Komplexní nakládání s komunálním odpadem v hl.m. Praze v roce 2010 – základní informace

Základní souhrnné informace a statistika o nakládání s komunálním odpadem v Praze v roce 2010 z ročenky Praha životní prostředí 2010

zdeSystém sběru komunálního odpadu (KO) v Praze

V roce 2010 probíhala 13. rokem realizace Projektu hospodaření s odpady na území hl. m. Prahy. Principem tohoto projektu schváleného usnesením rady ZHMP č. 47 z roku 1996 je celoplošné komplexní třídění komunálního odpadu. Odpad byl v roce 2010 tříděn na následující složky komunálního odpadu:

  • papír a lepenka
  • sklo barevné
  • sklo čiré
  • plasty směsné
  • nápojové kartony
  • nebezpečný odpad
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky
  • objemný odpad
  • směsný odpad.


Mimo sběru složek komunálního odpadu byl v roce 2006 zahájen i zpětný odběr vybraných elektrozařízení pocházejících z domácností.

Jednotlivé složky KO mají občané možnost odkládat donáškovým nebo odvozným systémem následujícími způsoby:

  • papír a lepenku, sklo, plasty ev. nápojové kartony – do sběrných nádob, určených na tyto složky KO, přímo na ulicích nebo v domech (na území Pražské památkové rezervace) a ve sběrných dvorech města;   
  • děti mohou papír a lepenku odkládat ve školách zapojených do soutěže ve sběru starého papíru, konané již 17. rokem pod patronátem Magistrátu hl. m. Prahy
  • nebezpečný odpad – při mobilním sběru, ve stabilních sběrnách, včetně sběrných dvorů města, v lékárnách (nepoužité či prošlé léky a rtuťové teploměry)
  • kovy železné a neželezné, stavební suť, elektrotechnický odpad, odpad z údržby zeleně, dřevěný odpad, pneumatiky – ve sběrných dvorech města
  • objemný odpad – do velkoobjemových kontejnerů umísťovaných na ulicích v pravidelných intervalech a ve sběrných dvorech města
  • směsný odpad – do sběrných nádob umístěných v domovním vybavení každé nemovitosti, případně na pozemní komunikaci
  • zpětný odběr elektrozařízení pocházejících z domácností – ve sběrných dvorech hl. m. Prahy
  • zpětný odběr baterií (použité monočlánky) – v úřadech městských částí, na základních a středních školách a ve sběrných dvorech.

 

Obr. 1 Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, sběrné dvory a stabilní sběrny nebezpečného odpadu, 2010

Organizace zajištění svozu směsného a tříděného odpadu prostřednictvím oprávněných firem, sběrné dvory a stabilní sběrny nebezpečného odpadu, 2010
Zdroj: OOP MHMP

 

Tab. 1 Produkce a nakládání s komunálním odpadem [kt]

Rok Komunální
odpad 		Odstranění Využití
Skládkování Celkem Termické -
energetické 		Materiálové
vytříděno* Fe – ze škváry

1998

231,6

94,5

138,0

129,1

8,0

2,0

1999

240,9

31,3

209,6

193,6

16,0

3,1

2000

251,1

59,2

191,9

166,9

25,0

2,9

2001

257,2

31,9

225,3

196,3

29,0

2,9

2002**

281,8

42,5

239,3

202,0

37,3

3,3

2003

292,9

43,4

249,5

205,4

44,1

3,6

2004

305,0

42,4

262,6

208,1

54,5

2,8

2005

319,1

54,0

265,1

201,2

63,9

3,4

2006

326,4

53,7

272,7

200,5

72,2

3,3

2007

340,5

62,9

277,6

197,3

80,3

3,1

2008

360,2

72,3

287,9

190,8

97,1

3,1

2009

382,7

78,6

304,1

191,2

112,9

3,1

2010

385,3

68,3

317,0

200,4

116,6

3,2

* včetně nebezpečných odpadů
** není zahrnuto množství povodňového odpadu

Zdroj: OOP MHMP

zdeTříděný sběr papíru a lepenky, skla, plastů a nápojových kartonů

Tříděný sběr je na území Prahy zajišťován donáškovým, odvozným a kombinovaným systémem.

