Vyhledávání

29.1.2003 —

22.10.2001 —

22.4.2008 — Celiakie je intolerance na gluten, neboli lepek. Znamená to, že organismus, respektive trávicí soustava postiženého člověka nejsou schopny strávit jakékoliv potraviny obsahující lepek. V České republice trpí celiakií podle odhadů asi 50 000 lidí, jenom desetina z nich o tom ale ví a léčí se. Tato nemoc přitom může způsobit vážné zdravotní problémy a dokonce i smrt. Pacienty může zabít obyčejný rohlík, jogurt nebo třeba bonbony.

24.1.2001 —

10.4.2018 —

19.7.2005 — Podle jednoho z klasiků kulturní a sociální antropologie R. S. Murphyho je "jazyk nástroj, který lze báječně uzpůsobit tomu, co chceme vyjádřit". Vyjadřování a sdělování je základní funkcí jazyka. Slova lze také ovšem volně za sebou skládat a vytvářet virtuální konstrukty často s obtížně pochopitelným obsahem.

17.9.2007 — V první den Evropského týdne mobility v Praze se uskutečnilo několik propojených i nezávislých akcí pro malé i velké Pražany. Všechny měly společný cíl: podporu dopravy šetrné k životnímu prostředí.

18.12.2001 —

27.4.2016 — Zóny placeného stání (ZPS) nejsou pro Pražany nic nového. Parkovací zóna v dnešní podobě vznikla v roce 1996 na pravém břehu Vltavy na území MČ Praha 1. K dalšímu rozšíření na levém břehu došlo v říjnu 2007 spolu s rozšířením na území MČ Praha 2 a dále i pro MČ Praha 3 a MČ Praha 7, kde se s ohledem na déle trvající výběr správců realizace posunula na únor roku 2008. Regulace dopravy v klidu má samozřejmě hlubší kořeny. V roce 1979 byl vydán Národním výborem hl. m. Prahy (NVP) parkovací řád, který zřizoval zóny A, B, C a D. Právě tyto zóny regulovaly na levém břehu Vltavy parkování do roku 2007.

23.9.2008 —

23.2.2006 — Téměř 268 milionů korun poputuje v letošním roce formou grantů na podporu sociálních služeb nestátním neziskovým subjektům působícím v této oblasti. Osmdesáti miliónovou dotaci poskytne ze svého rozpočtu hlavní město. O finanční prostředky se podělí více než dvě stovky projektů.

8.6.2004 — Pražští radní schválili úpravu rozpočtu na zpracování energetických auditů v tomto roce. Chtějí tak získat přehled, co všechno má hlavní město udělat pro to, aby snížilo náklady na provoz budov. Každý následující rok tím pak metropole může dosáhnout úspory pohybující se v řádu desítek až stovek milionů korun. Stavebními úpravami, případně přechodem na jiné druhy paliva, navíc výrazně přispěje ke zkvalitnění svého životního prostředí.