Chci osm tisíc nových bytů ročně
Zdroj: Ekonom | Týdeník | Strany: 26, 27, 28, 29, 30, 31 Kategorie: Ekonomika / Finance / Právo Vydavatel: ECONOMIA, a.s. Autor: Jan Richter Rubrika: Zdeněk Hřib Rozhovor 15. listopadu 2018
Tento týden usedne do pražského primátorského křesla Zdeněk Hřib, pod jehož vedením získala pirátská kandidátka v říjnových komunálních volbách přes 17 procent hlasů a skončila druhá za ODS. Pro ambiciózního lékaře původem z východní Moravy je post primátora hlavního města první politickou funkcí. Zatím sice úspěšně uzavřel koaliční jednání se sdružením Praha sobě a volební koalicí TOP 09, STAN a KDU‑ČSL a uhájil pro sebe funkci primátora, v čele magistrátu jej ale čekají mnohem obtížnější úkoly. Nová koalice chce odblokovat výstavbu nových bytů, zlepšit zoufalou dopravní situaci ve městě a zahájit stavbu nové linky metra. U ní už nové osazenstvo magistrátu nepočítá se společným podnikem se skupinou Penta. Chce si na projekt půjčit.
Pocházíte z východní Moravy, tamní přízvuk u vás ale není slyšet. Čím to je?
Narodil jsem se ve Slavičíně, ale vyrůstal jsem ve Zlíně. Ten má unikátní polohu, leží na rozhraní Slovácka, Valašska a Hané a ty přízvuky se tam do jisté míry vyruší, takže lidé mluví spisovně. U Petra Stuchlíka, Adama Gebriana nebo Petra Hlaváčka také přízvuk neslyšíte a to jsou všechno lidé, kteří vyrůstali ve Zlíně. Někdejší předseda pražské ODS Filip Humplík mi jednou říkal, že dokáže ve Zlíně rozeznat trolejbusové linky podle zvuku rekuperace. Na něm byste to také nepoznal.
Vy jste přišel do Prahy v roce 1999. Kdy jste se rozhodl, že tady zůstanete?
Kolem roku 2001. Tehdy jsem začal v Praze i pracovat a tušil jsem, že tady zůstanu. Definitivně se to potvrdilo po dokončení fakulty, kdy jsem začal dělat ve výzkumu kvality a efektivity zdravotních služeb a bezpečnosti pacientů. To vyžadovalo intenzivní kontakt s ministerstvem zdravotnictví a dalšími institucemi a lidmi, kteří se tím zabývali v Praze. Bylo neefektivní to dělat odjinud.
Proč jste se přidal k České pirátské straně?
To bylo tak, že jsem hledal stranu, kterou bych mohl bez uzardění volit. Jako u všech politických stran jsem se i v programu pirátů díval především na zdravotnictví, protože na tom člověk jako já pozná, co ta strana s lidmi ve skutečnosti zamýšlí. Program pirátů v té době kolem roku 2013 mi přišel dobrý, ale málo podrobný. Začal jsem se tím zabývat hlouběji a stal jsem se jejich člověkem na zdravotnictví. Velice dlouho jsem to dělal jako nečlen. U pirátů můžete fungovat jako registrovaný nečlen, můžete dělat veškerou práci, ale nemůžete se podílet na směřování strany, protože hlasování je vyhrazeno členům. Okamžik, kdy jsem se rozhodl stát se členem, přišel v roce 2016.
Právě vzhledem k vaší odbornosti by člověk čekal, že se budete věnovat spíše celostátní, poslanecké politice než té komunální. Kdy jste v sobě objevil touhu spravovat pražské záležitosti?
Já jsem se o pražskou politiku zajímal dlouhodobě. Před čtyřmi lety jsem kandidoval do pražského zastupitelstva, stal jsem se stínovým zastupitelem našeho tehdy opozičního klubu, docházel jsem na výbor, načítal jsem tisky a věnoval jsem se zdravotnictví a bydlení. Takže to nebylo tak, že bych se najednou na jaře 2018 rozmyslel a řekl si: tak dneska budu kandidovat.
Kde vlastně bydlíte?
Mám byt ve Vršovicích, ale bydlím v Praze 11 v Hájích v paneláku. Do bytu, který vlastním, by se mi nevešly děti a manželka. Kromě toho vlastníme dům v Praze 14, který rekonstruujeme a chceme se tam přestěhovat.
Bydlení je jednou z kritických oblastí, na které se chcete zaměřit. Proč se nestaví více bytů?
