01092003 - Nové zákony a novely

 

Nové zákony a novely

 

Český rozhlas 6 - 9.1.2003

Moderátor (Robert Břešťan):

 

 

Větší vážnosti by se měla od nového roku těšit obecní policie. Strážníkům totiž připadly některé pravomoci, které patřily doposud výhradně celostátní policii. Obecní policie jsou zřízeny vyhláškou měst a obcí. Na změny, které novela zákona o obecní policii přinesla, jsem se proto zeptal místostarosty Prahy a radního pro bezpečnost Rudolfa Blažka.

 

Host (Rudolf Blažek):

Městská policie může od prvního ledna odtahovat vozidla, pokud tvoří překážku silničního provozu či neoprávněně parkují na místech pro invalidy vyhrazených. To si myslím, že je i první věc. Druhá věc z hlediska dopravy je to, že městská policie nově může zastavit kterékoli vozidlo, které je podezřelé ze spáchání přestupku, které je městská policie oprávněna řešit, to znamená jakékoli nedovolené parkování, potažmo zákaz vjezdu-jakýkoli. Do jednosměrky samozřejmě. Čili to znamená, jestli ten řidič ten přestupek nespáchal, tak pak městská policie nemůže ho řešit, ale může ho zastavit. No a třetí věc z hlediska dopravy, městská policie je oprávněná řídit provoz na pozemní komunikaci, kde je to nezbytné pro obnovení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Klasický případ je například dopravní nehoda. To znamená strážník, když přijde nebo městská policie přijede k dopravní nehodě první, je tam prostě zablokovaná doprava, je oprávněná ze zákona a všichni jsou povinni respektovat, řídit provoz na té pozemní komunikaci, dokud nepřijede policie nebo ve spolupráci s policií, pokud policie řeší jiné věci. To jsou, řekl bych, otázky, otázky dopravy. Co se týče dalších pravomocí, městská policie má rozšířené oprávnění z hlediska kontroly totožnosti. Já bych tady uvedl konkrétní příklad. To jsou ty kontroly s revizory dopravního podniku, kdy městská policie je dneska oprávněná na požádání osoby, která má právní zájem prokazatelný zjistit kontrolou totožnost toho daného člověka, pokud ta osoba, kterou o to požádá, ten právní zájem má nebo, řeknu-li to lidsky, pokud revizor dopravního podniku požádá městského strážníka, aby ztotožnil toho konkrétního člověka, který je podezřelý, že nezaplatil jízdné a porušil vyhlášku o přepravě Ministerstva dopravy, tak samozřejmě městská policie je k tomu oprávněna a ten pasažér musí prostě tomu strážníkovi prokázat svoji totožnost. Další oblast, která se změnila, je otázka monitorování kamerovými systémy, protože od prvního ledna odpadly jakékoli diskuse o tom, jestli městská policie může či nesmí používat kamerové systémy na veřejných prostranstvích, potažmo pořizovat z těchto kamer záznamy, i městská policie může vlastně od Nového roku sledovat všechna veřejná prostranství. Prostě proto, že městská policie řeší jiné věci, má jiné projekty než ta státní policie, která řeší především tu kriminalitu, ale ty kamerové systémy umožní třeba městské policii vyřešit z hlediska parkování, z hlediska drobných přestupků proti veřejnému pořádku a podobně a dycky je lepší, upřímně řečeno, když více očí víc vidí a já myslím, že ta motivace pro tu městskou policii je veliká a velice to využívají v Praze. Já  bych rád ještě zmínil to, že městská policie může vyžadovat nově potřebné doklady od osob, které kontroluje. Když to zjednoduším. Například jestliže do teďka strážník kontroloval řidiče, mohl po něm chtít pouze prokázání totožnosti a řidičského oprávnění. Ale chtěl jsem a myslím si, že se i to podařilo, aby maximum poslanců tuto novelu podpořilo, to se podařilo, ta novela byla schválena velkou většinou v Poslanecké sněmovně, prošla i Senátem. I Pražská radnice a zastupitelstvo tuto novelu podporovalo. Já jsem se ještě nezmínil o jedné věci, která v Praze pro mne jako pro Pražana, pro městskou policii v Praze není podstatná, ale je velice podstatná mimo Prahu a to je otázka možného slučování nebo spíš ne slučování, ale využívání jedné obecní policie pro ostatní obce, které jsou třeba menší, nemohou si obecní policii dovolit, ale stačí jim, když prostě ta obecní policie z jiné obce jim tam jednou, dvakrát, desetkrát za den zajede třeba vozidlem, ona si na to připlatí a mohou takzvaně zúžit se ty obce a ta obecní policie nemůže vykonávat tu policejní-obecně policejní, bych řekl, činnost může vykonávat pro ostatní obce mimo ten jaksi ten vlastní region té vlastní obce a může vlastně vypomáhat a na základě této smlouvy se mohou dohovořit, domluvit ty obce a můžou vlastně jedna obecní policie působit třeba na území pěti, šesti obcí, což třeba v některých regionech, kde třeba je menší město, které obecní policii nebo městskou policii má, ty ostatní obce si svého obecního strážníka nemohou dovolit. Je to velice, velice přínosné a byl na to velký tlak ze strany jaksi mimopražských a prostě obcí a měst z celé České republiky. To si myslím, že je taktéž důležité a je to také dobré pro občana, protože v zásadě, když bych teďkon nechtěl říkat nějaká jména, ale řekněme hypoteticky, když se domluví městská policie Plzeň s obcí, která souvisí, sousedí s Plzní. Ta obec platí peníze, tak ta městská policie může v té obci zasahovat, městská policie Plzeň může legitimovat, ovšem potom se musí prokázat, že má toto oprávnění té příslušné obce, právě aby občan nebyl překvapen, že se může stát a v dohledné době se určitě stávat bude právě v některých takových regionech, že obecní policie z jiné obce bude na základě tohoto pověření a této smlouvy legitimovat či vykonávat svoji pravomoc na území jiné obce.

