Kruteckému potoku se vrací přírodní ráz
První etapa obnovy Kruteckého potoka byla dokončena. Celkové náklady činily 650 tisíc korun a šlo o vůbec první přírodní revitalizaci potoka, která byla v Praze provedena. Krutecký potok je krátkým pravostranným přítokem Litovicko-Šáreckého potoka, jeho povodí leží na jižním svahu Šáreckého údolí v přírodním parku Šárka-Lysolaje.
- 3 minuty čtení
První etapa obnovy Kruteckého potoka byla dokončena. Celkové náklady činily 650 tisíc korun a šlo o vůbec první přírodní revitalizaci potoka, která byla v Praze provedena. Krutecký potok je krátkým pravostranným přítokem Litovicko-Šáreckého potoka, jeho povodí leží na jižním svahu Šáreckého údolí v přírodním parku Šárka-Lysolaje.
„Revitalizace technicky upravených koryt v přírodních lokalitách je důležitým krokem ochrany a zlepšování životního prostředí. Potokům se tak vrací nejen život, ale i přírodní krása,“ řekl radní hl. m. Prahy Petr Štěpánek.
Technické úpravy potoků se v období před rokem 1989 prováděly velice často pomocí betonových dílů. Koryta byla napřímena do co nejkratší trasy a měla tvar lichoběžníku, tím došlo ke ztrátě cenného příbřežního pásma mělké vody.
„Samotné koryto se tím degraduje na stoku, jejímž účelem je pouze co nejrychlejší odvedení vody. Dno postrádá členitost a minimální hloubka vody neposkytuje životní prostředí pro ryby a jiné vodní organismy,“ vysvětlil radní Štěpánek. Přirozená koryta mají většinou tvar širokého mělkého pekáče, jsou velice členitá, střídají se zde tůně a mělké brody. Nárazové břehy v obloucích jsou většinou strmější, protější břehy mírnější. Tůně jsou důležitým životním prostředím pro ryby a jiné vodní živočichy a v brodech dochází k prokysličování vody. Obnažené kořeny a mrtvé dřevo v korytech slouží jako úkryty.
Odbor ochrany prostředí pražského magistrátu přistoupil k revitalizaci koryta v celkové délce 260 metrů. V prvním úseku byly odstraněny všechny betonové žlaby a koryto mezi lesní pěšinou a silnicí bylo mírně rozvlněno. Pozůstatky starého přímého koryta byly do nového začleněny pouze v podobě několika malých tůněk. V druhém úseku byla odklizeny nepovolené skládky a trasa potoka byla změněna tak, aby Krutecký potok opět meandroval údolnicí. Koryto bylo odkloněno do středu louky tak, aby se potok rozlil přírodě blízkým způsobem. Uprostřed území byl na potoce vybudován malý mokřad s tůní o ploše asi 90 m2 a maximální hloubce půl metru. Vzhledem k tomu, že se na louce nacházela řada náletů jasanu a javoru, bylo vytyčení nové trasy koryta přizpůsobeno také stávajícím perspektivním mladým stromům. Aby nedocházelo k poničení nových koryt, bylo zpevněno koryto potoka v obloucích kamenným pohozem. Břehy nového potoka byly osázeny mokřadní vegetací a bylo vybudováno několik štěrkových brodů. V místě křížení potoka s pěšinou byl postaven přechod přes potok z kamenných kvádrů. Projektant v návrhu přechodu vycházel ze starověkých kamenných přechodů potoků, dochovaných například v italských Pompejích.
Praha v povodí Litovicko-Šáreckého potoka připravuje několik dalších podobných projektů. Například další navazující etapy revitalizace půl kilometru dlouhého Kruteckého potoka nebo otevření zaklenuté části Litovicko-Šáreckého potoka podél obory Hvězda.
V Praze 16.8.2007
Za správnost: Lenka Šrachtová. / tel. 236 004 404
Mgr. Petr Štěpánek, CSc. – radní hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí
Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v rámci ekologické politiky města, správy a rozvoje zelených ploch města, tvorby Územního energetického dokumentu. Oblast odpadového hospodářství, oblast cyklostezek, ekologické výchovy a oblast vodohospodářské infrastruktury z hlediska životního prostředí.