Důvodů je víc. Je nutné použít více nástrojů zároveň, abychom ten problém začali okousávat z více stran najednou, protože jinak s tím pohneme velice těžko. Zásadní je odbrzdit výstavbu v brownfieldech, kterých je jen v širším centru kolem 950 hektarů.
Jak ji chcete odbrzdit?
Musí se udělat územní studie a v některých případech i změna územního plánu tak, aby se tam dalo stavět. Územní studie už teď běží a je nutné je dotáhnout, změna územního plánu musí projít zastupitelstvem.
Kdy se bude moci začít v brownfieldech stavět? A bude tam stavět i město?
Primární akcent bude na výstavbu soukromých developerů. Chceme také podpořit družstevní výstavbu tam, kde město vlastní nějaké proluky a kde by žádný velký developer stejně nestavěl. Je logické, aby město tyto pozemky poskytlo družstvům, která tam postaví domy. Z nich pak dají část bytů městu, které si tím pádem navýší svůj bytový fond a bude moci provozovat městskou bytovou politiku. Dalším krokem je rekonstrukce bytů v držení města. Chceme podpořit i výstavbu sociálního bydlení, což je zásadní pro eliminaci bezdomovectví. Ale také jde o peníze, které může Praha získat z vládního Fondu sociálního bydlení.
Na podporu družstev už máte nějaké podrobnější plány, nebo je to zatím v rovině úvah?
Přesněji to v programu nemáme. V koaličních mechanismech máme zakotven princip půlročního plánování, budeme o tom jednat. Městský Institut plánování a rozvoje má už analýzu některých pozemků, bude nutné se na to podívat a připravit program pro podporu družstev. Já bych byl rád, aby existovalo více druhů podpory, ale to je můj osobní pohled. Tuto oblast bude mít na starosti Hana Marvanová.
Developery chcete přimět k investicím do infrastruktury v místech, kde staví nové byty. Budete také chtít, aby část nových bytů postavili pro město?
I to je způsob, jak pro městský fond získat byty. Je to otázka dohody, protože spoluúčast developerů na výstavbě infrastruktury je možná i v naturáliích. Osobně jsem spíše příznivcem finančního plnění do městské pokladny, protože vidím spoustu komplikací v definici rozsahu naturálního plnění. Není byt jako byt. Tuto záležitost bude ale primárně řešit Hana Marvanová a já čekám výkop z její strany.
Nyní se v Praze postaví kolem 3,5 tisíce bytů ročně. Kolik by se jich mělo stavět?
Rád bych se dostal na minimum osmi až deseti tisíc.
To je docela ambiciózní.
Je to velice ambiciózní, a proto říkám, že problém je třeba začít řešit z více stran. V Praze je v různých projektech zaseklých asi 40 tisíc bytů, takže potenciál tady je. A to nepočítám brownfieldy, to je dalších zhruba 10 tisíc. Čili je to ambiciózní, ale není to sci‑fi.
Co brání dostavbě těchto bytů? Jak ji chcete odblokovat?
Máme v plánu nejprve zrychlit fungování magistrátu. Nejvíc se to momentálně zasekává na odvolacích řízeních vedených na magistrátu, který ale bohužel nemá jasnou představu, kde je to problematické místo. První záležitost, kterou bude nutné provést, je proto digitalizace stavebního řízení, abychom přesně věděli, kde se to zpožďuje. V programu máme, že prověříme podmínky včetně nutných legislativních změn, za jakých by mohl vzniknout odbor územního rozhodování pro nesloučená územní řízení v Praze. Nutnou podmínkou je, aby byl na území hlavního města i odvolací orgán. Kdyby byl první instancí magistrát a druhou ministerstvo pro místní rozvoj, to by byl úplný konec.
Co tedy povolovací řízení zdržuje?
My jsme se po tom pídili před volbami, jestli magistrát ví, kde se to zasekává, ale neví. To je základní problém, protože co neumíte měřit, můžete jen těžko řídit.
Nemáte obavu, že vaše legislativní návrhy v tomto směru ve sněmovně neprojdou?
Máme 22 poslanců, senátory, zázemí celostátní strany, což je velice dobrý základ pro legislativní iniciativu. Bytová krize je důležitým tématem i pro opozici, takže bych očekával, že když se s opozicí shodneme na návrzích legislativních úprav, podpoří je i tyto strany. Navíc jde o věci, z nichž by mohly mít prospěch i jiné regiony než Praha, takže třeba bude možné využít tlaku i na úrovni Asociace krajů ČR.
Legislativní změny potřebujete i pro řešení Airbnb a dalších aspektů takzvané sdílené ekonomiky.
