Vyhledávání

17.6.2019 — Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že se naše planeta nachází ve stavu klimatické nouze, a tedy i potřebu co nejrychleji zavádět opatření, která povedou ke stabilizaci množství skleníkových plynů v atmosféře. Proto dnes městská rada schválila klimatický závazek Prahy snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Zároveň schválila základní okruhy opatření nutných k naplnění tohoto cíle. Potvrdila tak, že ochrana klimatu je její politickou prioritou.

17.6.2019 — Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že se naše planeta nachází ve stavu klimatické nouze, a tedy i potřebu co nejrychleji zavádět opatření, která povedou ke stabilizaci množství skleníkových plynů v atmosféře. Proto dnes městská rada schválila klimatický závazek Prahy snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Zároveň schválila základní okruhy opatření nutných k naplnění tohoto cíle. Potvrdila tak, že ochrana klimatu je její politickou prioritou.

22.6.2017 —

24.7.2024 — Oddělení energetického manažera Magistrátu hl. m. Prahy pomáhá městským částem hledat úspory v energetice a plnit legislativu a Klimatický plán hl. m. Prahy. Za tři roky svého fungování kromě pořádání odborných seminářů a vzdělávání pomohlo například s realizací plynové kotelny v Masarykově střední škole chemické společně s městskou společností Teplo pro Prahu. Mezi aktuální energeticky úsporné projekty patří také rekonstrukce Průmyslového paláce či příprava rekonstrukce Vinohradského divadla

28.4.2014 —

16.6.2020 — Rada hlavního města na svém pondělním zasedání schválila na doporučení Komise pro udržitelnou energii a klima RHMP zřízení funkce energetického manažera, který bude koordinovat aktivity města v oblasti zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a současně snižování energetických nároků hlavního města. Jedná se o další zásadní krok pro naplnění klimatického závazku, který ukládá Praze snížit emise CO2 vyprodukované na svém území o 45 % do roku 2030 a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

16.6.2020 — Rada hlavního města na svém pondělním zasedání schválila na doporučení Komise pro udržitelnou energii a klima RHMP zřízení funkce energetického manažera, který bude koordinovat aktivity města v oblasti zvyšování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a současně snižování energetických nároků hlavního města. Jedná se o další zásadní krok pro naplnění klimatického závazku, který ukládá Praze snížit emise CO2 vyprodukované na svém území o 45 % do roku 2030 a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

11.6.2020 —

31.5.2017 — Hlavní město Praha čelí v posledních dekádách zvýšenému množství extrémních projevů počasí. Probíhající klimatická změna se projevuje zvyšováním průměrné roční teploty vzduchu a častějšími epizodami výskytu, intenzity i délky trvání vln extrémně vysokých teplot se vzrůstem počtu tropických dní (nad 30 °C) a nocí (nad 20 °C). Mění se rozložení srážek v průběhu roku - zvyšují se zimní a klesají letní srážkové úhrny, významně roste počet dnů bezesrážkového období. Specifikem velkých měst, hl. m. Prahu nevyjímaje, je tzv. efekt městského tepelného ostrova (asfaltové a betonové povrchy vozovek, ploch a sídlišť vytvářejí tepelné "ostrovy", z nichž sálá horko i v noci a jejich teplota zůstává až o 8 °C vyšší než plocha přilehlých zelených ploch, což znepříjemňuje život obyvatelům a má negativní vliv na jejich zdraví).

7.3.2014 — Hlavní město Praha poskytuje již od roku 1994 dotace na přeměnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie v bytech a v rodinných či bytových domech občanům ČR na území hl. m. Prahy. Cílem Programu Čistá energie Praha, je motivace vlastníků bytových objektů k realizaci projektů snižujících dopady lokálních topenišť na ovzduší v Praze.

26.6.2020 — Primátoři hlavních měst zemí Visegrádské skupiny (V4) podepsali otevřený dopis Evropské radě. Žádají v něm o finanční podporu, přičemž deklarují odhodlání přistoupit k překonávání důsledků pandemie COVID-19 jako k příležitosti pro hledání chytrých řešení, která přispějí ke zlepšení kvality života a k překonání výzev spojených s klimatickou změnou.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.