Občané především využívají donáškový způsob, kde je separovaný odpad odkládán do sběrných nádob (kontejnerů), s horním nebo spodním výsypem, o objemu 1100–3350 litrů. Počet nádob na separovaný sběr je v současné době stabilní. Počet sběrných míst v donáškovém systému byl v roce 2010, cca 3300. Zvýšená potřeba objemu je řešena zvýšením četností svozů.

Odvozný způsob je zajišťován v kombinaci s donáškovým způsobem na území Pražské památkové rezervace. V tomto systému jsou plastové sběrné nádoby o objemu 120 a 240 litrů umístěny přímo v bytových objektech. Jejich zřízení je však odkázáno na souhlas vlastníka nemovitosti. V roce 2010  byly sběrné nádoby osazeny ve více než 1060 objektech.

V roce 2004 byl zahájen pilotní projekt sběru nápojových kartonů. V roce 2006, kdy projekt přešel do běžného režimu svozu separovaného odpadu, bylo dosaženo osazení cca 1660 sběrných míst tříděného odpadu (cca 1/2 všech sběrných míst tříděného odpadu) speciálně upravenou sběrnou nádobou o objemu 240 nebo 1100 litrů, v roce 2010 to již bylo 2 600 ks nádob.

Dále jsou sběrné nádoby na tříděný odpad umístěny na všech sběrných dvorech hl. m. Prahy.

V prosinci 2004 byl zahájen pilotní projekt odděleného sběru čirého skla. Celkem bylo v roce 2010 k dispozici asi 1150 ks nádob pro sběr čirého skla.

Umístění sběrných míst navrhují městské části. Jejich požadavky jsou poté zasílány na Magistrát hl. m. Prahy, kde jsou posouzeny z hlediska koncepčního, provozního s ekonomického a následně jsou zpravidla schváleny. Počet sběrných míst zohledňuje počet obyvatel, typ a hustotu zástavby.

Výsledky tříděného sběru, papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (tuny):

rok papír sklo barevné sklo bílé plasty nápojové kartony papír-základní školy celkem bez škol*
1998

3 983

2 248

 

684

 

750

6 915
1999

8 205

3 018

 

2 172

 

851

13 395
2000

11 152

5 039

 

3 586

 

951

19 777
2001

11 501

6 016

 

4 623

 

921

22 140
2002

13 738

6 711

 

5 081

 

1 117

25 530
2003

16 097

7 436

 

6 040

 

1 251

29 573
2004

18 003

7 909

2

6 596

9

1 411

32 519
2005

19 214

8 399

432

7 164

171

1 597

35 380
2006

22 244

9 119

828

8 114

424

1 571

40 729
2007

23 711

10 425

996

9 643

536

1 287

45 312
2008

26 732

11 805

1 529

10 609

701

1 225

51 376
2009

28 128

11 615

2 206

10 675

794

675

54 093
2010

26 162

12 090

2 509

10 956

835

721

52 552

* součet vytříděného množství papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (bez papíru vysbíraného na školách)

Zdroj: OOP MHMP


 

zdeTříděný sběr nebezpečných odpadů v roce 2010

Sběr nebezpečného odpadu (dále jen „NO“) – rozpouštědla, kyseliny, zásady, fotochemikálie, pesticidy, odpad obsahující rtuť, olej a tuk (vyjma jedlého), barvy, tiskařské barvy, lepidla, pryskyřice, detergenty a odmašťovací přípravky, nepoužitelná cytostatika a léky – probíhal v roce 2010 na území hl. m. Prahy v několika úrovních:

  • mobilní sběr – celkem 279 tras s cca 8 zastávkami
  • stabilní sběr – celkem 23 stabilních shromažďovacích míst NO
  • sběr léků a rtuťových teploměrů – celkem cca 290 lékáren


Mobilní sběr byl provozován v období od března do listopadu kalendářního roku. Sběr NO probíhal převážně od 15.00 do 19.00 hodin, na žádost městských částí je v některých lokalitách prováděn také od 8.00 do 12.00 hodin. Občané mohou tímto způsobem odevzdat všechny druhy NO. V jednotlivých městských částech je sběr prováděn minimálně 3x ročně podle pevně stanoveného harmonogramu. Počet sběrových tras a zastávek odpovídá počtu obyvatel příslušné městské části. Na určených zastávkách ve stanoveném čase osádka vozidla přebírá od občanů NO.