Ano. To je záležitost, která zatím největší problémy působí v Praze, ale začíná se podobně jako v zahraničí přenášet i do jiných regionů. My jsme připravili vlastní návrh, teď je ve hře vládní návrh, který chceme upravit pomocí pozměňovacích návrhů. Chceme skutečně využít technologických možností 21. století a zjednodušit tyto záležitosti pro městskou samosprávu i pro vlastníky nemovitostí, které tyto platformy využívají. Jde například o to, aby místní poplatky nemuseli majitelé platit každý zvlášť, ale aby to vybírala centrální platforma. Musíme také stanovit pravidla, co je sdílená ekonomika, k níž není třeba živnostenský list, a co je reálné podnikání, které podléhá příslušným pravidlům.
Podle nominovaného radního pro dopravu Radima Scheinherra má Praha v oblasti dopravy manko 20 až 30 miliard. Jak velké je to manko v bytové výstavbě?
Především bychom chtěli efektivně využívat městský fond dostupného bydlení, kde je kolem miliardy a půl. Musíme to řádně připravit, protože některé z bytů, které se mají z tohoto fondu opravovat, jsou v držení městských částí. Musíme tedy zjistit, v jakém stavu jsou magistrátní byty, zda jsou pronajaty, komu a za kolik. Opravit 1800 bytů není nerealistický plán v horizontu čtyř let.
V dopravě je vaší klíčovou prioritou dostavba Pražského okruhu a v programu píšete, že bude pro tento projekt jmenován koordinátor. Není to málo?
Pražský okruh nestaví město, ale Ředitelství silnic a dálnic. Stavba číslo 511 na jihovýchodě je připravena včetně obchvatu Újezda. To ulehčí Spořilovu a Praha zde může řešit omezení dopadů na obyvatele dotčených obcí pomocí protihlukových bariér, izolační zeleně a podobně. Situace na severu je úplně jiná, tam je to úplně na začátku. Praha to může urgovat na ŘSD a právě k tomu má sloužit koordinátor. Ale podívejte se, jakým tempem staví ŘSD dálnice.
Na severu ještě není ani vybrána trasa okruhu.
Právě proto tam Praha může poskytovat součinnost ŘSD v územním plánování. Je zásadní, aby se to nezaseklo na něčem, s čím může Praha pomoci. V projektu železnice do Kladna došlo ke zdržení, protože soud zrušil část zásad územního rozvoje, neboť je Praha měla špatně. K tomu dojít nemuselo a železnice se už mohla stavět.
Začnete stavět metro D?
Tam jsou různé úseky v různém stadiu připravenosti. Já bych rád, abychom použili novelu zákona o urychlení výstavby technické infrastruktury. Což se mělo stát dávno a měla se k tomu využít legislativní iniciativa Prahy namísto vymýšlení společné firmy se soukromým investorem.
Pokud jde o úvahy o společném podniku pro výstavbu metra D se společností Penta, říká se, že jste odmítl schůzku s Markem Dospivou z Penty. Je to pravda?
Nevím o tom, že by někdo takový usiloval o schůzku. Vydavatelství Economia pořádalo před volbami setkání kandidátů na primátora s lidmi, kteří se zabývají stavebnictvím, a vzpomínám si, že tam někdo z Penty byl a určitě jsem s ním prohodil pár slov. Nenazval bych to ale schůzkou a nevím o tom, že by o schůzku se mnou stáli. Na jaře jsem odmítl pozvánku do VIP lóže na derby do Chuchle od společnosti CPI. Já se nebráním setkání s developerskými firmami včetně těch, jež sídlí třeba na Kypru nebo v jiném daňovém ráji a mají problém tady platit daně, ale jejich partnerem by měl být spíš náměstek pro územní rozvoj.
Takže už se společným podnikem s Pentou nepočítáte?
Ne. Současnou podobu tohoto projektu odmítaly jak Spojené síly pro Prahu ústy Hany Marvanové, tak Praha sobě ústy Jana Čižinského. My jako piráti jsme prosadili pozměňovací návrh k novele zákona o urychlení výstavby technické infrastruktury, kterou mohl udělat kdokoli, kdo tady seděl předtím a komu šlo o rozvoj Prahy. Společný podnik byl vymyšlen jako obcházení zákona o veřejných zakázkách. Nešlo tam o nic jiného.
Jak plánujete změnit systém pražského parkování?
Chceme umožnit rozšíření parkovacích zón, pokud to dalším městským částem bude dávat smysl. Hlavně ale chceme zjednodušit jejich používání, protože momentálně nejsou lidé dostatečně informováni, kde mohou zaparkovat, například pomocí navigace k volným místům. Chceme také usnadnit placení a využít data, která město sbírá o obsazenosti zón v různé denní doby.
