Vyhledávání

4.2.2013 — Pražská příroda je z velké části negativně zasažena antropogenními vlivy (znečištěním ovzduší, hlukovou zátěží, nadměrnou návštěvností cenných přírodních lokalit aj.). Za účelem sledování dopadu těchto faktorů zajišťuje hl. m. Praha již od roku 1984 bioindikační monitoring životního prostředí pomocí inventarizace vybraných skupin rostlin a živočichů, a to v pětiletém cyklu pro 5 vybraných území (v roce 2010 na území Pitkovického údolí a Uhříněveské kotliny).

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

9.5.2013 — Prvními pasažéry budou Aneta Langerová, Pavel Liška a další osobnosti.

12.2.2008 — V souladu se svým programovým prohlášením dnes primátor Pavel Bém a městská rada zahájili práce na návrhu revitalizace Staroměstské radnice a jejího okolí. Rada definovala postup, který otevírá diskusi na toto téma a postupnými kroky má vyústit v návrh řešení jednoho z historicky nejatraktivnějších míst Prahy, včetně případného vypsání otevřené soutěže na dostavbu Staroměstské radnice. Radní současně schválili zřízení a statut pracovní skupiny primátora, která bude práce na revitalizaci Staroměstské radnice řídit a zastřešovat.

27.3.2007 — „Vstřícná a přístupná Praha“ je projektem spolufinancovaným Evropským sociálním fondem (program JPD3 - Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu hl. m. Praha), státním rozpočtem České republiky a Magistrátem hlavního města Prahy. Projekt si klade za cíl zlepšit jazykové znalosti a komunikační dovednosti pracovníků Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. (DPP je partnerem projektu), a tím přispět ke zvýšení atraktivnosti městské hromadné dopravy a potažmo i hlavního města Prahy jako oblíbené cílové destinace zahraničních turistů. Projekt odstartoval 1. srpna 2006 a celková délka jeho trvání bude 24 měsíců, tzn. do 31. července 2008.

7.8.2020 — Hlavní město ve spolupráci s Hygienickou stanicí hl. m. Prahy připravilo desatero doporučení, jak snížit rizika a dopady spojené s onemocněním COVID-19. Kromě každodenních hygienických a sociálních opatření také doporučuje nejohroženějším skupinám obyvatel očkování proti chřipce nebo proti invazivním pneumokokovým onemocněním a posilování obranyschopnosti organismu.

19.3.2001 —

16.12.2004 — My podstatně měníme koncepci bytové politiky. Napříště chceme mít v majetku města vlastně pouze takové byty, které budou sloužit lidem jako pomoc v nouzi, ale jen po dobu trvání té nouze, ať již sociální či zdravotní, nebo startovací byty pro mladé rodiny. To jsou všechno jasné koncepty, protože budoucnost vidíme ve vlastnickém bydlení, do kterého počítám i družstevní výstavbu. Také je důležité nastavit podmínky pro nájemní bydlení tak, aby bylo zajímavé pro silné investory.

20.5.2010 —

2.12.2010 — Praha od včerejšího večera zápolí se sněhem. Náměstek primátora Karel Březina svolal pracovní skupinu krizového štábu již včera večer, další jednání proběhlo dnes ráno. Ze zpráv zástupců dopravního podniku, TSK a dalších složek vyplynulo, že největším problémem byly v průběhu noci i dnes kamiony a nákladní vozy, které na některých místech zablokovaly tramvajové tratě i jízdní pruhy.

19.7.2005 — Nejvíce potřebné sociální služby v Praze jsou služby pro osoby s tělesným postižením, seniory, rodiny s dětmi a pro děti a mládež ohrožené delikvencí. Vyplývá to z mapování situace v pražských městských částech, jehož výsledky dnes předložila Radě hl. m. Prahy radní Hana Halová. Členové rady se dále seznámili s Analýzou poskytovatelů sociálních služeb zpracovanou Městským centrem sociálních služeb a prevence.