Stabilní sběr tvoří 23 stabilních shromažďovacích míst s celoročním provozem, kde mohou občané odevzdávat NO. Mezi 23 stabilních sběren patří 13 sběrných dvorů hl. m. Prahy.

Doplňkový sběr nepoužitelných léčiv a rtuťových teploměrů probíhá v cca 290 lékárnách, které jsou zapojeny do systému organizovaného městem. V některých z těchto lékáren (cca 40) probíhá se souhlasem provozovatele lékárny sběr upotřebených rtuťových teploměrů. Obyvatelé mohou odevzdat nepoužitelná či vyřazená léčiva ve všech lékárnách na území hl. m. Prahy tedy i těch, které městský systém nevyužívají.

Doplňkový sběr monočlánků byl zahájen v září roku 2001. Na Magistrátu hl. m. Prahy, v úřadech městských částí a v základních a středních školách byly rozmístěny speciální 35-ti litrové sběrné nádoby (červené typizované kontejnery), do kterých mohou Pražané použité monočlánky odkládat. Počátkem roku 2005 podepsalo město se společností ECOBAT smlouvu, na základě které jsou baterie sbírány v rámci zpětného odběru baterií. K 31.12. 2010 bylo na území hl. m. Prahy zřízeno asi 440 míst zpětného odběru monočlánků.

 

Tab. 3 Množství vysbíraných nebezpečných odpadů v letech 1998–2010

Způsob sběru 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
Stabilní sběr

–

63

85

81

131

196

236
Mobilní sběr

117

112

93

83

107

92

82
Celkem stabilní a mobilní sběr

117

175

178

164

238

308

318
Sběr chladicích zařízení

–

25

57

123

348

467

491
Sběr TV a PC monitorů

–

–

–

–

–

–

–
Sběr léčiv a rtuť. teploměrů

–

22

32

31

34

36

33
Sběr monočlánků

–

–

–

1

7

8

8
Celkem

117

222

267

319

627

799

850

 

Způsob sběru 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Stabilní sběr

271

391

288

322

322

311
Mobilní sběr

46

32

34

80

123

101
Celkem stabilní a mobilní sběr

317

423

322

402

445

412
Sběr chladicích zařízení

409

ZpO*

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO
Sběr TV a PC monitorů

100

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO
Sběr léčiv a rtuť. teploměrů

48

45

47

68

57

57
Sběr monočlánků

–

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO

ZpO
Celkem

874

468

369

470

502

469

* ZpO – sběr a evidence v rámci zpětného odběru (viz následující kapitola)

Zdroj: OOP MHMP

 

zdeZpětný odběr některých výrobků

Na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), je zavedena povinnost osobám, které dováží či vyrábí určené výrobky, zajistit jejich bezplatný zpětný odběr od spotřebitelů.

Zpětnému odběru podléhají následující výrobky (§ 38 zákona o odpadech):

  • minerální oleje a oleje ze živičných nerostů
  • elektrické akumulátory
  • galvanické články a baterie
  • výbojky a zářivky
  • pneumatiky (nejsou nebezpečným odpadem, ale jsou odpadem se specifickým režimem)
  • elektrozařízení.


Tyto výrobky jsou dosud výrazným způsobem zastoupeny v látkovém toku komunálního odpadu, zejména nebezpečných složek komunálního odpadu, jejich tříděný sběr hl. m. Praha organizuje již od roku 1994. Pro informaci je možné uvést, že minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, chladničky používané v domácnostech, které občané vytřídili, tvoří cca 70–75 % celkové hmotnosti vytříděných nebezpečných odpadů.

Povinnost zpětného odběru byla ze zákona u všech shora uvedených výrobků kromě chladicích zařízení dána od 23. 2. 2002. Povinnost zpětného odběru elektrozařízení byla stanovena odlišně od 13. 8. 2005.