 

Moderátor (Robert Břešťan):

Vyšší pravomoci ovšem logicky znamenají i vyšší odpovědnost. Počítá se s tím a projdou třeba strážníci nějakým školením, aby nedocházelo k tomu, že zamění své pravomoci zcela? Třeba s pravomocemi státní policie?

 

Host (Rudolf Blažek):

Na prvním místě je samozřejmě požadavek na kvalifikaci těch lidí a samozřejmě na kvalitu těch lidí. Proto se například zákonodárce  ve shodě se mnou, myslím si, že i s těmi, kdo si tu novelu přáli, rozhodl, že ztíží, jakoby řekl, ty přijímací podmínky a zavedl tam pojem bezúhonnosti  a pojem spolehlivosti, což je samozřejmě docela, docela je to drsné, když to řeknu tímto způsobem, protože když to zjednoduším a kdybych ten zákon aplikoval naprosto bezezbytku, tak strážník, který spáchá přestupek, třeba dopravního charakteru, tak v zásadě ztrácí spolehlivost. Pochopitelně, když strážník špatně zaparkuje jednou za rok, tak neztratí spolehlivost, ovšem samozřejmě, kdyby spáchal nějakou dopravní nehodu, což není důvod, myslím mimo službu, není důvod dneska samo o sobě ze Zákoníku práce pro propuštění jaksi ze služeb strážníka ve službě městské policie. Tak podle tohoto zákona v tomto případě jednoznačně je to ztráta spolehlivosti a ten strážník nemůže být dále strážník, protože ztrácí spolehlivost. A z hlediska úhonnosti, tam je to samozřejmě taktéž zpřísněno, aby ten strážník samozřejmě byl, jaksi strážníkem se nestal občan, který je nějakým způsobem v nedávné době trestán a podobně. To znamená, ta bezúhonnost opět zpřísnila ty podmínky a myslím si, že to je velice, velice důležité, protože pochopitelně i to zvyšuje důvěru v tu obecní policii, městskou policii. Protože i z tohoto pohledu se městská policie dokonce myslím i předešla trošku státní policii a policii České republiky, protože třeba ten požadavek spolehlivosti u státní policie není.

 

Moderátor (Robert Břešťan):

A povězte ještě na závěr, dříve byly slyšet ty názory, že by městská policie klidně mohla zaniknout a z mužstva byly doplněny stavy státní policie? Nenahrává třeba tomuto právě to rozšíření pravomocí, že časem třeba ty pravomoci naprosto se sloučí a nebude důvod pro městskou policii?

