Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí je provozován od roku 1994 (zajišťuje jej Státní zdravotní ústav, http://www.szu.cz) a v současnosti je realizován v osmi subsystémech: zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší, zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody, zdravotní důsledky a rušivé účinky hluku, zdravotní důsledky zátěže lidského organismu chemickými látkami z potravinových řetězců, dietární expozice, zdravotní důsledky expozice lidského organismu toxickým látkám ze zevního prostředí, biologický monitoring, zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické a zdravotní statistiky, zdravotní rizika pracovních podmínek a jejich důsledky a zdravotní rizika kontaminace půdy městských aglomerací. Systém monitorování je provozován ve třiceti městech (rozdělených do čtyř kategorií podle kvality životního prostředí, Praha figuruje v kategorii C - oblasti s podprůměrnou úrovní životního prostředí), s tím, že některé subsystémy nejsou implementovány ve všech lokalitách.

K překračování limitních či doporučených hodnot koncentrací po dobu existence Systému monitorování docházelo a dochází v případě Prahy u některých kontaminantů relativně často v ovzduší. Přetrvávajícím problémem jsou i nadále látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravní zátěží. Mezi tyto látky patří především suspendované částice frakce PM10, NO2 a benzo(a)pyren, u kterých byly na pražských stanicích překročeny imisní limity, a benzen. U těchto látek dochází k nejvýznamnějšímu čerpání imisního (potenciálně expozičního) limitu a jedná se o hygienicky nejzávažnější sledované polutanty ve venkovním ovzduší. V pitné vodě dochází k nedodržení limitních hodnot zdravotně závažných kontaminantů jen ojediněle. Při hodnocení zátěže obyvatelstva z příjmu pitné vody i v roce 2004 jednoznačně dominovala expozice dusičnanům. Kvalita pitné vody v pražské vodovodní síti zůstává v podstatě na stejné úrovni jako v minulých letech, k výrazným změnám v jakosti rozváděné pitné vody nedochází. Mezi sledovanými lokalitami v Česku se hodnoty hlučnosti naměřené v Praze pohybují v horní polovině rozpětí. V tržní síti se vyskytují potraviny vyrobené s použitím GM surovin, resp. Roundup Ready sóji, která je v ČR povolena jako potravina nového typu. Frekvence záchytu stoupá, klesá však podíl potravin, které by měly být povinně značeny (obsah GMO nad 0,9 %). Z výsledků šetření výskytu GMO na trhu nevyplývá zvýšené zdravotní riziko. Trend výskytu salmonelóz, nejčastější nákazy přenášené potravinami bakteriálního původu, vykazuje od roku 1999 mírně klesající tendenci. Naopak roste výskyt kampylobakterióz. Stejný nárůst zaznamenala řada zemí Evropské unie. Praha v porovnání s ostatními kraji vykazuje nejnižší relativní počet (na 100 000 zam.) zaměstnanců evidovaných v rizikových kategoriích prací.

vybrané informace z ročenky Praha - životní prostředí 2005:

• Úvod
• Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP – ovzduší
• Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP - pitná voda
• Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP – hluk
• Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP - cizorodé látky v potravinových řetězcích
• Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP – pracovní podmínky
• Závěr

Podrobné informace: Státní zdravotní ústav, Centrum hygieny životního prostředí (http://www.szu.cz/chzp/index.htm)