Účast na mezinárodní konferenci v Paříži

Účastníci:

Mgr. Karel Holub
Mgr. Jana Lapáčková

Termín: 23. února – 26. února 2006

Účel: mezinárodní konference European cities and their operas / Les villes d´Europe et leurs opéras

Partner: Sdružení Les rencontres

Komunikace: francouzština, angličtina (bez tlumočníka)

Úhrada: MHMP

Časový průběh cesty:

čtvrtek 23. 2. 2006

odlet Praha v 10. 00 hodin, přílet Paříž 12. 00 hod.

14.00 ubytování Hotel - Ibis, avenue de Clichy

16.00 prezentace a převzetí programu jednání.

Salle Centrale, Ateliers Berthier,

32 boulevard Berthier, Paris 75017

pátek 24. 2. 2006

9.00 – 12.00 jednání konference

14.30 – 18.00 jednání konference

sobota 25. 2. 2006

9.30 – 13.00 jednání konference

15.00 – 18.00 jednání konference

neděle 26. 2. 2006

odlet Paříž – Praha 14.30, přílet 16.30

Předmět jednání:

european cities and their operas

Les villes d´Europe et leurs opéras

Základní program

pátek 24. únor Ateliers Berthier, Central Room

09:00 přivítání účastníků, káva a croissants

09:30 Zahájení jednání

Uvítací proslov - Christophe Girard*, kulturní rada města Paříže

a pan Roger Tropeano, Chairman of les rencontres

Úvodní referát - Gerard Mortier, ředitel - Opéra National de Paris

Generální ředitelpařížské opery pan Mortier ve svém úvodním proslovu zdůraznil význam operní scény pro život metropole. Opery mají pro města stejný význam jako v antických dobách divadla a z nich vyrůstají kořeny evropské kultury; nacházejí se v centru města, kultivují jeho prostor a jsou jeho reprezentativními symboly: La Scala to je Miláno, Fénice jsou Benátky a Bolšoj znamená Moskvu. Zvláště významné jsou operní festivaly, které mají nezanedbatelný vliv na kulturní turistiku.

Na závěr Monsieur G. Mortier v humorné nadsázce sdělil, že operní dům má pro město stejný význam jako porodnice.

10.00 – 13.00 1. Kulatý stůl: financování operních domů.

Veřejné zdroje a státní podpora opery v Evropě vycházejí z rozdílných finančních mechanismů. Bernard Foccroulle, ředitel sdružení operních domů v Evropě, zdůraznil, že rozpočty na kulturu v Evropě a jednotlivých zemích jsou iniciovány především aktivisty z divadelního prostředí. Jejich slovo má v kontextu kultury největší váhu. V tomto smyslu jde i o politické jednání, protože je to stát, který poskytuje hlavní subvence.

Juliane Votteler (Stuttgart Staatsoper) upozornila na problém financování regionálních divadelních a operních scén. Např. Bavorská opera v Mnichově má rozpočet krytý z 96 % městem. 4 % od sponzorů je velmi málo, vzhledem k silné koncentraci prosperujících podniků v tomto regionu. Stejná situace je i ve Stuttgartu. Dalším paradoxem je, že ceny vstupenek na vystoupení velkých hvězd šou-byznysu na stadionech, jsou mnohem vyšší než na operu.

Guy Montavon ( Erfurt Theater) uvedl, že finanční prostředky jsou často nerovnoměrně rozdělovány na úkor regionálních scén. V Berlíně např. působí v oblasti kultury řada organizací, které jsou závislé na prostředcích rozpočtu města, a je obecně známo, že peněz je nedostatek. Do kultury směřují z rozpočtu města významné objemy financí. Vedle nesčetných divadel, malých forem a kabaretů jsou ve městě celkem tři opery, které spolykají značné finační prostředky a mají „zajištěný život“: Státní opera, Německá opera a Komická opera (Staatsoper, Deutsche Oper, Komische Oper).

Henri Simons (radnice města Brusel) v diskusním příspěvku zdůraznil, že ředitelé oper často zapomínají, že kromě peněz na provozní výdaje divadla jsou ještě investiční peníze, které jdou na rekonstrukce, případně úpravy operních budov sídlících převážně v historických budovách, které vyžadují značné investice od města nebo státu. Přitom ze své funkce žádným způsobem nezasahujme do vnitřního dění divadel, která město spravuje. Zastáváme názor - já osobně, a myslím, že i převážná část vedení města - že divadelní organizace by měly být umělecky svébytné. Z toho důvodu bychom byli velice neradi, aby se to změnilo a město nějakým způsobem ovlivňovalo repertoár. Musíme se ale starat, a to vyplývá i z našich pozic, o ekonomickou stránku divadelních scén. Je to otázka finančních kompromisů, ale varujeme se zasahovat uměleckým šéfům do jejich práce a tvůrčího procesu.

Na závěr zaznělo doporučení, aby docházelo k užšímu sepjetí operních scén národních a teritoriálních v zájmu efektivnějšího prosazování subvencí z fondů Evropské unie

15.00 – 18.00 2. Kulatý stůl: Opera a kulturní politika evropských měst.