 

Tab. 4 Sběr vyřazeného elektrozařízení v rámci zpětného odběru [t]

Odebírané zařízení 2005* 2006 2007 2008 2009 2010
Chladicí zařízení

171

635,0

837

1 021

1 170

1 032
TV a PC monitory

83

442,0

776

1 346

1 735

1 525
Sběr baterií (monočlánků)

6

7,0

9,6

6,3

11,5

5,7
Světelné zdroje

–

0,8

3,8

7,2

10,0

10,4
Celkem

260

1 084,8

1 626,4

2 380,3

2 926,5

2 573,1

* sběr byl zahájen dne 13. 8. 2005

Zdroj: OOP MHMP

O množství baterií a elektrozařízení v tabulce byla snížena produkce nebezpečného odpadu.

 

zdeSběrné dvory

Součástí systému nakládání s odpady v hl. m. Praze je třídění komunálního odpadu. Kromě celoplošného třídění skla, papíru, plastů a nápojových kartonů je zřizována síť sběrných dvorů hl. m. Prahy, které umožňují odkládat vybrané druhy odpadů ve větším množství a v širokém výběru komodit. Jedná se o objemný odpad, stavební odpad, odpad ze zeleně, dřevo, kovy, pneumatiky, papír, sklo, plasty, nápojové kartony a nebezpečné složky komunálního odpadu. Navíc byla zřízena v rámci sběrných dvorů hl. m. Prahy místa zpětného odběru vyřazených elektrických a elektronických zařízení.

Fyzické osoby s trvalým pobytem na území Prahy mají službu odkládání odpadu zdarma (výjimku tvoří pneumatiky a stavební odpad nad 1 m3), právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání mají službu poskytovanou za úhradu. Provozní doba sběrných dvorů je: pondělí–pátek od 8.30 do 18.00 hod. (v zimním období do 17.00 hod.), sobota od 8.30 do 15.00 hod.

K 31.12. 2010 provozovala hl. m. Praha 13 sběrných dvorů:

  • Praha 2, Perucká 2542
  • Praha 4, Zakrytá ul.
  • Praha 5, Puchmajerova
  • Praha 5, Klikatá 1238  
  • Praha 6, Proboštská 1
  • Praha 8, Voctářova ul.
  • Praha 9, Pod Šancemi 1
  • Praha 12, ul. Generála Šišky
  • Praha 14, Teplárenská 5
  • Praha 15, Za Zastávkou 3
  • Praha 16, V Sudech 2
  • Praha 20, Chvalkovická 3
  • Praha 22, Bečovská 939


Provoz sběrných dvorů v systému města je zajišťován přímo smluvně s provozující firmou nebo prostřednictvím městské části, které hlavní město poskytuje na provoz roční účelovou neinvestiční dotaci.

Sběrné dvory provozují na území hl. m. Prahy také Úřady městských částí Praha 4 a Praha 6. Umístění sběrných dvorů městských částí, podmínky provozu, výběr druhů odpadů, provozní doba i finanční krytí je plně v kompetenci jednotlivých úřadů městských částí.

 

Tab. 5 Hmotnostní zastoupení druhů odpadů na sběrných dvorech, 2010 [t]

objemný odpad

26 042
pneumatiky

235
dřevo

6 239
sklo

194
zeleň

7 535
kovy

989
papír

714
nebezpečný odpad

298
stavební suť

20 504
plasty

81

Tab. 6 odevzdaných odpadů a návštěvnost sběrných dvorů hl. m. Prahy, 2010

návštěvnost

307 358
množství odpadu (t)

62 946

 

zdeSměsný odpad

Dostatečný objem sběrných nádob na směsný odpad zajišťovali vlastníci nebo správci nemovitostí. Počet sběrných nádob se v roce 2010 pohyboval nad 115,2 tis. Na produkci směsného odpadu se podílí i osoby bez trvalého pobytu v Praze. Jejich počet se odhaduje na cca 300 tisíc.

Tab. 7 Produkce směsného odpadu

Rok Množství odpadu [tis. tun] Meziroční nárůst
1998

210,5

–
1999

208,6

0,85 %
2000

209,9

0,57 %
2001

211,8

0,95 %
2002

226,7

6,99 %
2003

230,2

1,54 %
2004

231,0

0,35 %
2005

234,7

1,02 %
2006

237,7

1,29 %
2007

240,5

1.11 %
2008

243,2

1.16 %
2009

244,6

0,62 %
2010

245,1

0,20 %

Zdroj: OOP MHMP


Sběr vánočních stromků

Vánoční stromky mají obyvatelé možnost odkládat ke sběrným nádobám na směsný odpad. Svozové společnosti zajišťují jejich svoz v rámci sběru a svozu směsného odpadu. V lokalitách, kde byl prováděn zkušební sběr bioodpadu, jsou vánoční stromky sváženy k dalšímu zpracování na kompostárnu.

