Eskalátory na Křižíkově se zastavily v ranní špičce

Právo - 25.3.2003
Autor: Petr Janiš
Metro jezdí jako před povodněmi, na řadě je pomoc tramvajím
Ve stanici Křižíkova, otevřené v sobotu poprvé od srpnové povodně, čekalo včera před půl osmou ranní na cestující nemilé překvapení. Porouchaly se jezdicí schody, eskalátory a přes půl hodiny nikdo nemohl vystoupat na karlínský povrch.
"Cestující byli upozorněni, že nemají vystupovat ze souprav," přiblížila Právu Michaela Kuchařová, mluvčí dopravního podniku (DP). "Lidé pěšky nahoru nemohli," doplnila mluvčí s tím, že jde o dlouhé schody. Málokomu se ve vestibulu stanice Křižíkova - třetí záložní schody zde ještě nefungují - chtělo čekat, lidé raději odjeli na Florenc či na Invalidovnu. Podle technického náměstka metra Josefa Němečka si nutnost dlouhých eskalátorů žádal plán metra budovaného i jako protijaderný úkryt. Po povodni se eskalátory za asistence ruských expertů repasovaly, aby se nemusely kupovat schody nové, o něco dražší než relativně nákladná
repase."Eskalátor pohání vlastně nekonečný řetěz," uvedl Němeček s tím, že nejčastěji porucha nastane, když řetěz vypadne ze své dráhy a vypne koncový spínač. "Musí se to zaběhnout, sednout si. Žádá si to čas. Počáteční potíže u stanic zprovozňovaných po povodni jsou podobné," připomněl Němeček, s čím se lidé setkali třeba při otevírání stanice Karlovo náměstí. Ani zde schody zprvu nejezdily.

Pro plynulou jízdu
Sobotním zprovozněním stanic Křižíkova a Invalidovna splnil DP slib, že do konce března se bude pod Prahou jezdit jako před srpnovou katastrofou. Spolu s pokračujícími pracemi v podzemí se podnik dále hodlá věnovat zvýhodňování povrchové hromadné dopravy oproti dopravě individuální. Pro tramvaje podnik vybuduje přes 4,5 km různých dělicích prvků, třeba betonové prahy, které automobilům znemožní vjet na koleje. Autobusy pak mají mít na konci letošního roku k dispozici další více než kilometr dlouhý úsek vyhrazených jízdních pruhů, a to směrem do centra na třídě Milady Horákové a v Soběslavské ulici. "Nejde samozřejmě o nějaký samospasitelný nástroj, ale tam, kde se to technicky dá realizovat a kde to výrazně nezkomplikuje automobilovou dopravu, to podporujeme," řekl radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS). Podélné betonové prahy u tramvajových kolejí a vyhrazené jízdní pruhy pro autobusy jsou nejčastějšími preferenčními prvky v městské hromadné dopravě (MHD. Od roku 1997 se jich postavilo přes 10 kilometrů. Povodeň s nimi nezatočila.
"Dalších téměř pět kilometrů jízdních pruhů mají autobusy k dispozici na tramvajovém tělese. Z nich tisíc šest set metrů slouží nočním linkám," sdělil Petr Blažek, dopravní ředitel DP.

Zastávky jako ve Vídni
Dalšími prvky, které DP používá ke zvýhodnění MHD, jsou tzv. vídeňské zastávky. Úroveň vozovky v místě nástupního prostoru se u nich zvyšuje na úroveň chodníku a automobily po dobu odbavování nevjíždějí do profilu tramvajové zastávky. Osvědčily se také zastávkové mysy budované u zastávek bez nástupního ostrůvku. Chodníková hrana je u nich posunutá až k tramvajovým kolejím. V některých dalších zastávkách světelná signalizace zastavuje souběžný automobilový provoz před prostorem zastávky v době vystupování a nastupování cestujících. K zamezení nelegálního parkování a následného blokování tramvajové trati projíždějícími automobily používá DP několik stovek litinových sloupků. Posledním preferenčním prvkem jsou pak značkovací knoflíky umístěné v dlažbě podél tramvajových kolejí. Opticky vyznačují profil tramvajové trati zejména v místech, kde nelze použít betonové oddělovací prahy. "Letos bychom rádi vybudovali pět zastávkových mysů, jednu vídeňskou zastávku a na křižovatce Podolské nábřeží - U podolského sanatoria upravili světelnou signalizaci ve prospěch MHD," nastínil Blažek.