Angela Spizig (Rathaus Kolín n/R) ve svém vystoupení do popředí kladla především vztahy mezi představiteli měst a řediteli operních domů. Představitelé měst jsou často obviňováni, že příliš zasahují do skladby zaměstnanců divadelních scén. Další problém nastává pokud si evropské operní scény přetahují „ikony“ opery. Dochází tak ke zdánlivému oslabování pověsti nejenom města.

Rudolf Berger, ředitel Volksopera ve Vídni, zdůraznil, že operní scéna souvisí s kulturním kontextem města a jako taková má nezastupitelné místo i v oblasti turistického „průmyslu“ a na mapě města. Např. hlavní město Rakouska bylo dlouho zanedbávaným a pomalu se rozvíjejícím se městem. Teprve v posledních dvaceti letech Vídeň prošla rozsáhlou modernizací a oprášila i své tradiční „produkty“: Vídeňská káva, Vídeňský řízek, Vídeňský štrúdl a ples v opeře. Kromě operních představení samotných se organizují i koncertů propojující hudbu s historickými památkami města.

Bernard Foucroulle připomněl, že např. američtí odborníci na cestovní ruch z kanceláře Weisman Travel nedávno vyhodnotili Newcastle jako osmé nejlepší město večírků na světě. Na seznam této kanceláře se město dostalo jako jediné v Británii! V oblasti společenského života bylo zařazeno na druhé místo v Evropě a v nedávné anketě mezi úředníky a studenty se mu dostalo hodnocení nejlepšího města pro práci a studium v Anglii. Tato situace je i důsledkem kulturní politiky města, které vynakládá značné prostředky na hostování předních divadelních souborů. Pravidelně zde hostují dvě světově nejproslulejší divadelní společnosti, a to Národní a Královská shakespearovská společnost; město pravidelně navštěvuje také Národní opera.Charakteristickým rysem jsou festivaly, kdy alespoň jedno festivalové představení je věnováno pro děti a mládež, kdy se netradiční a působivou formou mohou seznámit s velkými díly klasiků, významnými hudebními osobnostmi nebo třeba s provozem symfonického orchestru.

18:00 19:00 Exkurse: Opera Bastille s Patrickem Gonzalesem.

Sobota 25. únor 09:30 – 13.00 3. Kulatý stůl: Opera a mladá generace

Diskutující si kladli především otázky: Jak hledat vhodné edukativní projekty pro mládež v Evropě ? Jakým způsobem lze přivést mladé publikum do opery ? Agnés de Jacquelot (ředitelka výchovných programů pařížské Opery) zdůraznila, že výchova dětí je záležitostí veřejnou a povinností státu. Proto je třeba hledat formy jak přiblížit operní umění mládeži.

Pařížská Opera již před deseti lety otevřela výchovné programy pro žáky základních škol, kteří navštěvují divadelní scény a seznamují se s celým chodem divadla: hovoří s herci, režiséry, řediteli divadel a navštěvují také divadelní dílny a mají možnost ozkoušet si divadelní techniku. Dětem z různých sociálních vrstev je tak umožněn první kontakt s operou.

15.00 - 18:00 4. Kulatý stůl: Opera zítřka

Rudolf Berger ( ředitel Volksoper, Vídeň) položil otázku: „Jakou operní dramaturgii je třeba podporovat a pro jaké publikum ?“. V současné době problém spočívá v definici opery jako uměleckého útvaru. Na scénách měst jí konkurují hudební muzikálová divadla stejně jako šou-byznys na velkých stadionech. Nacházíme se v době, která prochází rychlou změnou kritérií. Přesto však je dnes opera živější než před třiceti lety, kdy se mluvilo o její smrti.

Jane Davidson (Scottish Opera) uvedla nové možnosti a formy, které se osvědčily v Anglii. S velkým úspěchem se zde setkávají operní představení pod širým nebem přímo v plenéru. S úspěchem lze takto inscenovat i klasická představení, zvláště pokud se využijí možnosti velkoformátové projekce.

19.00 Závěr konference „Café de l'lndustrie

Závěry z konference:

Organizace konference byla velmi dobře zajištěna, jak se již stalo standardem pro sdružení les rencontres. O významu tématu svědčila i účast na jednání, do kterého se zapojilo přes 40 ředitelů operních scén z celé Evropy a dalších představitelů měst.

Inspirativní jsou především nové formy otevřené spolupráce divadel s mládeží. Dalším přínosem bylo setkání s představiteli nejrůznějších měst, kterým byly předány materiály o kulturním životě v Praze. Zde je nutno zdůraznit, že propagační materiály Hl. m. Prahy byly v kontextu s ostatními hodnoceny nejlépe.

Na závěrečném jednání s ředitelem les rencontres M. Rogerem Tropeano byl vznesen návrh, aby jedno ze setkání se uskutečnilo i v Praze. Představitelé les rencontres by uvítali konferenci na téma:

Dětské divadlo a Evropa.

Konference by mohla proběhnout již v druhé polovině roku 2007. Vzhledem k velkému počtu členů sdružení by tato konference měla i velký propagační přínos Hlavnímu městu Praha. (viz. Příloha: seznam členů sdružení)