 

Host (Rudolf Blažek):

Tak já myslím, že todle je typický příklad pro použit evoluce a nikoli revoluce. Já myslím, že ty hlasy o sloučení radikálním a okamžitém sloučení jsou úplně nesmyslné. Já myslím, že to je otázka skutečně následujících x let, jestli pěti, deseti, dvaceti...nevím. Zaprvé. Zadruhé já trošku zajdu do minulosti. I za komunistického režimu, když byl jednotný sbor národní bezpečnosti, neuvěřitelné pravomoce, minimální pravomoce prostě občanské svobody, tak stejně v té době existovala například v Praze městská inspekce veřejného pořádku, právě na takové ty drobné delikty, které ta státní policie, tehdy SNB prostě nestíhala řešit. Čili prostě je něco nutné a něco potřeba a když se podíváte na západ od nás, ať nechodím na východ, tak na západ od nás, tak samozřejmě co stát a to i v Evropské unii, tak to různý systém. Někde je jednotná policie, někde jsou obecní policie, někde jsou dokonce i třeba četnictva, to je takové další specifikum. To znamená v obcích a ve městech je policie, mimo město jsou četníci a já myslím, že to je skutečně na vývoji. Ale já za sebe říkám, že principielně tomu brání v této chvíli především to, že je potřeba si uvědomit, že obecní policie jsou nadstandardem, které ty obce či města poskytují svým občanům a platí to ze svého rozpočtu. A v okamžiku, kdy bychom zrušili ty obecní policie, tak logicky třeba v Praze, Praha přeci nemůže dávat ty peníze, které dávala do tohoto, dává do městské policie a zlepšuje tím, řekněme, bezpečnostní situaci v Praze a vlastně řeší ty drobné delikty, které by prostě policie nestíhala řešit a nestíhá řešit, vzala by ty peníze a dala by je do jiných svých povinností, ať je to výstavbu metra, provoz městské hromadné dopravy, dopravní stavby a řada dalších sociálních služeb. Žádnému městu na světě se nedostávají peníze tak, jak by si představoval. Je absurdní se domnívat, že kdyby se zrušila městská policie, že ty peníze se vezmou a budou se každý rok dávat na tu státní policii, to žádné město neudělá, protože bude řešit jiné věci, které musí řešit a ze zákona je povinno občanům ze, nejenom ze zákona, ale i z logiky věci, je řešit. Čili to je prostě nesmysl. Kdyby se zrušily obecní městské policie dnes nebo za rok nebo za pět let, tak by to znamenalo pět šest tisíc kvalifikovaných mužů, které by se stáhli z ulic. Možná by je nabrala státní policie, ovšem kde by vzala na to peníze, to já nevim, když ani dneska nejsou schopni zvyšovat stavy nebo zvyšují stavy jenom o pár set. Jenom v Praze to čtyři roky se nezvýšil v podstatě ani o jednoho muže ta státní policie, tak kde by na ně vzala peníze. A já říkám, že z prostředků třeba Prahy by to nebylo možné, protože v tom okamžiku se ty peníze okamžitě převedly na jiné a jiné účely, které samozřejmě to město řešit musí.Čili já tvrdím, že dnes je to nesmysl. Je to absurdní představa, je to myšlenka, která v dlouhodobém horizontu, samozřejmě je potřeba s ní pracovat, ale na druhou stranu potom a to je ten druhý důvod, který tomu brání, jestliže by se to učinilo, tak potom je nutné vymyslet, předložit nějaký návrh, jak se více obce a města, které, mohou účastnit úkolování práce policie, což dneska je v podstatě velmi vágní. Dneska může primátor obecně požádat o součinnost policie, ovšem  když policie nemá ty prostředky a lidi, no tak řekne, že nemůže a tím to končí a primátor či město nemá žádnou páku, žádnou možnost je donutit, přinutit, ovlivnit. To je samozřejmě špatně. Čili tato vágnost, tato nemožnost by se musela samozřejmě změnit a města a obce a kraje by musely dostat daleko větší možnost působit na tu policii České republiky. A to si myslím, že jsou dva důvody, proč v této chvíli to prostě možné není.

 

Moderátor (Robert Břešťan):

Tolik tedy ke změně zákona o obecní policii radní Rudolf Blažek. Dodejme ještě, že nový rok přinesl i zavedení jednotného evropského telefonního čísla tísňového volání a to linku sto dvanáct. Pracovníci čtrnácti operačních center v zemi a něm mají přijímat hovory v češtině i různých světových jazycích. Dosavadní známá tísňová čísla ovšem stále platí. Nadále tedy lze volat číslo sto padesát pro potřeby požární ochrany a sto padesát pět zdravotnické záchranné služby. Číslo sto padesát osm náleží republikové a sto padesát šest městské policii.