Vyhledávání

22.2.2005 — Od 1. dubna bude v Praze platit nové nařízení, podle kterého jsou vydávány v situacích nadměrného znečištění ovzduší signály upozornění a regulace k omezení emisí. Pro případy vyhlášení smogové regulace obsahuje nařízení seznam stacionárních zdrojů znečištění, které mají omezit nebo zastavit provoz, a určuje také oblast hlavního města, kde by měl s výjimkami platit zákaz jízdy motorových vozidel.

6.9.2022 — Barrandovský most je nejdůležitějším mostem a zároveň dopravní tepnou v České republice. Jezdí po něm 144 000 aut denně a Praha se rozhodla řešit zvýšení možné kapacity jeho průjezdnosti. Problémem kapacity Barrandovského mostu není samotný most se čtyřmi jízdními pruhy v každém směru, ale průplety na předpolích mostu. Společnost SATRA tak pro hlavní město a pro Technickou správu komunikací (TSK) připravila studie několika variantních řešení dopravy, které by měly navýšit kapacitu nejen průpletů a mimoúrovňových křižovatek (MÚK), ale i vytvořit přímý jízdní pruh, který by mohl zvýšit maximální rychlost na mostě a ulevit tak zejména tunelům na Městském okruhu (MO) a na něj navázaných komunikací v dalších částech metropole.

15.11.2021 — Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) úspěšně ukončuje první část rekonstrukce Barrandovského mostu. Akce začala v září 2020 a ukončení stavebních prací je plánováno na 18. listopadu 2021, byť původně plánovaný termín byl do konce roku 2021. Jednalo se o kompletní sanaci spodní části mostu, která probíhala na pilířích i pod hladinou Vltavy. Tato 1. etapa pražskou dopravu negativně neovlivnila, protože betonáže na pilířích byly provedeny v době krátkodobých uzavírek jednoho pruhu o víkendech a v letních měsících, a ostatní provoz stavby byl řešen přístupy a zařízením staveniště z Vltavy.

15.11.2021 — Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) úspěšně ukončuje první část rekonstrukce Barrandovského mostu. Akce začala v září 2020 a ukončení stavebních prací je plánováno na 18. listopadu 2021, byť původně plánovaný termín byl do konce roku 2021. Jednalo se o kompletní sanaci spodní části mostu, která probíhala na pilířích i pod hladinou Vltavy. Tato 1. etapa pražskou dopravu negativně neovlivnila, protože betonáže na pilířích byly provedeny v době krátkodobých uzavírek jednoho pruhu o víkendech a v letních měsících, a ostatní provoz stavby byl řešen přístupy a zařízením staveniště z Vltavy.