 

zdeObjemný odpad

Objemný odpad od občanů je možné odložit do velkoobjemových kontejnerů (dále jen „VOK“) o minimálním objemu 9 m3. Hl. m. Praha hradilo v roce 2010 přistavení 9,0 tis. ks VOK.

VOK jsou přidělovány městským částem podle počtu obyvatel s tím, že minimálně má každá městská část k dispozici 24 VOK – 1 VOK každých 14 dní jako prevenci vzniku černých skládek. Některé městské části na své náklady přistavují dle svého uvážení další VOK. Městské části samy rozhodují o místech a termínech přistavení VOK dle vlastní potřeby na předem ohlášená místa. Místa přistavění jsou mimo jiné uváděna na internetových stránkách městských částí. Objemný odpad mohou občané dále odevzdat ve sběrných dvorech provozovaných hl. m. Prahou.

 

Tab. 8 Produkce objemného odpadu [t]

Rok VOK v ulicích Sběrné dvory města Celkem
1998

13 128

129

13 257
1999

16 095

673

16 768
2000

16 150

916

17 066
2001

16 282

1 417

17 699
2002

16 525

2 212

18 737
2003

16 902

3 149

20 051
2004

17 601

6 891

24 492
2005

20 527

9 923

30 450
2006

17 991

13 900

31 891
2007

19 892

12 258

32 150
2008

20 003

17 768

37 771
2009

20 193

25 107

45 300

 
2010

18 500

26 042

44 542

Zdroj: OOP MHMP

 

zdeSběr pytlů naplněných listím napadeným klíněnkou jírovcovou

Již několik let jsou na území hl. m. Prahy koňské kaštany (jírovec maďal) napadeny klíněnkou jírovcovou. Jedním z nejúčinnějších opatření proti klíněnce je shrabání listí. Z tohoto důvodu město ve spolupráci s městskými částmi a svozovými firmami několik let organizuje sběr a svoz pytlů s napadeným listím.

Na cca 30 místech na území města (sběrné dvory, ÚMČ, provozovny svozových společností) si obyvatelé mohli v roce 2010 vyzvednout papírové pytle, do kterých mohou shrabané listí uložit. Pytle naplněné listím mohou buď odložit přímo ke sběrným nádobám na směsný odpad nebo je mohou odložit na určených sběrných místech (sběrné dvory, provozovny svozových společností) nebo ve spalovně komunálního odpadu.

Tab. 9 Náklady města na zajištění sběru a svozu listí napadeného klíněnkou jírovcovou [tis. Kč]

Rok Náklady na výrobu pytlů Náklady na sběr a svoz Náklady celkem (vč. DPH)
2002

130,5

106,6

237,1
2003

130,5

127,2

257,7
2004

70,0

136,3

206,3
2005

68,8

162,1

230,9
2006

45,8

162,4

208,3
2007

135,1

148,9

284,0
2008

141,6

168,2

309,8
2009

108,9

165,7

274,6
2010

84,0

202,9

286,9

Zdroj: OOP MHMP

 

