů korun zpět zhruba 500 až 600 miliónů, takže nakonec by Praze zůstal z celé této transakce dluh do maximálně 230 miliónů korun. A protože částka, kterou získáme prodejem městského podílu v První městské bance, bude téměř jistě vyšší, nemělo by řešení starých úvěrů stát Prahu už na žádné hotové peníze a po ukončení privatizace by zůstalo aktivní saldo.“ I když samozřejmě se městu už nikdy nevrátí peníze, které do navyšování jmění banky a řešení jejích problémů dalo v minulosti.
Všechny ostatní alternativy řešení jsou potom podle Paroubka výrazně horší. První městská banka totiž letos , právě vzhledem k nutností „přikrýt“ klasifikované úvěry opravnými položkami, skončí v minusových číslech a Praha jako hlavní akcionář by tedy musel navýšit její základní jmění minimálně o tuto ztrátu „To by znamenalo vložit do banky ještě letos z městského rozpočtu hotově nejméně 300 až 330 miliónů korun“, uvádí Paroubek, které ale tuto možnost považuje za politicky naprosto neschůdnou. „Řešení, které navrhujeme, hotové peníze nevyžaduje a to je jedna z jeho základních předností.“
21. srpna 2000
21. srpna 2000