Drogově závislé nelze jen tak odepsat, tvrdí Kechner
Slovo - 23.6.2001
Ve vedení hlavního města jsou zastánci liberálního přístupu k řešení drogové problematiky v menšině. O tom, že se radní přiklánějí spíš k represi, svědčí marná snaha náměstka primátora Otto Kechnera prosadit plán, jak bude město v boji proti drogám postupovat v příštích čtyřech letech. Ten mimo jiné počítá i se vznikem střediska pro narkomany nebo s programem výměny injekčních stříkaček. O postoji města k drogové scéně s náměstkem OTTO KECHNEREM hovořila Lenka Prokopová.
* Proč městská rada už třikrát zamítla návrh protidrogové koncepce?
Většina radních chce v příštích letech preferovat primární prevenci a určitou represi. Na rozdíl od mého pojetí, které směřovalo spíš k sekundární a terciární prevenci, tedy péči o drogově závislé. Svým způsobem to odráží náladu v celé společnosti. V poslední době se stále více prosazuje tvrdší postoj nejen vůči distributorům drog, ale i uživatelům. Nekompromisní postihy jsou samozřejmě nutné vůči lidem, kteří porušují zákony a drogy distribuují. Jiná je ale situace lidí, kteří droze propadli. Nemyslím si, že je můžeme odepsat, naopak se o ně musíme postarat. Co se vyřeší, když zvýšíme represi vůči drogově závislým? Někam se skryjí, zmizí z očí, ale jejich problém nezmizí. Když je hodíme přes palubu, začnou kašlat na všechno. Zjistí, že jsou se svým problémem sami, a budou reagovat tak, jak umí. Injekční stříkačky v kinech a prostředcích městské hromadné dopravy, právě to může být způsobeno pocitem bezmoci.
* Radní se také postavili proti myšlence zřídit aplikační centrum pro narkomany. Budete ho dál v protidrogové koncepci prosazovat?
Ano. Koncepce nenavrhuje přímo zřízení aplikačního centra, ale diskusi o jeho vzniku. Něco takového chápu jako poslední možnost, ale dovedu si představit, že by například fungovalo pod Městským centrem sociálních služeb a prevence. Muselo by být doplněno zdravotnickým a sociálním zázemí, aby si tu toxikoman například mohl vyměnit šaty, získal potřebné kontakty nebo aby byl jeho zdravotní stav pod kontrolou.
* Nejen jedno, ale několik aplikačních center chtějí prosadit městské části. Vyplývá to z nedávné schůzky místostarostů pověřených sociální a zdravotní problematiku.
Já takovou iniciativu vítám, i když více center se mi zdá poněkud předčasné. Považuji to za užitečné už kvůli nebezpečí nákazy hepatitidou. To hlavní ale je udržet naživu člověka, byť v očích mnohých z nás selhal. Ti lidé neselhali na celý život, jsou vyléčitelní a nemůžeme jim brát naději, že se vrátí do normálního života. Nemyslím si však, že by se zřízením aplikačního centra nějak dramaticky zlepšila.
* Máte představu, kde by takové středisko mohlo být?
Upřímně řečeno, v tuhle chvíli nevím.
* Dá se očekávat odpor lidí, žijících v okolí.
To se očekávat dá a je mi to líto. Když zřídíme ubytovnu pro bezdomovce, lidé z okolí protestují, podobné to bylo v případě Domu světla pro HIV pozitivní. Považuji to za pokrytectví.
Ve vedení hlavního města jsou zastánci liberálního přístupu k řešení drogové problematiky v menšině. O tom, že se radní přiklánějí spíš k represi, svědčí marná snaha náměstka primátora Otto Kechnera prosadit plán, jak bude město v boji proti drogám postupovat v příštích čtyřech letech. Ten mimo jiné počítá i se vznikem střediska pro narkomany nebo s programem výměny injekčních stříkaček. O postoji města k drogové scéně s náměstkem OTTO KECHNEREM hovořila Lenka Prokopová.
* Proč městská rada už třikrát zamítla návrh protidrogové koncepce?
Většina radních chce v příštích letech preferovat primární prevenci a určitou represi. Na rozdíl od mého pojetí, které směřovalo spíš k sekundární a terciární prevenci, tedy péči o drogově závislé. Svým způsobem to odráží náladu v celé společnosti. V poslední době se stále více prosazuje tvrdší postoj nejen vůči distributorům drog, ale i uživatelům. Nekompromisní postihy jsou samozřejmě nutné vůči lidem, kteří porušují zákony a drogy distribuují. Jiná je ale situace lidí, kteří droze propadli. Nemyslím si, že je můžeme odepsat, naopak se o ně musíme postarat. Co se vyřeší, když zvýšíme represi vůči drogově závislým? Někam se skryjí, zmizí z očí, ale jejich problém nezmizí. Když je hodíme přes palubu, začnou kašlat na všechno. Zjistí, že jsou se svým problémem sami, a budou reagovat tak, jak umí. Injekční stříkačky v kinech a prostředcích městské hromadné dopravy, právě to může být způsobeno pocitem bezmoci.
* Radní se také postavili proti myšlence zřídit aplikační centrum pro narkomany. Budete ho dál v protidrogové koncepci prosazovat?
Ano. Koncepce nenavrhuje přímo zřízení aplikačního centra, ale diskusi o jeho vzniku. Něco takového chápu jako poslední možnost, ale dovedu si představit, že by například fungovalo pod Městským centrem sociálních služeb a prevence. Muselo by být doplněno zdravotnickým a sociálním zázemí, aby si tu toxikoman například mohl vyměnit šaty, získal potřebné kontakty nebo aby byl jeho zdravotní stav pod kontrolou.
* Nejen jedno, ale několik aplikačních center chtějí prosadit městské části. Vyplývá to z nedávné schůzky místostarostů pověřených sociální a zdravotní problematiku.
Já takovou iniciativu vítám, i když více center se mi zdá poněkud předčasné. Považuji to za užitečné už kvůli nebezpečí nákazy hepatitidou. To hlavní ale je udržet naživu člověka, byť v očích mnohých z nás selhal. Ti lidé neselhali na celý život, jsou vyléčitelní a nemůžeme jim brát naději, že se vrátí do normálního života. Nemyslím si však, že by se zřízením aplikačního centra nějak dramaticky zlepšila.
* Máte představu, kde by takové středisko mohlo být?
Upřímně řečeno, v tuhle chvíli nevím.
* Dá se očekávat odpor lidí, žijících v okolí.
To se očekávat dá a je mi to líto. Když zřídíme ubytovnu pro bezdomovce, lidé z okolí protestují, podobné to bylo v případě Domu světla pro HIV pozitivní. Považuji to za pokrytectví.
26. června 2001
26. června 2001