Bourání mostu je nejhorší možné řešení

■ Dva roky z pozice náměstkyně primátorky sledujete boj o Libeňský most. Na jaké straně stojíte?

Hlasovala jsem v zastupitelstvu v únoru 2016 pro rekonstrukci, a to usnesení je stále platné. Co se teď chystá, je nejhorší možné řešení, jak to mohlo dopadnout. Nebudeme se rozhodovat mezi variantami opravit, zachovat stávající styl, rozměr, ducha – versus postavit krásný nový most, na který bude Praha pyšná. Zastupitelé si nejspíš objednají ošklivého kočkopsa, na starých pilířích se bude stavět projekt z roku 2004. Nepodíleli se na něm zajímaví architekti a projekt se ještě bude za pochodu předělávat. Je to pro mě nepřijatelné řešení. Myslím si, že most má zůstat a být opraven. Je od slavného architekta Pavla Janáka, je to podle všeho poslední most, kterému můžeme říkat kubistický. A když ho zbouráme, pošleme majitelům nemovitostí zprávu, že stačí, když se nebudou o svůj objekt starat, pak ho mohou strhnout.

■ Proč se to nedá vysvětlit koaličním partnerům z ANO a ČSSD, kteří se vyslovili pro nahrazení Libeňského mostu jiným?

Asi tuší, že následky tohoto rozhodnutí už nebudou muset vysvětlovat. Kolega náměstek Petr Dolínek (ČSSD) ani primátorka Adriana Krnáčová (ANO) už nemají ambici svá místa obhajovat. Už se jich nebude nikdo ptát, proč jsme tři roky bez mostu.

■ Takže po nás potopa?

To jsem neřekla, ale v tomto případě vědí, že nebudou muset nic vysvětlovat. Pak je tu láska ke kapacitním silničním komunikacím uprostřed města. Nejde jen o to, jestli starý most, nebo nový, ale také o to, jak široký. Širší most znamená více místa pro auta z Libeňské spojky.

■ V koalici se neshodnete ani na otázce, zda při stavbě metra D spolupracovat s developerem. Nejsou názory zcela protichůdné?

Shoda je na tom, že u metra D se má s developery aktivně spolupracovat. Byla jsem pro, ale netušila jsem, že na konci příprav společného podniku budeme mít smlouvu, která rezignuje na profit pro město. Profit nejen ekonomický, ale zejména urbanistický. Nemohu podpořit smlouvy, které říkají, že se všechny věci kolem metra D budou dít za zavřenými dveřmi.

■ Máte na starost už dlouho chystaný nový územní plán Prahy. Je pravda, že Praha stagnuje kvůli tomu, že nový plán stále nemá?

Není pravda, že by výstavba stagnovala kvůli tomu, že máme starý územní plán. Pozemků k zastavování je dost. Příčina, proč se snižuje počet vydaných stavebních povolení a snižuje počet zkolaudovaných bytů, je spíš na straně zmatků kolem stavebních předpisů. Stále ještě jedou ve starém myšlenkovém schématu a žádají příliš mnoho výjimek z regulativů pro místo stavby. Velkou překážkou je legislativa. Tvoří se ve Sněmovně a ve vládě, kde má už čtyři roky silnou pozici ANO. Pokud někdo říká, že nemůže stavět, měl by se obrátit na ně.

■ Návrh metropolitního plánu čelil kritice kvůli možné zástavbě piazzetty hotelu InterContinental. Postavila jste se proti tomu. Považujete za chybu, že návrh plánu zástavbu připouští?

Návrh nepochybně zdvihne ze židle řadu lidí. Od toho je tu připomínkování, aby se všichni mohli vyjádřit. Považuji za obrovský úspěch koalice, že jsme na prostudování dokázali dát poprvé v historii dostatečný čas. Piazzetta je dobrým příkladem, že ty věci nikde neschováváme a je na ně vidět. Osobně bych byla ráda, kdyby pozemek zůstal nezastavěný, nezastavitelný. Jsem pro, aby Praha trvala na tom, že pozemek je nestavební, a vykoupila ho. A aby ho pojmenovala. Nemá žádné jméno a podle toho máme tendenci se k němu chovat. Navrhovala jsem pojmenování po romské intelektuálce Eleně Lackové, slyšela jsem, že existuje návrh po zesnulém režisérovi Miloši Formanovi. Oba návrhy mi přijdou skvělé. Kauzu bude probírat zastupitelstvo, přišla petice dvou tisíc občanů.