Monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k ŽP - Ovzduší

Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005)

Obr. Plnění ročního imisního limitu (40 µg.m-3) pro polétavý prach, frakci PM10 v jednotlivých pražských obvodech v letech 1996–2003

  obr. plnění ročního imisního limitu (40 µg.m-3) pro polétavý prach, frakci pm10 v jednotlivých pražských obvodech v letech 1996–2003

Zdroj: SZÚ

Obr. Teoretický odhad pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění (populační riziko) z příjmu As, Ni a benzenu z venkovního ovzduší 2004

  obr. teoretický odhad pravděpodobnosti zvýšení počtu nádorových onemocnění (populační riziko) z příjmu as, ni a benzenu z venkovního ovzduší 2004

Zdroj: SZÚ

Obr. Polyaromatické uhlovodíky v ovzduší, stanice SZÚ Praha 10, 2004

  obr. polyaromatické uhlovodíky v ovzduší, stanice szú praha 10, 2004

Zdroj: SZÚ

Obr. Plnění ročního imisního limitu (0,006 µg.m-3) pro arzen v polétavém prachu v jednotlivých pražských obvodech v letech 1996–2004

  obr. plnění ročního imisního limitu (0,006 µg.m-3) pro arzen v polétavém prachu v jednotlivých pražských obvodech v letech 1996–2004

Zdroj: SZÚ

Údaje o znečištění ovzduší hodnocené v rámci Systému monitorování pocházejí z 23 pražských měřících stanic provozovaných v Praze hygienickou službou a ČHMÚ. V antropogenní vrstvě atmosféry jsou sledovány koncentrace oxidu siřičitého, sumy oxidů dusíku, oxidu dusnatého, oxidu dusičitého a suspendovaných částic frakce PM10. V osmi pražských obvodech jsou měřeny koncentrace oxidu uhelnatého a v devíti koncentrace ozónu. Na pěti pražských stanicích bylo měření suspendovaných částic doplněno o sledování frakce PM2,5. Hygienická služba dále sleduje na 8 stanicích obsah vybraných prvků v odebraných vzorcích prašného aerosolu (Pb, Cd, Cr, Ni, Mn a As) a na stanici v Praze 10 vybrané polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). V části monitoringu těkavých organických látek (TOL) jsou do zpracování zahrnuty mimo stanice č. 457 v Praze 10 provozované hygienickou službou i výsledky ze čtyř stanic ČHMÚ využívajících analyzátory BTX. Pro možnost srovnání výsledků měření za rok 2004 s předešlými roky bylo zachováno původní rozdělení jednotlivých pražských obvodů na 1–10.

  • Hodnoty ročních aritmetických průměrů oxidu siřičitého se pohybovaly v rozmezí od meze stanovitelnosti (2 µg.m-3) do 7,3 µg.m-3, tj. do 10 % hodnoty platného ročního imisního limitu (50 µg.m-3). Hodnota 125 µg.m-3 denního aritmetického průměru nebyla v roce 2004 překročena (viz limity nařízení vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely č. 60/2004 Sb.).
  • Hodnoty ročních aritmetických průměrů oxidu dusičitého NO2 se v pražských stanicích pohybovaly v rozmezí od 24,3 do 57,6 µg.m-3. V nejvíce dopravou zatížených proměřovaných lokalitách (Legerova – stanice 1483 a Svornosti – stanice 437) však hodnota ročního průměru přesáhla 70 µg.m-3. Hodnota ročního imisního limitu (40 µg.m-3) NO2 byla v roce 2004 překročena celkem na 9 měřicích stanicích v Praze, v ostatních obvodech byl imisní limit naplněn maximálně z 80 %.
  • Roční aritmetický průměr koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 se pohyboval v rozpětí od 15 do 58 µg.m-3 – kritérium překročení ročního imisního limitu (více jak 40 µg.m-3 nebo více jak 35 překročení 24 hodinových koncentrací nad 50 µg.m-3) bylo naplněno ve všech pražských obvodech. Hodnoty ročního průměru ve všech sledovaných pražských obvodech přesáhly cílovou limitní koncentraci 20 µg.m-3 (rok 2010). Proti roku 2003 byly hodnoty na všech stanicích sníženy o 10 až 30 %. Dlouhodobý vývoj plnění ročního imisního limitu v procentech pro suspendové částice frakce PM10 v jednotlivých pražských obvodech je znázorněn na obrázku.
  • Koncentrace oxidu uhelnatého zvolna klesají, dlouhodobě jsou však v dopravně exponovaných místech v Praze („hot spots“) měřeny hodnoty mezi 1 až 2 mg.m-3.

Měření imisních koncentrací vybraných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU – rozsah US EPA TO-13) pokračovalo na stanici č. 457 v Praze 10, v areálu Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Monitorovány byly uhlovodíky významné z hlediska potenciálního zdravotního rizika: benzo(a)antracen, benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(g,h,i)perylen, benzo(a)pyren, chrysen, dibenz(a,h)antracen, fenantren, antracen, fluoranten, pyren a indeno(c,d)pyren. Roční aritmetický průměr 1,62 ng.m-3 benzo(a)pyrenu překročil v roce 2004 imisní limit pro benzo(a)pyren (1 ng.m-3) stanovený nařízením vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely č. 60/2004 Sb. o 60 %; referenční koncentrace stanovená SZÚ pro benzo(a)antracen (10 ng.m-3) byla naplněna přibližně z 20 %.

