Antonín Raymond 7x
Kladenský rodák Antonín Raymond (1888–1976) patří mezi nejzajímavější české architekty 20. století.
- 1 minuta čtení
![Kostel sv. Anselma](/documents/42305/67030/kostel_sv.anselma_foto_c_kazuyoshi_miyamoto.jpg/ede16eee-6a8e-0407-2ba7-467e06ec2b07?t=1689260031659)
Svou kariéru začal v ateliéru Casse Gilberta během stavby prvního mrakodrapu v New Yorku, poté byl asistentem Franka Lloyda Wrighta v Tokiu při stavbě proslulého Imperial Hotelu, který odolal zničujícímu zemětřesení v roce 1923 a zajistil tak architektům věhlas.
Vlastní ateliér založil Raymond v roce 1921 (kancelář stále projektuje, vede ho Raymondův žák Shigefumi R. Tsuchiya). Spolupracoval rovněž s dalšími Čechy, kteří se vydali do Japonska – Bedřichem Feuersteinem či Janem Josefem Švagrem. V roce 1946 založil společnou kancelář s dalším Čechoslovákem, Ladislavem Lelandem Radem. Architektovou celoživotní oporou byla jeho žena, výtvarnice Noémi, která se kromě tvorby pro vlastní ateliér podílela také na Raymondově díle.
Galerie Jaroslava Fragnera, 23/10/15 - 06/12/15 |
Výstava v Galerii Jaroslava Fragnera a poté v Galerii architektury v Brně představí na vybraných stavbách v Japonsku a Filipínách neuvěřitelně bohatý výrazový rejstřík a seznámí s jeho osudem a prací. Raymond odjel do USA ještě v době studií architektury na pražské technice, posléze začal navrhovat v Japonsku. Během první světové války byl důstojníkem zpravodajské služby, od roku 1926 působil také jako honorární konzul v Tokiu. V roce 1937 se vrátil do USA a cestou navštívil své sourozence v Československu. S nimi se viděl naposledy, židovská rodina Reimannových nepřežila holocaust.
Výstava se představí v Praze, v prosinci bude uvedena v brněnské Galerii architektury, poté se stane základem stálé expozice v Raymondově rodném Kladně. V současnosti se taktéž jedná o repríze výstavy v Tokiu.
Součástí zahájení bude série krátkých přednášek, které přednesou Raymondův žák Shigefumi R. Tsuchiya, historička Irena Veverková, historik architektury Petr Kratochvíl a architekt David Vávra, jeden ze spoluautorů výstavy a autor architektonického řešení.