Vyhledávání

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

13.10.2006 — Zahájení činnosti hudebního divadla po kompletní rekonstrukci

24.10.2016 — Kde jinde si připomenout 27. výročí sametové revoluce než na pražské Národní třídě? Bez politických hesel, kladení věnců nebo projevů plných prázdných frází, zato s koncerty kapel, divadlem pro děti, orchestry, workshopy, pouličními performancemi, prezentacemi neziskových organizací nebo třeba mší. Národní třída si připomene 27. výročí svobody.

22.12.2015 — Divadelní noviny | 22.12.2015 | Rubrika: Kontext | Strana: 10 | Autor: JOSEF HERMAN | Téma: Volené orgány - Rada - Jan Wolf

17.1.2008 — Na svém čtvrtém jednání se dnes dopoledne v Rezidenci primátora sešel Tým Národní knihovna. S výjimkou ustavující schůzky jednal vždy v plné personální sestavě včetně architekta Jana Kaplického.

14.3.2006 — Pozemky v Holešovicích, na nichž má stát nová budova Národní knihovny ČR (dnešní Klementinum), nabídne Praha této státní příspěvkové organizaci za 31,5 miliónu korun. Jde o parcely o celkové rozloze necelých 12 tisíc čtverečních metrů, takže cena za jeden metr je 2 643 korun. Cenu, kterou město stanovilo již dříve, dnes potvrdila městská rada i s přihlédnutím k tomu, že kvůli stavbě Národní knihovny ČR bude muset Praha poněkud přepracovat postup výstavby městského okruhu v oblasti Špejcharu. To znamená pro město další náklady, které mohou být vyšší, než výnos z prodeje pozemků.

12.2.2014 — Po dvou letech bude opět zprovozněna stanice metra Národní třída na trase B. Původně plánovaný termín jejího znovuotevření není ohrožen a stavaři stanici předají k datu 1. července 2014.