Směs PAU tvoří řada sloučenin s rozdílnou zdravotní závažností, mezi které patří sloučeniny klasifikované jako prokázané nebo pravděpodobné karcinogeny pro člověka (IARC, WHO). Porovnáním potenciálního karcinogenního účinku zjištěných koncentrací různých zástupců polycyklických aromatických uhlovodíků se zdravotní závažností jednoho z nejtoxičtějších a nejlépe prozkoumaných karcinogenních PAU – benzo(a)pyrenu (BaP), lze vyjádřit karcinogenní potenciál směsi v ovzduší pomocí toxického ekvivalentu benzo(a)pyrenu (TEQ BaP). Ze srovnání hodnoty karcinogenního potenciálu směsi PAU v ovzduší, zjištěného na stanici v Praze 10 a měřících místech v ostatních sledovaných městech vyplývá, že karcinogenní potenciál PAU je v Praze pětkrát nižší než v Ostravě a je srovnatelný s Hradcem Králové a s Ústím nad Labem. Průběh koncentrací v jednotlivých měsících roku 2004 je znázorněn na obrázku.

V roce 2004 pokračoval rutinní monitoring těkavých organických látek. Na stanici v areálu SZÚ je sledováno 42 organických sloučenin, které uvádí metoda US EPA TO-14. Do vyhodnocení byly zařazeny i hodnoty z automatických stanic provozovaných ČHMÚ v Praze 1 (Nám. Republiky), Praze 2 (Legerova ulice), Praze 4 (stanice Libuš) a v Praze 5 (stanice u Strahovského tunelu). Mezi nejdůležitější sledované látky patří aromatické uhlovodíky, nejvýznamnějším je benzen (Nařízením vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely č. 60/2004 Sb., je stanoven roční imisní limit 5 µg.m-3), toluen, xyleny, styren, trimetylbenzeny, dále chlorované alifatické i aromatické uhlovodíky (trichlormetan, tetrachlormetan, trichloreten, tetrachloreten, chlorbenzen, dichlorbenzeny) a freony. Hodnota ročního imisního limitu pro benzen ve venkovním ovzduší nebyla v roce 2004 překročena na žádné pražské stanici, maximální roční průměr byl naměřen na stanici 457 v Praze 10 (4,09 µg.m-3).

Úroveň znečištění ovzduší těžkými kovy měřená ve vzorcích suspendovaných částic frakce TSP na stanicích provozovaných hygienickou službou za období 1995 až 2004 je již víceméně stabilní bez významnějších výkyvů. Dobrá shoda hodnot ročního aritmetického a geometrického průměru ve většině oblastí svědčí o relativní stabilitě a homogenitě měřených imisních hodnot bez velkých sezónních, klimatických či jiných výkyvů. Imisní limity stanovené (nařízením vlády č. 350/2002 Sb. ve znění novely č. 60/2004 Sb.) pro As, Cd, Pb a Ni nebyly v roce 2004 překročeny ani na jedné stanici. Výše plnění ročního imisního limitu pro arzen v jednotlivých pražských obvodech je znázorněna na obrázku.

Mimo stabilní situace u znečištění ovzduší Prahy oxidem siřičitým a prvky, kde je vývoj úrovně znečištění dlouhodobě příznivý, se kvalita ovzduší v Praze v roce 2004 proti roku 2003 mírně zlepšila, důvodem kolísání jsou pravděpodobně meteorologické faktory. Výjimku z hodnocení těžkých kovů tvoří arzen, kde mírný nárůst proti létům 1999 a 2001 je možná i v Praze způsoben návratem k používání domácích topenišť spalujících uhlí a i spalováním odpadů.

Přetrvávajícím problémem jsou nadále látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravní zátěží – dosvědčují to i hodnoty měřené v dopravně exponovaných stanicích (Legerova, Strahovský tunel, Svornosti). Mezi tyto látky patří především suspendované částice frakce PM10, NO2 a benzo(a)pyren, kde byly na pražských stanicích překročeny imisní limity, a benzen. U těchto látek dochází k nejvýznamnějšímu čerpání imisního (potenciálně expozičního) limitu a jedná se o hygienicky nejzávažnější sledované polutanty ve venkovním ovzduší. Pro kvantifikaci potenciálních zdravotních účinků se používá odhad zdravotních rizik, způsobených expozicí populace konkrétním znečišťujícím látkám. Odhad používá screeningový přístup, který uvažuje celoživotní expozici 24 hodin denně pro dospělého člověka o hmotnosti 70 kg, který vdechne 20 m3 vzduchu za den. Výstupem odhadu je teoretické navýšení pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění pro jednotlivce, které může způsobit daná úroveň expozice hodnocené látce nad obecný výskyt v populaci za 70 let celoživotní expozice.

Na základě ročních aritmetických průměrů za rok 2004 bylo vypočteno riziko odvozené z expozice jednotlivým látkám. Celkové karcinogenní riziko je součtem těchto dílčích rizik. Z této hodnoty bylo, přes počty obyvatel jednotlivých městských částí pro délku života (70 let), vypočteno populační riziko tj. zvýšené riziko výskytu případů nádorových onemocnění za rok pro hodnocenou exponovanou populaci. Hodnoty jednotkového rizika byly převzaty z internetových stránek WHO – viz www.euro.who.int/eprise/main/WHO/Progs/AIQ/activities/20050222_2.

Odhad navýšení rizika v proměřovaných pražských obvodech se pohybuje v řádu 4,5*10-3 až 4,3*10-4, největší příspěvek zde představuje expozice BaP. Odhad populačního rizika je na úrovni 0,3 případů nádorových onemocnění za rok. Tento odhad ale nezahrnuje potenciální vliv všech čtyř škodlivin ve všech městských obvodech, protože hodnoty benzo(a)pyrenu jsou měřeny pouze na stanici v Praze 10 – pokud by ovšem byly v ostatních městských obvodech srovnatelné hodnoty BaP a jednalo by se o representativní hodnoty, zvýšil by se daný odhad již na 1,5 případů nádorových onemocnění za rok.

23. května 2006
23. května 2006