Vyhledávání

9.5.2008 — Život vozíčkáře ve městě, které se začalo o lidi na vozíčku zajímat vážně a systematicky teprve v roce 1990, není lehký. Každým rokem však padají další a další bariéry.

9.2.2010 — Pojmenování patnácti veřejných prostranství, jednoho náměstí a čtrnácti ulic, na území hl. m. Prahy schválila dnes městská rada. Ve třech případech se jedná o prodloužení stávajících ulic, do pražského místopisu tedy přibude dvanáct nových názvů.

8.6.2005 — „Zahájili jsme projednávání změny územního plánu pro velké rozvojové území Masarykovo nádraží - Florenc s cílem zjistit, jak velké plochy potřebují pro svůj provoz České dráhy. Na zbývajícím území bychom rádi umožnili urbanistický rozvoj města, protože tyto lokality přímo navazují na centrální městské části,“ uvedl náměstek primátora Jan Bürgermeister.

16.5.2016 — Lidé mají od dnešního dne možnost ovlivnit, jak přesně by se měla doprava v Praze a okolí změnit. Hlavní město začalo se skupinou odborníků připravovat Plán udržitelné mobility. Ten je klíčovým nástrojem, který nastaví pravidla rozvoje dopravy a veškerého pohybu po městě a jeho okolí na desítky let. Prostřednictvím webové stránky www.poladprahu.cz se mohou do projektu svými podněty zapojit všichni, kteří v Praze a okolí žijí.

28.4.2014 —

31.1.2022 — Rada hl. m. Prahy na svém pondělním zasedání projednala záměr stavby heliportu na Vltavě, který by sloužil výhradně pro Leteckou záchrannou službu. Ta v současnosti využívá pro přistávání vrtulníků prostor v Zítkových sadech u Palackého náměstí v Praze 2, nicméně pro budoucí provoz by bylo vhodnější vybudovat novou přistávací plochu. Jako ideální prostor byla vybrána oblast mezi Výtoní a Vyšehradem. Stavba by měla být dokončena do konce letošního roku.

16.5.2019 — Praha se na konci května opět stane na dva dny centrem nejnovějších trendů v oblasti městských dat. Ve dnech 30. a 31. května se již po druhé koná mezinárodní kongres zaměřený na data a jejich využití pro lepší řízení měst i zlepšení života jejich obyvatel.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

22.6.2022 — Pražští radní schválili zřízení nových městských ubytoven. Praha tak uzavírá činnost úspěšných hostelů pro lidi bez domova, které vznikly v reakci na pandemii covid-19. Prvními ubytovanými budou poslední klienti hostelů pro lidi bez domova v Praze, pro které už město nemělo nabídku vhodných bytů ani pobytových služeb. Během dvou let epidemie covidu prošlo pražskými hostely pro lidi bez domova více než 600 lidí. Někteří z nich kvůli covidu ztratili práci, byli ze dne na den bez prostředků a bez střechy a potřebovali na pár týdnů získat místo na přespání, aby se postavili na vlastní nohy. Další se do hostelů dostali po letech pobytu na ulici. Díky tomu, že měli po letech zajištěné základní zázemí, dostali možnost vydechnout si a začít spřádat plány. Například se díky tomu mohli věnovat svému zdravotnímu stavu, nastoupit cestu léčení závislostí na návykových látkách, zařídit si doklady či najít zaměstnání.

20.6.2024 — Odborná porota inovačního maratonu Nakopni Prahu 2024 vybrala z deseti finalistů tři nejlepší týmy, které získají finanční a projektovou podporu na realizaci nápadů, jejichž cílem je zlepšit život v Praze.

20.5.2002 —