Příroda, krajina, zeleň - souhrnné informace za rok 2010
Shrnutí a souhrnná informace k přírodě, krajině, zeleni v Praze ze zkrácené verze RŽP 2010
(Shrnutí a souhrnná informace převzatá ze zkrácené verze RŽP 2010)
[ Bilance ploch | Udržitelné využívání území | Ochrana přírody a krajiny | Městská zeleň ]
BILANCE PLOCH
Bilance ploch podle evidence ČÚZK pro Prahu v roce 2010 dokumentuje další, avšak pouze mírný a zpomalující se nárůst zastavěných ploch (jejich podíl činil na konci roku 2010 cca 10,2 % z celkové rozlohy města, od roku 1990 jde o nárůst celkem 770 ha, oproti roku 2009 o 10 ha), a to převážně na úkor zemědělské půdy (v roce 2010 úbytek 84 ha, od roku 1990 celkově 1152 ha). Pozitivním jevem jsou každoroční přírůstky lesních ploch (v roce 2010 nárůst 59 ha oproti roku 2009 a celkem 231 ha od roku 1990).
Tab. : Úhrnné hodnoty druhů pozemků, 2010 [ha]
| Rok | Zemědělská půda* | Lesní půda | Vodní plochy | Zastavěné plochy | Ostatní plochy** | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1990 | 21 495 | 4 858 | 1 073 | 4 267 | 17 921 | 49 614 |
| 2009 | 20 427 | 5 030 | 1 075 | 5 027 | 18 051 | 49 610 |
| 2010 | 20 343 | 5 089 | 1 074 | 5 037 | 18 070 | 49 613 |
Pozn.: *Zemědělská půda zahrnuje ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty. ** Ostatní plochy zahrnují i staveniště
Zdroj: ČÚZK
.
UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ
Hlavní město Praha za dvacet let výrazně změnilo charakter vlivem svého rozvoje, a to zejména díky restrukturalizaci ploch uvnitř města a ústupu průmyslu dále k okrajům města. Nastal posun od růstu kvantity (novou výstavbou zabírané plochy) k růstu intenzity a kvality využití (zvýšený podíl regenerace již zastavěného území) stávajících objektů a pozemků. Změna ve struktuře ploch nastává jak na okrajích města, tak zejména na plochách málo využitých uvnitř urbanizované části.
Využití brownfields (nevyužívané zdevastované plochy a objekty)
Platný Územní plán hl. m. Prahy specifikuje předpokládané nové funkční využití ploch, které ztratily svou původní funkci a čekají na nové využití. Větší část těchto objektů patří k původnímu věnci průmyslových objektů okolo centra a obytných částí Prahy.
V posledních dvaceti letech došlo na území Prahy k novému využití brownfields zejména na Smíchově v Praze 5 (Anděl City)a ve Vysočanech v Praze 9 (O2 Arena), kde vznikají nové stavby k bydlení i poskytování služeb. Další oblastí je komplex staveb v okolí Holešovic, Libně a revitalizace Rohanského ostrova, případně oblasti Manin (projekty jako Lighthouse, River Garden, apod.). Pozadu nezůstaly průmyslové plochy v Karlíně s konverzí na administrativní objekty (Corso). Proběhly i některé další přestavby v souvislosti s odstraňováním popovodňových škod v Karlíně, Libni a Holešovicích. Podíl dosud realizované transformace brownfields se zvyšuje, ale pohybuje se zatím jen kolem cca 3,5 % z celkových ploch určených k novému využití. Velká většina z celkových 157 brownfields na ploše 15,9 km2 v Praze je však již předmětem zájmu investorů a developerů a propracované projekty na jejich využití se připravují.