Mluvíte také o zvyšování počtu parkovacích míst. To je ale ve stávajících zónách kvůli nedostatku místa velmi obtížné.
Počet parkovacích míst chceme na některých místech zvýšit úpravou značení z podélného na příčné nebo vyznačením parkovacích míst. Na řadě míst je těžké zaparkovat hlavně večer, a máme proto plán domluvit se s provozovateli obchodních center na nočním parkování pro rezidenty, například v Edenu, v Hájích a podobně.
Loni měla Praha rozpočtový přebytek 7,5 miliardy korun. Budete mít dost na investice, nebo si budete půjčovat?
Praha má nejenom přebytek, ale také poměrně značné dluhy. Co se týká velkých infrastrukturních dopravních projektů, chceme na ně získat peníze z EU. Problém je v tom, že v rámci Operačního programu doprava nám peníze momentálně utíkají, protože podmínkou úhrady z tohoto fondu je dokončení projektů do roku 2023. U metra víme, že se to nestihne. Takže můžeme buď předjednat podmínky a čerpat na rozestavěnou stavbu, což se zdá méně reálné, nebo čerpat například na stavbu tramvajových tratí.
Uvažujete také o půjčkách?
To bude nutné, pokud budeme stavět metro, protože Praha v rozpočtu potřebné desítky miliard navíc nemá. Tím spíš by měla mít jednoznačný plán a priority.
V roce 2021 je splatných pět miliard z dluhopisů, dalších více než pět miliard pak v dalším volebním období. Víte už, kde na to vezmete peníze?
Jsou dvě možnosti – vyplatit to, nebo udělat reemisi. Já nejsem zastáncem bezhlavého splácení půjček ve chvíli, kdy vím, že si budu muset znovu půjčovat. Radním pro finance bude Pavel Vyhnánek z Prahy sobě a primární výkop čekám z jeho strany. Zásadní je ale dlouhodobé plánování. Teď se zpracovává projekt na Městský okruh, a teprve až bude hotový, dozvíme se, kolik bude v dnešních cenách stát. Mám takový vnitřní pocit, že se budeme hodně divit.
Jedním z bodů vašeho programu bylo zastavení politických nominací do kontrolních orgánů. Jak budete postupovat?
Chceme, aby v dozorčích radách nebyli lidé jen kvůli tomu, že mají stranickou legitimaci, ale proto, že jsou odborníci na danou problematiku. Není tajemství, že někteří lidé například v dozorčí radě operátora ICT popisovali v životopisech své znalosti informačních technologií jako základní.
Lidi, jimiž nahradíte politické nominandy, už jste vybrali?
Tohle budeme v rámci koalice ještě řešit. Primárně jsme se zabývali programem, k této věci se dostáváme teprve teď.
Jak rychle by mělo ke změnám v městských firmách dojít?
Chceme to udělat co nejdřív, mělo by to proběhnout v rámci prvního půlročního cyklu.
Před volbami piráti navrhovali zavést v Praze systém poplatků za odpady, kde by lidé platili podle toho, kolik odpadu vyprodukují. Proč to nezůstalo v programu nové koalice?
Moderním trendem v oblasti odpadového hospodářství jsou společné kontejnery a automatizované třídicí linky. Jde o to, aby nákladní vozy nemusely jezdit třikrát pro tři různé kontejnery. Nepracuje se s předtříděním a dotříděním, ale dělají to všechno stroje a je to efektivnější než stávající systém. To je záležitost, na kterou se musíme připravit v dlouhodobém horizontu.
Takže systém placení za odpad se měnit nebude?
Záležitosti týkající se likvidace odpadu podléhají inflaci stejně jako jakékoliv jiné záležitosti, takže pokud rostou mzdy lidí pracujících v odpadovém hospodářství, je nutné tomu případně přizpůsobovat i ceny poplatků za odpady. V Praze ale lidé nemusí platit odpadové poplatky za to, že jsou občany Prahy, ale za frekvenci výběru odpadových nádob, a tento systém chceme zachovat.
V programu máte několik bodů, jejichž realizace už začala za vašich předchůdců, například odkup zbývajícího podílu Veolie v Pražských vodovodech a kanalizacích nebo zavedení mobilního signálu do všech stanic metra…
Jedna věc je podepsaná smlouva, druhá věc je realizace a možná ještě třetí věc je, aby se to stalo bez arbitráží. Ty věci se nestanou samy od sebe, ani s podepsaným papírem.