zdeBioodpad

Zkušební provoz kompostárny Malešice

V říjnu 2004 byl zahájen zkušební provoz první kompostárny hl. m. Prahy „Kompostárny Malešice“ v Dřevčické ulici, p.č. 803/25 v Praze 10 - Malešicích. Zařízení  bylo vybudováno na náklady Hl. m. Prahy a je určeno pro odkládání odpadu z údržby zeleně a to jak občanů, tak i od firem provádějící tuto činnost. Zpracování bioodpadu je prováděno technologií aerobního kompostování. V roce 2008 občané Prahy odevzdali 305,96 tun bioodpadu ze zahrad. Zařízení bylo zkolaudováno jako stavba dočasná a tento status dodnes trvá. Důvodem je plánovaná výstavba rozlehlé křižovatky. Kvůli blízkosti zástavby a problémům s tím souvisejícím byla kompostárna v roce 2008 změněna na stabilní sběrné místo bioodpadu. To zamená, že od roku 2009 se zde bioodpad shromažďuje a částečně zpracovává, ale k samotnému kompostovacímu procesu již nedochází. V roce 2010 bylo vybráno od občanů Prahy 526,6 t bioodpadu. Z původní předpokládané doby trvání provozu kompostárny do konce roku 2005 se podařilo termín ukončení provozu prodloužit a to tentokrát do konce roku 2013. Po uzavření stabilního sběrného místa hl. m . Praha plánuje výstavbu kompostárny ve Slivenci a v několika dalších lokalitách.

 

Projekt sběru bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů

V roce 2008 Hl. m. Praha zorganizovala projekt sběru bioodpadu pomocí velkoobjemových kontejnerů. Služba proběhla v podobném duchu jako na podzim roku 2007. Zapojení do projektu bylo nabídnuto všem městským částem. Služba byla poskytnuta v následujícím režimu. Kontejnery byly přistaveny v určeném termínu na max. 3 hodiny. Po celou dobu přistavení byla přítomna odborná obsluha, která monitorovala naplňování kontejneru a zodpovídala za čistotu vysbíraného bioodpadu. Sběr byl zaměřen na komunální bioodpad objemnějších rozměrů (především listí, tráva, větve, neznečištěná zemina). Celkem bylo přistaveno 854 velkoobjemových kontejnerů pro bezplatný sběr bioodpadu od občanů, do kterých se sebralo cca 793 tun bioodpadu. Ten byl předán ke zpracování na kompostárnu. Jak zástupci městských částí, tak Pražané byli tímto projektem nadšeni a projevili zájem o jeho pokračování v dalších letech. Služba by měla být doplňkem při nakládání s bioodpady v Praze.V roce 2009 služba nebyla poskytována, ale od jara 2010 je opět plně v provozu. Kontejnery jsou přistavovány vždy na jaře a na podzim, kdy je předpoklad produkce objemného bioodpadu při údržbě zahrad.V roce 2010 bylo přistaveno celkem 685 ks VOK. Váha vysbíraného bioodpadu byla 496 t.  

Bioodpad od občanů z údržby zahrad lze odevzdat i na 15 sběrných dvorech hl. m. Prahy. Dále na základě úspěšného pilotního projektu sběru bioodpadu z domácností hl.m. Prahy sbíraného do speciálně provětrávaných hnědých nádob probíhá tato služba pro Pražany zatím v úrovni smluvního objednání. Kompostace bioodpadů byla podpořena mnoha informačními a propagačními akcemi v regionální i celostátní působnosti. V rámci ekologické výchovy dětí a mládeže byly nabídnuty kompostéry do základních a středních škol, aby byla obnovena myšlenka zpracování bioodpadů v místě vzniku, tj. na školních zahradách.Na konci roku 2010 bylo zakoupeno 800 ks kompostérů, které budou využity pro Projekt podpory domácího kompostování občany hl. m. Prahy. Účastníkům Projektu budou zapůjčeny kompostéry pro domácí využití na dobu 3 let. Součástí Projektu bude i odborné poradenství v problematice kompostování.

 

zdeÚklid černých skládek

Na území města je každoročně organizován úklid černých skládek. Odklízí se na pozemcích, které jsou ve vlastnictví HMP případně ve správě městských částí. Tato povinnost jde za vlastníkem, resp. správcem pozemků. V případě Prahy má tuto činnost zajišťovat odbor evidence, správy a využití majetku, pokud pozemek není svěřen do správy městské části nebo jinému odboru. V roce 2010 odbor ochrany prostředí MHMP zajistil úklid černých skládek za cca 754 tis.  Kč (včetně DPH). Nemalá množství černých skládek každoročně odklidí v samostatné působnosti městské části a neziskové organizace pořádající dobrovolné akce.

