Návrh obecně závazné vyhlášky, kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 10/2011 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku ze vstupného, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 9/2015 Sb. hl. m. Prahy

  • 1 minuta čtení

Zastupitelstvo hlavního města Prahy se usneslo dne [•]. [•]. [•] vydat podle § 44 odst. 3 písm. d) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a podle § 14 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku:

Čl. I
Obecně závazná vyhláška č. 10/2011 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku ze vstupného, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 9/2015 Sb. hl. m. Prahy, se mění takto:

1. § 1 včetně nadpisu zní:

„§ 1 Obsah vyhlášky
Touto vyhláškou se na území hlavního města Prahy zavádí místní poplatek ze vstupného (dále jen „poplatek“) a stanoví konkrétní sazby poplatku, lhůta pro podání ohlášení, splatnost poplatku, osvobození od poplatku a příslušnost ke správě poplatku.“

2. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Volbu placení poplatku paušální částkou sdělí poplatník správci poplatku v rámci ohlášení dle § 5 této vyhlášky.“.

3. § 4 se včetně nadpisu zrušuje.

 

Přílohy:

 

Začátek připomínkování: 4. 6. 2024
Konec připomínkování: 4. 7. 2024

Kontaktní osoba: Štěpán Weber, odbor daní, poplatků a cen MHMP

 

Připomínkování návrhu právního předpisu

Bez možnosti spánku, bez práva na klid. A vyhláška tomu tleská.

Tato vyhláška měla chránit právo obyvatel na klidný domov. Místo toho ale přináší další úlevy pro pořadatele hlučných akcí s hudební produkcí – a nechává obyvatele dotčených čtvrtí napospas.

Město má být místem pro život, ne pro přežívání za permanentního hluku. Lidé, kteří roky upozorňují na nesnesitelné podmínky v okolí pravidelných hudebních produkcí pod širým nebem, oprávněně očekávali, že město bude stát na jejich straně. Jenže návrh této vyhlášky jde přesně opačným směrem.

Zjednodušuje podmínky pro pořádání akcí, omezuje ohlašovací povinnosti a rozšiřuje výjimky z nočního klidu. A to v době, kdy si mnozí rezidenti opakovaně stěžují, že nemohou v klidu spát, pracovat, nebo jen běžně žít – právě kvůli opakovaným hudebním produkcím, které často trvají až do nočních hodin.

Zcela chybí účinná ochrana lidí, kteří jsou tomuto hluku vystaveni. Návrh neřeší reálné dopady na zdraví, psychickou pohodu a bezpečnost obyvatel. V konkrétních lokalitách se tyto akce často opakují, dochází k nárůstu obtěžujících projevů, ale obyvatelé mají nulovou možnost se bránit – natož být vyslyšeni.
Z návrhu je zřejmé, že větší váha je přikládána potřebám pořadatelů než právům těch, kdo v daných místech bydlí. Hudební produkce ve veřejném prostoru mají ve městě své místo – ale nesmí se odehrávat na úkor zdraví a pohody tisíců obyvatel.

A proto: pojďte si vy, kteří rozhodujete o životech ostatních, zkusit na pár týdnu bydlet v těchto bytech. Vyzkoušejte si, jaké to je, když vám pod okny probíhá hudební produkce – opakovaně, bez možnosti odpočinku. Rozhodovat o lidech bez vlastní zkušenosti s nadměrným hlukem je krátkozraké a necitlivé.
Právo na zábavu pro návštěvníky akcí, kteří se po nich vrátí do svých tichých domovů, přece nemůže stát nad právem lidí, kteří v těchto lokalitách žijí a před hlukem nemají kam uniknout. Hluk má přímý dopad na zdraví – psychické i fyzické.

Řekněte sami: jak by se vám líbilo bydlet na koncertním stadionu, ze kterého nemůžete utéct?

Vyhláška v této podobě není řešením. Město by mělo stát především za svými obyvateli – ne proti nim.