Důvod k smutku a zamyšlení
Právo - 24.3.2003
Autor: MARKÉTA REEDOVÁ, zastupitelka hl. m. Prahy za Evropské demokraty
Z redakční pošty
Ať už byl důvod Zdeňka Adamce k ukončení jeho mladého života tak hrůznou smrtí politický či kombinací osobních a společenských problémů, řadu z nás asi napadlo, že docela chápe, jak je někdy těžké čelit nespravedlnostem, které přináší naše dnešní, i když demokratická společnost. Jedním z příkladů, který mě uvedl do stavu beznaděje, skepse a zoufalství, byl případ starosty Prahy 5 a pražského zastupitele Milana Jančíka. Jako veřejný činitel a zástupce občanů, který by měl ctít právo, srazil v době povodní ve snaze projet zakázanou zónou strážníka městské policie. O tomto činu informovala média a nebylo pochyb, ani z výpovědí obou policistů, že politik byl vinen a měl být potrestán. Přesto policejní vyšetřování kvalifikovalo tento čin jako přestupek, i když k hodnocení trestného činu ublížení na zdraví stačí sedmidenní pracovní neschopnost a strážník v ní byl 17 dní. Případ byl předán magistrátu, příslušný odbor konstatoval, že nemůže potvrdit, zda byl městský strážník sražen, ale zároveň to nemůže ani popřít. Znamená to tedy, že policista stál na chodníku, okolo jelo auto a on nešťastnou náhodou na ně skočil a zranil se? V zemi, kde veřejní činitelé mohou beztrestně porušovat pravidla, která sami určují, kde politici mohou vyhrožovat novinářům a kde je lež normální kritérium úspěchu politiků, bude zřejmě počet sebevražd neustále stoupat, pokud se my občané nezapojíme do aktivního odporu, ať ve formě občanských iniciativ či v kontrole politiků, které jsme si sami zvolili.
Autor: MARKÉTA REEDOVÁ, zastupitelka hl. m. Prahy za Evropské demokraty
Z redakční pošty
Ať už byl důvod Zdeňka Adamce k ukončení jeho mladého života tak hrůznou smrtí politický či kombinací osobních a společenských problémů, řadu z nás asi napadlo, že docela chápe, jak je někdy těžké čelit nespravedlnostem, které přináší naše dnešní, i když demokratická společnost. Jedním z příkladů, který mě uvedl do stavu beznaděje, skepse a zoufalství, byl případ starosty Prahy 5 a pražského zastupitele Milana Jančíka. Jako veřejný činitel a zástupce občanů, který by měl ctít právo, srazil v době povodní ve snaze projet zakázanou zónou strážníka městské policie. O tomto činu informovala média a nebylo pochyb, ani z výpovědí obou policistů, že politik byl vinen a měl být potrestán. Přesto policejní vyšetřování kvalifikovalo tento čin jako přestupek, i když k hodnocení trestného činu ublížení na zdraví stačí sedmidenní pracovní neschopnost a strážník v ní byl 17 dní. Případ byl předán magistrátu, příslušný odbor konstatoval, že nemůže potvrdit, zda byl městský strážník sražen, ale zároveň to nemůže ani popřít. Znamená to tedy, že policista stál na chodníku, okolo jelo auto a on nešťastnou náhodou na ně skočil a zranil se? V zemi, kde veřejní činitelé mohou beztrestně porušovat pravidla, která sami určují, kde politici mohou vyhrožovat novinářům a kde je lež normální kritérium úspěchu politiků, bude zřejmě počet sebevražd neustále stoupat, pokud se my občané nezapojíme do aktivního odporu, ať ve formě občanských iniciativ či v kontrole politiků, které jsme si sami zvolili.
24. března 2003
24. března 2003