A co děti, mají si kde hrát?
Večerník Praha - 21.8.2001
Jednou z hlavních podmínek pro výběr projektu je dostupnost hřiště pro veřejnost. Na sport a tělovýchovu dává totiž Praha prostřednictvím grantů každoročně 90 milionů korun. Z toho na úpravu sportovišť dostaly městské části a školy letos téměř polovinu - 42,6 milionu.
PRAHA - Ta hřiště, která byla opravena z grantů od pražské radnice, by tedy měla být otevřena jak pro neorganizovanou mládež, tak pro dospělé. A to po skončení vyučování, o víkendu i o prázdninách. Za dobu existence grantů se opravilo 130 školních hřišť a veřejných ploch určených na sport. "Škváru a jiné plochy v Praze nahrazují i umělé povrchy, což je pořád ještě v České republice dost ojedinělé," řekl nám radní Igor Němec. Díky grantům v hlavním městě každoročně přibude 30 sportovišť, která mají nový, vyhovující povrch. S tělocvičnami je to jinak. Podle magistrátního odboru mládeže a tělovýchovy musí každý zájemce o basketbal, volejbal či jinou hru sepsat předem smlouvu se školou, o jejíž tělocvičnu má zájem. Ve většině škol jsou tělocvičny zadány mnoho měsíců napřed, navíc jsou přes prázdniny zavřené. V hustě zabydleném středu hlavního města bychom volné plácky hledali těžko. Ani na dvorcích uprostřed činžáků nejsou sportuchtiví vítanými hosty. Fotbálek nebo pozemní hokej se totiž potichu hrát nedá. A tak se spíš s míčem v podpaží chodí tam, kde je zeleň a dětský křik či chlapský ryk už tolik nevadí. "Když nejsou tak parné dny, vystřídá se u.nás až 60 lidí denně. Mohou přijít zdarma a ještě jim půjčím míče na kopanou, volejbal, košíkovou či házenou. Máme i tenisové kurty a ve skladu rakety i balony. To samé platí pro stolní tenis," vypočítává kustod školního hřiště u ZŠ Botičská Jiří Daněk. Ten tady tráví letošní léto jako "civilkář". Školník Jindřich Kolář ještě upřesňuje každodenní otevírací dobu (10 - 18 hodin) a momentální prázdno na hřišti? "Nedivte se, že nikdo nepřišel. Děti i dospělí jsou v těch příšerných vedrech radši u vody a dělají dobře, " konstatuje školník a odkazuje na první zářijové dny. To prý tu odpoledne budou všechny volné plochy praskat ve švech. Počasí se podepsalo i na zájmu o hřiště na sídlištních školách v Modřanech. Prázdno bylo v Angelovově, Rakovského i v Mráčkově ulici. Pouze U -rampu poblíž Rakovského ulice obsazuje s železnou pravidelností hlučná omladina na skateboardech. Jedenáctiletý Honza Cihlář jezdí kvůli hřišti ze Smíchova až na Chodov. "Dokud je vidět, můžu tam hrát všechny míčové sporty a nikdy mě odtud nevyhnali. Správcem je tu moc hodný pán, který se střídá se svým synem. A všechno, co potřebuju, mi tady bez problémů půjčí," chválil na konci školního roku Honza. Jak potvrdil ředitel školy v Donovalské ulici Pavel Dittrich, stejná praxe platí i ve dnech prázdninových. "Pro děti i veřejnost je u nás otevřeno od svítání do soumraku. Proto na vybaveni sportovišť směřuje správně i část grantů, určených na protidrogovou prevenci," dodává ředitel.
Jednou z hlavních podmínek pro výběr projektu je dostupnost hřiště pro veřejnost. Na sport a tělovýchovu dává totiž Praha prostřednictvím grantů každoročně 90 milionů korun. Z toho na úpravu sportovišť dostaly městské části a školy letos téměř polovinu - 42,6 milionu.
PRAHA - Ta hřiště, která byla opravena z grantů od pražské radnice, by tedy měla být otevřena jak pro neorganizovanou mládež, tak pro dospělé. A to po skončení vyučování, o víkendu i o prázdninách. Za dobu existence grantů se opravilo 130 školních hřišť a veřejných ploch určených na sport. "Škváru a jiné plochy v Praze nahrazují i umělé povrchy, což je pořád ještě v České republice dost ojedinělé," řekl nám radní Igor Němec. Díky grantům v hlavním městě každoročně přibude 30 sportovišť, která mají nový, vyhovující povrch. S tělocvičnami je to jinak. Podle magistrátního odboru mládeže a tělovýchovy musí každý zájemce o basketbal, volejbal či jinou hru sepsat předem smlouvu se školou, o jejíž tělocvičnu má zájem. Ve většině škol jsou tělocvičny zadány mnoho měsíců napřed, navíc jsou přes prázdniny zavřené. V hustě zabydleném středu hlavního města bychom volné plácky hledali těžko. Ani na dvorcích uprostřed činžáků nejsou sportuchtiví vítanými hosty. Fotbálek nebo pozemní hokej se totiž potichu hrát nedá. A tak se spíš s míčem v podpaží chodí tam, kde je zeleň a dětský křik či chlapský ryk už tolik nevadí. "Když nejsou tak parné dny, vystřídá se u.nás až 60 lidí denně. Mohou přijít zdarma a ještě jim půjčím míče na kopanou, volejbal, košíkovou či házenou. Máme i tenisové kurty a ve skladu rakety i balony. To samé platí pro stolní tenis," vypočítává kustod školního hřiště u ZŠ Botičská Jiří Daněk. Ten tady tráví letošní léto jako "civilkář". Školník Jindřich Kolář ještě upřesňuje každodenní otevírací dobu (10 - 18 hodin) a momentální prázdno na hřišti? "Nedivte se, že nikdo nepřišel. Děti i dospělí jsou v těch příšerných vedrech radši u vody a dělají dobře, " konstatuje školník a odkazuje na první zářijové dny. To prý tu odpoledne budou všechny volné plochy praskat ve švech. Počasí se podepsalo i na zájmu o hřiště na sídlištních školách v Modřanech. Prázdno bylo v Angelovově, Rakovského i v Mráčkově ulici. Pouze U -rampu poblíž Rakovského ulice obsazuje s železnou pravidelností hlučná omladina na skateboardech. Jedenáctiletý Honza Cihlář jezdí kvůli hřišti ze Smíchova až na Chodov. "Dokud je vidět, můžu tam hrát všechny míčové sporty a nikdy mě odtud nevyhnali. Správcem je tu moc hodný pán, který se střídá se svým synem. A všechno, co potřebuju, mi tady bez problémů půjčí," chválil na konci školního roku Honza. Jak potvrdil ředitel školy v Donovalské ulici Pavel Dittrich, stejná praxe platí i ve dnech prázdninových. "Pro děti i veřejnost je u nás otevřeno od svítání do soumraku. Proto na vybaveni sportovišť směřuje správně i část grantů, určených na protidrogovou prevenci," dodává ředitel.
21. srpna 2001
21. srpna 2001