Kongresové centrum dál saje peníze z města - Mladá fronta Dnes - 7.8.2003

Praha Podzim 2000. Zasedání předních světových finančníků v Praze. Poprvé v zemích bývalého východního bloku. Velmi prestižní událost, za kterou však město a jeho obyvatelé dodnes platí desítky milionů korun ročně. Navíc kýžená změna není v dohledu. Rekonstrukci kongresového paláce, shlížejícího na nuselské údolí, provázely dohady od první chvíle. Objevilo se hned několik návrhů, jak by se měl pozůstatek komunistické budovatelské tvořivosti přestavět. Jedním z nich byla i varianta s dominantami věží, a dokonce i s halou, která by sloužila třeba pro veletrhy a koncerty. K razantní změně Kongresového centra Praha (KCP) však chyběl dostatek peněz. Proto se nakonec rozhodlo o "menší nutné opravě"podpořené stavbou hotelového komplexu. KCP vlastněné městem proto vydalo dluhopisy ve výši dvou miliard korun a od bank navíc získalo osmisetmilionový úvěr, za který měl ručit stát. "Půjde o velmi dobře návratnou investici," dušoval se na podzim 2000 tehdejší i současný ředitel KCP František Dušek. Dnes již však ředitel Dušek hovoří jinak. "V té době jsme neznali přesnou cenu, a hlavně skutečnou cenu půjčených peněz, za které se rekonstrukce bude provádět," uvedl včera vpodvečer Dušek. Po dlouhých tahanicích začaly stavební firmy monument komunistické éry přestavovat na poslední chvíli. Vláda ani město nemohly připustit, aby kvůli nepřipravenosti centra vznikla mezinárodní ostuda. Stavbu prodražily i práce, které nebyly v původních kalkulacích. Šlo například o odstranění azbestu z budovy, které přišlo na téměř dvě stě milionů korun. Konečná cena stavby se zvedla i prodražením půjčených peněz o téměř 400 milionů. "Šlo často o práce, které nebyly smluvně specifikovány. Domnívám se, že se někteří politici snažili pomocí tohoto finančního kolotoče přijít k penězům," uvedl nedávno bývalý primátor Jan Kasl, který po svém nástupu na radnici zavedl na stavbě kontrolní dny. Nikdo z politiků, kteří se tehdy nechali "ukolébat" sliby o dobré investici, dodnes nenese byť politickou odpovědnost. Současný výdělek KCP se pohybuje ročně mezi 220 až 250 miliony korun. "Tyto peníze však stačí jen na pokrytí provozních nákladů a úroků z úvěrů. Ročně proto KCP po městu požaduje kolem sta milionů," uvedl Kasl. Za loňský rok skutečně KCP požadovalo stomilionovou dotaci, zastupitelé mu nakonec "přiklepli" milionů sedmdesát. Navíc je dnes již jisté, že v roce 2014 nebude mít centrum dostatek peněz, aby za své dluhopisy zaplatilo. "Od roku 2007 bychom měli mít lehčí platební kalendář. Přesto předpokládám, že dluh na obligacích bude kolem jedné až jedné a půl miliardy,"dodal Dušek. "Problém byl již v plánování rekonstrukce centra, které nepočítalo s možností přestavby za pochodu. KCP ztratilo lukrativní nájmy a nikdy se mu již podobné smlouvy nepodařilo dohodnout. Jediné řešení nyní vidím v prodeji nebo pronájmu centra," poznamenal finanční náměstek primátora Jiří Paroubek.

JOSEF HYMPL