OCHR ANA PŘÍRODY A KR AJINY
Na území Prahy se nachází poměrně velké množství cenných přírodních lokalit, které jsou chráněny ze zákona na různém stupni ochrany a jejichž managementu a údržbě se město intenzivně věnuje. Na území města byla zajištěna legislativní ochrana 90 maloplošných zvláště chráněných území (v tom 8 národních přírodních památek, 67 přírodních památek a 15 přírodních rezervací). Jde o široké spektrum území od geologických a paleontologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, o celkové rozloze více než 2 200 ha (cca 4,4 % z celkové rozlohy města). V rámci vytvoření soustavy Natura 2000 je vládními nařízeními schváleno na území města celkem 12 evropsky významných lokalit. Dále bylo dále zřízeno 12 přírodních parků (dvanáctý přírodní park Smetanka od ledna 2010). Současně bylo registrováno 27 významných krajinných prvků (v roce 2010 tři nové významné krajinné prvky) a 196 stromů požívalo ochranu jakožto stromy památné (v průběhu roku 2010 vyhlášeno 7 jedinců památných stromů). Pražská příroda je z velké části negativně zasažena antropogenními vlivy (znečištěním ovzduší, hlukovou zátěží, nadměrnou návštěvností cenných přírodních lokalit aj.). Za účelem sledování dopadu těchto faktorů zajišťuje hl. m. Praha již od roku 1984 bioindikační monitoring životního prostředí pomocí inventarizace vybraných skupin rostlin a živočichů (v pětiletém cyklu pro 5 vybraných území, v roce 2010 na území Pitkovického údolí a Uhříněveské kotliny). Orgány ochrany přírody a krajiny zajišťují potřebnou ochranu vyplývající ze zákona, nezbytná je však také péče o jednotlivé lokality. Hl. m. Praha zajišťuje tuto péči v 76 maloplošných ZCHÚ (PP, PR) na území Prahy, a to v souladu s plány péče o jednotlivá ZCHÚ. U ostatních ZCHÚ na území města zajišťuje péči a údržbu Správa CHKO Český kras.
MĚSTSKÁ ZELEŇ
Parky a stromořadí
Péče o zeleň v hl.m. Praze, tedy i o parky a zahrady, probíhá od konce r. 2010 podle nové Koncepce péče o zeleň v hlavním městě Praze schválené v roce 2010, která dělí zeleň nově na plochy celopražského významu (dříve I. kategorie), místního významu a plochy ostatní. Celková výměra zahrad a parků na území města činila k 31. 12. 2010 cca 3979 ha, tedy přibližně 8 procent plochy města. V majetku města bylo přitom přibližně 2 649 ha z těchto ploch, z toho cca 229 ha tvořily parky ve správě Odboru ochrany prostředí MHMP (parky a zahrady patřící do skupiny ploch celopražského významu) a 2420 ha parky ve správě městských částí (plochy místního významu). Ostatní plochy byly ve správě dalších subjektů.
Obnova stromořadí celopražského významu:
V roce 2010 bylo v rámci projektu systematické obnovy uličních stromořadí celopražského významu v hl.m. Praze vysazeno 234 ks stromů a pokáceno 70 ks. Projekty rekonstrukcí a obnovy probíhaly v lokalitách náměstí Jiřího z Lobkovic v Praze 3, ve Vršovické ulici v Praze 10, na Ostrčilově náměstí v Praze 2, ve Svobodově ulici v Praze 2 a v ulici Chorvatská v Praze 10. Celkově bylo v roce 2010 vynaloženo cca 8,5 mil. Kč na obnovu stromořadí I. kategorie a cca 5 mil. Kč na jejich údržbu.
Lesy
Všechny lesy na území hl. m. Prahy jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení jako lesy příměstské a se zvýšenou rekreační funkcí. V rámci tvorby územního plánu jsou lesy jednou z nejvíce respektovaných a chráněných kategorií zeleně. Výměra lesů na území Prahy vzrostla za posledních sto let téměř o třetinu. V současné době lesní porosty zaujímají přibližně 10% z celkové rozlohy města - výměra k 31. 12. 2010 činila 5089 ha, z toho lesní pozemky v majetku obce představovaly 2647 ha.
Mezi největší a nejčastěji navštěvované lesní komplexy patří Klánovický les, Kunraticko - Michelský les, Divoká Šárka - Nebušice, Modřanská rokle, Chuchelský háj, Xaverovský háj, Ďáblický háj A Obora Hvězda. Turisticky i z přírodovědného hlediska jsou zajímavé a cenné i další lokality.
Průměrné náklady na údržbu: 15 tisíc Kč/ha/rok (v cenové úrovni roku 2007);
údržba a opravy rekreačních prvků: více než 2,5 mil. Kč/rok;
úklid lesa od běžných odpadků a likvidace černých skládek: více než 4,5 mil. Kč/rok.