Vyhledávání

8.12.2021 — Po ročním úspěšném provozu Cyklodepa Florenc na Těšnově otevírá Praha druhé Cyklodepo Anděl na Smíchově. První kola do ulic metropole vyjíždí 8. prosince a další přepravci se budou přidávat během ledna. Cyklodepa slouží k rozvozu zásilek v širším centru Prahy. Po pravém břehu se díky Cyklodepu Anděl obslouží prostřednictvím nákladních elektrokol i levý břeh Vltavy. Praha chce rozšiřováním cyklodep ulevit veřejnému prostoru, snížit dopravní zátěž a přispět tak ke zkvalitnění života obyvatel v centru města.

15.1.2020 — Z výsledků stavebnictví za jedenáct měsíců roku 2019, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že v tomto období byla Praze zahájena výstavba celkem 4 969 bytů v nových bytových domech. Celkově by tak za minulý rok mělo být zahájeno více jak 5 000 bytů. To je dvojnásobek oproti roku 2018 a současně je to nejvyšší počet zahájených bytů v Praze od roku 2008. I přesto, že se jedná o zlepšení, do budoucna by chtělo hlavní město, aby vznikalo v metropoli minimálně 6 000 bytů ročně, k čemuž chystá vedení města opatření ke zlepšení bytové výstavby.

16.9.2020 — Finalisté soutěže Adapterra Awards o nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu mají před sebou cílovou rovinku. Hlasování o Cenu sympatie končí už 30. září. Mezi jedenadvaceti nejlepšími nápady je také řada projektů z Prahy, partnera soutěže: obnova dvou pražských parků, hospodaření s dešťovou vodou v Hloubětíně, zelený bankovní kampus v Radlicích nebo příklad šetrného zemědělství v Dolních Počernicích. Na hlasující čekají od partnerů pořadatelské Nadace Partnerství zajímavé ceny, jako jsou kutilské workshopy nebo knihy. Hlasovat můžete na www.adapterraawards.cz.

22.7.2020 — Primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib a ministr vnitra Jan Hamáček ve středu 22. července 2020 slavnostně podepsali Memorandum o dlouhodobé spolupráci na projektech Portál Pražana a Portál občana. Dokument si klade na cíl podpořit rozvoj funkcionalit obou portálových řešení, zvýšit vzájemnou využitelnost portálů ze strany jejich uživatelů a zastřešit zkušenosti a znalosti mezi pracovními týmy ministerstva a hlavního města. V konečném důsledku bude vzájemná spolupráce šetřit veřejné rozpočty.

31.8.2022 — Multioborová pracovní skupina se shodla na zadání pro studii proveditelnosti metra O. Na jednom z nejbližších jednání Rady hl. m. by mělo být schváleno vypsání veřejné zakázky na studii proveditelnosti. Ta by následně měla být hotova do 30 měsíců.

6.9.2022 — Barrandovský most je nejdůležitějším mostem a zároveň dopravní tepnou v České republice. Jezdí po něm 144 000 aut denně a Praha se rozhodla řešit zvýšení možné kapacity jeho průjezdnosti. Problémem kapacity Barrandovského mostu není samotný most se čtyřmi jízdními pruhy v každém směru, ale průplety na předpolích mostu. Společnost SATRA tak pro hlavní město a pro Technickou správu komunikací (TSK) připravila studie několika variantních řešení dopravy, které by měly navýšit kapacitu nejen průpletů a mimoúrovňových křižovatek (MÚK), ale i vytvořit přímý jízdní pruh, který by mohl zvýšit maximální rychlost na mostě a ulevit tak zejména tunelům na Městském okruhu (MO) a na něj navázaných komunikací v dalších částech metropole.

13.2.2023 — Městská společnost Operátor ICT (OICT) rozšířila ve spolupráci s Technickou správou komunikací hl. m. Prahy (TSK) aplikaci PID Lítačka o další funkcionality. V posledním lednovém týdnu si uživatelé aplikace PID Lítačka mohli v ostrém provozu vyzkoušet funkci přímé platby za parkování v zónách placeného stání. Lidé cestující po Praze autem tak nyní mohou za parkování platit jednoduše v aplikaci PID Lítačka. A to takzvaně na jeden klik, stejně jako když si v Lítačce kupují jízdenku nebo dlouhodobý kupón.

15.11.2021 — Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) úspěšně ukončuje první část rekonstrukce Barrandovského mostu. Akce začala v září 2020 a ukončení stavebních prací je plánováno na 18. listopadu 2021, byť původně plánovaný termín byl do konce roku 2021. Jednalo se o kompletní sanaci spodní části mostu, která probíhala na pilířích i pod hladinou Vltavy. Tato 1. etapa pražskou dopravu negativně neovlivnila, protože betonáže na pilířích byly provedeny v době krátkodobých uzavírek jednoho pruhu o víkendech a v letních měsících, a ostatní provoz stavby byl řešen přístupy a zařízením staveniště z Vltavy.