 

zdePlán odpadového hospodářství hl. m. Prahy (krajský)

V roce 2005 byl schválen krajský Plán odpadového hospodářství hl. m. Prahy. Tento dokument slouží jako podklad pro původce odpadu, kteří překročí zákonem stanovené limity a tím jim vznikne povinnost zpracovat Plán odpadového hospodářství původce odpadu. V souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění je plán každoročně vyhodnocován. V listopadu 2009 proběhlo vyhodnocení za rok 2007. Informace jsou na internetových stránkách: https://envis.praha.eu/odpady.

zdeNáklady komplexního systému třídění komunálního odpadu

Celkové náklady komplexního nakládání s komunálním odpadem činily v roce 2010 cca 1,15 miliardy Kč.

Největší část nákladů patří nakládání se směsným odpadem. Částka cca 747 mil. Kč je převážně hrazena občany v rámci výběru poplatku za komunální odpad. Město v závislosti na výše inflace a změn DPH doplácí na tuto službu 5 až 20 % ze svého rozpočtu. Výše poplatku pro plátce poplatku je regulována obecně závaznou vyhláškou hl. m. Praha. Současný poplatek nebyl pro poplatníky změněn od roku 2005. Skutečnou výši nákladů na směsný odpad ovlivňuje nejen výše inflace a změny DPH, ale zejména množství objednané služby, tj. počet obsloužených nádob a rozhodnutí města, kolik směsného odpadu v daném roce bude energeticky využito a kolik skládkováno.

Ze zbývající části nákladů je hrazen tříděný sběr, který zahrnuje provoz sběrných dvorů, nakládání s tříděným odpadem papír, sklo, plasty a nápojové kartony (na cca 4 tis. stanovištích separace), systém sběru a zpracování nebezpečných odpadů, projekty sběru bioodpadu a náklady na nadstandardní službu přistavování velkoobjemových kontejnerů na objemný odpad a jejich zpracování. Náklady na tříděný sběr v roce 2010 činily cca 301 mil. Kč (poníženy o případné tržby z prodeje vytříděných surovin), na nebezpečný odpad 12 mil. Kč, provoz sběrných dvorů cca 51 mil. Kč a nakládaní s objemným odpadem cca 44 mil. Kč.

Příspěvek společnosti EKO-KOM, a.s.

Součástí tříděného sběru papíru, skla, plastů a nápojových kartonů jsou z větší části obaly. Do r. 2001 byl zpětný odběr obalů na území ČR zajišťován prostřednictvím tzv. Dobrovolné dohody, uzavřené mezi Českým průmyslovým sdružením pro obaly a životní prostředí a Ministerstvem životního prostředí České republiky. Na základě této Dobrovolné dohody podepsalo hl. m. Praha v r. 2001 smlouvu se společností EKO-KOM, a.s. S přijetím obalového zákona musí povinné osoby zajistit zpětný odběr obalů nebo odpadu z těchto obalů, zpětný odběr obalů mohou zajistit prostřednictvím tzv. autorizované společnosti (EKO-KOM).

Proplácení nákladů spojených se sběrem, svozem a odstraněním léků MF ČR

Na základě novely zákona o léčivech jsou od ledna 2003 Ministerstvem financí propláceny náklady spojené se sběrem, svozem a odstraněním léků z lékáren. V roce 2010 činila dotace 1.570 064,- Kč.

Tab. 10: Náklady na komplexní systém nakládání s odpady (v tis. Kč)

Rok Náklady celkem Náklady uhrazené z poplatků od občanů za komunální odpad Příspěvek EKO-KOM a MF ČR* Náklady uhrazené z dalších příjmů města

2005

989 055,0

645 733,0

100 262,0

243 060,0

2006

1 016 243,0

653 301,0

95 890,6

267 051,4

2007

1 079 057,0

697 198,0

104 187,9

277 671,1

2008

1 145 659,0

685 356,0

120 542,7

339 760,3

2009

1 143 211,0

691 081,0

137 928,2

314 201,8

2010

1 155 644,0

700 730,0

160 938,5

293 975,5

Pozn.: Společnost EKO-KOM v roce 2010 podpořila tříděný sběr částkou 159,4 mil. Kč, Ministerstvo financí ČR uhradilo městu na zajištění svozu lékáren cca 1.570 064,- Kč.
* Do roku 2007 také příspěvek SFŽP ČR (na sběr a odstranění chladicích zařízení).

Zdroj: OOP MHMP

5. února 2013
5. února 2013